"Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí," uvedla akademie.
"Letošní laureáti uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století," poznamenala akademie na adresu jedenadevadesátiletého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a šestasedmdesátiletého Hintona, jež se narodil v Británii a pracuje na univerzitě v kanadském Torontu.
Členka Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová při slavnostním vyhlášení připomněla, že umělé neuronové sítě se vedle využití ve vědě, kde slouží například k vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi, staly také "součástí našeho každodenního života, například při rozpoznávání obličeje a překladu jazyka".
"Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot," vysvětlila akademie věd.
Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (téměř 25 milionu českých korun). "Jsem ohromen. Netušil jsem, že se to stane," reagoval dnes Hinton, když se po telefonu dozvěděl, že získal Nobelovu cenu. Vědec, který je podle agentury AP známý jako "kmotr AI", v minulosti opakovaně varoval před možnými nebezpečími technologie, kterou pomáhal vyvinout; před tím, že by se "tyto věci vymkly z rukou".
BREAKING NEWS
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 8, 2024
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2024 #NobelPrize in Physics to John J. Hopfield and Geoffrey E. Hinton “for foundational discoveries and inventions that enable machine learning with artificial neural networks.” pic.twitter.com/94LT8opG79
Nobelova cena za fyziku se do letoška předávala 117krát a získalo ji 224 odborníků, jedině Američan John Bardeen dvakrát. V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.
Mohlo by vás zajímat: "Berte to vážně." Vědec popsal, kdy začne být umělá inteligence opravdu nebezpečná (5. 12. 2023)
