"Podle údajů ruského ministerstva obrany bylo od 1. ledna do řad ozbrojených sil na základě smlouvy přijato asi 280 000 lidí", včetně rezervistů, prohlásil Medveděv během své návštěvy ruského Dálného východu. Ruský exprezident řekl, že se v regionu setkal s místními představiteli s cílem spolupracovat na posílení ruské armády.
Podle informací britské rozvědky se Rusko snaží do armády najímat také lidi z okolních států, k čemuž ho nutí i rostoucí počet obětí bojů na Ukrajině, kam Moskva podnikla loni v únoru invazi. V zemích, jako je Arménie či Kazachstán, Rusko zveřejnilo on-line inzeráty s nabídkou působení v ruské armádě a nabídlo zálohy ve výši 495 000 rublů (115 000 Kč) a měsíční mzdy od 190 000 rublů (44 000 Kč), napsala britská rozvědka. To je výrazně více než průměrná mzda v těchto zemích, uvádí agentura DPA.
Vysoké mzdy a urychlené udělení ruského občanství za službu v armádě slibuje Moskva údajně také středoasijským migrantům. "V Rusku je nejméně šest milionů migrantů ze Střední Asie, které Kreml pravděpodobně považuje za potenciální rekruty," uvedlo britské ministerstvo obrany. Cílem Ruska je podle něj vyhnout se další nepopulární mobilizaci před prezidentskými volbami plánovanými na rok 2024.
Podle britského ministerstva obrany se Rusko při najímání vojáků do armády uchyluje i k nátlaku. Do ruské armády byli údajně nuceni vstoupit například uzbečtí stavební dělníci pracující v okupovaném jihoukrajinském městě Mariupol.
Nábor vojáků sloužících na základě kontraktu podle médií ruské vedení vnímá jako příhodnější alternativu k nucené mobilizaci, která byla v Rusku vyhlášena na podzim loňského roku a u velké části Rusů vyvolala pobouření. Za mobilizace bylo podle ruských představitelů do zbraně povoláno asi 300 000 mužů.
