Volný pád rublu se tento týden podařilo zpomalit ruské centrální bance až poté, co ve středu pozdě večer intervenovala na měnových trzích a uvedla, že po zbytek roku přestane nakupovat cizí měnu. Nynější úroková sazba 21 procent, která má za cíl omezit rostoucí inflaci, je v Rusku nejvyšší od počátku 21. století.
Podle finančního stratéga Timothyho Ashe působícího při Royal Bank of Canada mnohé nasvědčuje začátku měnové krize v Rusku. "Slabší rubl znamená vyšší inflaci, jako reakci vyšší úrokové sazby centrální banky a v důsledku toho nižší růst reálného hrubého domácího produktu (HDP)," konstatoval pro CNBC. Ruský ekonom z London Business School Sergej Gurijev pro americký časopis Newsweek poznamenal, že devalvace rublu má symbolický i politický význam.
Nelze se tedy divit, že ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek po skončení bezpečnostního summitu v Kazachstánu snažil napjatou situaci mírnit. "Pokud jde o výkyvy kurzu rublu, souvisí to nejen s inflačními procesy, ale i s platbami do rozpočtu a s cenami ropy… Je zde řada sezonních faktorů. Takže celkově je podle mého názoru situace pod kontrolou a není absolutně žádný důvod k panice," prohlásil.
Jako hlavní důvod propadu rublu se přitom podle expertů jeví nové americké sankce z minulého týdne, zejména restrikce vůči jedné z největších ruských bank Gazprombank. Společnost hrála v zemi klíčovou roli, jelikož nefigurovala na žádném z předchozích sankčních seznamů a pro Rusy představovala hlavní bránu do globálního finančního systému.
"Gazprombank nezajišťoval pouze obchod Gazpromu se zemním plynem, ale celý ruský zahraničního obchod," vysvětlil pro deník The Moscow Times analytik Sergej Vakulenko z Carnegie Russia Eurasia Center, nevládní organizace se sídlem v Berlíně. Finanční ředitel banky VTB Dmitrij Pjanov doplnil, že sankce vůči Gazprombank vyvolaly panické nákupy na měnovém trhu.
Gazprombank dosud na sankčních seznamech EU i USA nefiguroval, aby některé země měly jak platit Rusku za kritické dodávky energie. Podle investičního poradce Chrise Weafera, který pracoval v Rusku přes 25 let, by sankce vůči Gazprombank mohly mít "vážné důsledky" pro národní rozpočet. "A to pokud nebudou nalezena jiná řešení nebo neudělí-li USA výjimky," řekl pro německý zpravodajský web Deutsche-Welle.
Výjimky se prý už snaží získat zástupci například Turecka nebo Maďarska. Podle expertů problém aktivně řeší i samotní Rusové, a jakmile naleznou způsob převodu financí, rubl by mohl naopak posílit.
Analytici a ekonomové pokles měny dále částečně přičítají i rostoucímu napětí ve válce. To začalo stoupat v posledních dnech. Nedlouho poté, co USA umožnily Ukrajině používat rakety dlouhého doletu ATACMS i k útokům hlouběji do ruského území, na což Rusko odpovědělo odpálením své nové rakety Orešnik směrem na Ukrajinu. Putin ve čtvrtek varoval, že příštím terčem mohou být i rozhodovací centra v Kyjevě.
Odborníci se přitom různí v názorech, nakolik současná ekonomická situace ovlivní Putinovo válečné úsilí. "Ruský prezident Vladimir Putin, neohrožený ekonomickou realitou, zvyšuje v roce 2025 náklady na obranu a bezpečnost oficiálně na 176 miliard dolarů (asi 4,2 bilionu korun), což je 41 procent výdajů federálního rozpočtu," popsal ukrajinskému Kyiv Independent švédský ekonom specializující se na postsovětské země Anders Aslund.
Naproti tomu český vládní koordinátor strategické komunikace a armádní důstojník Otakar Foltýn pro Aktuálně.cz tento týden řekl: "Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová minulý týden prohlásila, že Rusku docházejí rezervy. A to je jedna z mnoha indicií, že Rusko je na tom ekonomicky špatně. Vede opotřebovávací válku a na tu je zapotřebí silné hospodářství. Rusům docházejí tanky a pěchotní vozidla, ale hlavně ekonomická síla. Neznamená to, že nemůže ve válce uspět, ale pokud chce dosáhnout úspěchů, musí to být rychle."
