Moskva - První parlamentní volby v samostatném postkomunistickém Rusku v roce 1993 připravily "zbytku" Evropy šok. Tiskové agentury a televize večer v den vyhlášení výsledků hovořily o senzaci.
Nejvíce hlasů totiž neurval nikdo z tábora prezidenta Borise Jelcina ani komunisté, ale strana radikálních nacionalistů na čele s Vladimirem Žirinovským.
Formace s názvem, který se nikdy neshodoval s jejím programem a rétorikou: Liberálně-demokratická strana.
Získala tehdy čtyřiadvacet procent hlasů a její předseda si okamžitě začal užívat zájmu médií. Západu pohrozil jadernou válkou, bývalým státům SSSR i jeho někdejším východoevropským satelitům novou okupací.
Spolupracovat chtěl hlavně s Irákem a Íránem, plánoval vítězný postup ruské armády k Indickému oceánu, v jeho pracovně visela na zdi mapa Ruska i s Aljaškou a částmi Polska a Finska.
O Češích tehdy prohlásil, že bez Rusů budou zase brzy čistit Němcům holínky.
Uplynulo ale patnáct let a věčně zpocený, hlasitě křičící, vyhrožující a občas vodkou nasáklý jedenašedesátiletý Žirinovskij už je na okraji zájmu.
Nejen ve světě, ale i doma v Rusku. Jeho nacionalistické výkřiky a rvačky před televizními kamery už všechny trochu omrzely, snad jen s výjimkou jeho nejloajálnějších příznivců.
Ruské volby
- Medvěděv a Putin mohou vládnout do roku 2033
- Putin se rozloučil. Vlastně jen naoko
- Komunistický nezmar Zjuganov míří k další porážce
- Medveděv čelí antisemitským urážkám
Do nedělních prezidentských voleb jde jako outsider. Proti Kremlem a médii protežovanému Dmitriji Medveděvovi nemá šanci.
A ti, kdo nadšení nad Putinem ani Medveděvem nesdílejí, Žirinovského považují už jen za statistu a loutku Kremlu.
V neděli se tak ve skutečnosti utká jen o druhé místo s komunistou Gennadijem Zjuganovem. Oba by měli získat mezi deseti až patnácti procenty hlasů, zatímco Medveděv zhruba sedmdesát.
Naposledy na sebe Žirinovskij upozornil minulý týden, když vykázal z televizního studia během diskuse jednoho z poradců dalšího prezidentského kandidáta Andreje Bogdanova.
Dal tak vzpomenout na slavné "vystoupení" z roku 1995, kdy v přímém přenosu vychrstl oponentovi Borisi Němcovovi sklenici džusu do tváře.
Zde se můžete podívat na Žirinovského výstup v televizní debatě minulý týden.
Na mítincích Liberálně-demokratické strany se dál hřmí proti Západu, nejnověji i proti americkému radaru v České republice. Do parlamentu se na stranické kandidátce dostal bývalý agent KGB Andrej Lugovoj, podezíraný britskou policií z otrávení jiného exšpióna, hlasitého kritika Kremlu Alexandra Litviněnka v Londýně.
To ale nejspíš stranickému vůdci k více hlasům v nedělních volbách příliš nepomůže.
K Putinovi byl během jeho osmiletého prezidentského mandátu většinou loajální. S výjimkou závěru roku 2001. Po útocích 11.září chtěl, aby Rusko v Afghánistánu podpořilo Taliban a nikoliv Američany, jak prosadil Putin.
Z projevů známého rváče a křiklouna v posledních letech nápadně vymizely antisemitské výpady. Přiznal se totiž před sedmy lety, že jeho otec byl Žid a je pochován v Izraeli. Dokonce otcův hrob u Tel Avivu navštívil.
I když politická kariéra Vladimira Žirinovského bude i po nedělních volbách pokračovat, velkých zásahů tohoto politika do historie už se asi nikdo nedočká.
