Alan Turing je považován za jednoho z předních myslitelů 20. století. Britský matematik nejen pomohl rozluštit šifrované zprávy nacistů, ale byl také významným matematikem, který vytvořil základy pro moderní informatiku i umělou inteligenci. Přesto se za svého života dočkal zavržení.
Narodil se jako druhý syn koloniálního úředníka pracujícího v Indii. Aby mohl jeho otec v této pozici pokračovat, vrátili se jeho rodiče do Indie, zatímco Turing s bratrem Johnem zůstali u pěstounů v Anglii. Turingova zápalu do vědy si všimli jeho učitelé už na internátní škole a posléze nabádali rodiče, aby ho poslali do jiné, specifičtěji zaměřené vzdělávací instituce. "Pokud bude výhradním vědeckým specialistou, tak na veřejné škole plýtvá svým časem," stálo podle amerického deníku New York Times v dopise ředitele školy jeho rodičům.
Díky svému talentu následně získal stipendium na studium matematiky na univerzitě v Cambridgi, kde teprve v šestadvaceti letech sepsal svou přelomovou studii "O počitatelných číslech". Představil v ní i hypotetický stroj, takzvaný Turingův počítač, který byl schopný provést jakýkoliv výpočet, pro který existuje algoritmus. Tato studie se stala jedním ze základů informatiky.
Dva roky po dokončení doktorského studia na americké Princetonské univerzitě se Turing přidal do týmu britské rozvědky, který se snažil dekódovat systém Enigma, který nacisté používali k šifrování tajných depeší a o němž se domnívali, že je nerozluštitelný. Turingův tým ho ale prolomil. Britové díky tomu mohli naslouchat plánům protivníka a připravit se na útoky nebo byli dopředu informováni o pohybu vojsk. Díky dešifrování kódů tak válka skončila o dva roky dříve a bylo ušetřeno mnoho životů, píše britský server iNews.
Jablko ponořené do kyanidu
Turingův podíl na vyluštění Enigmy zůstal dlouho tajemstvím, stejně jako jeho další spolupráce s rozvědkou. O tu ale počátkem 50. let přišel, když byl soudem prohlášen vinným ze sexuálního deliktu - až do roku 1967 byla totiž homosexualita ve Velké Británii nelegální a při vyšetřování vloupání do matematikova domu se přišlo na to, že udržuje vztah s mužem.
Aby nemusel strávit dva roky ve vězení a přerušit svou práci, zvolil alternativní formu trestu - proces popisovaný jako chemická kastrace. Při ní musel brát ženský hormon estrogen, který měl snížit jeho libido. O dva roky později, v roce 1954, byl 41letý Turing nalezen mrtvý. Soudní lékař určil jako příčinu smrti otravu kyanidem. Do něj měl Turing ponořit jablko, které se v pokoji našlo a které bylo nakousnuté. Na přítomnost jedu ale testováno nebylo a jeho přátelé se domnívali, že spíš než o sebevraždu mohlo jít o nehodu.
"Byl národním pokladem a my ho pronásledovali až do jeho smrti," popsal americkému deníku John Graham-Cumming, počítačový vědec, který vedl kampaň za rehabilitaci Turinga. K té nakonec došlo v roce 2013, kdy mu královna Alžběta II. udělila posmrtnou milost.
Posmrtná omluva
O čtyři roky dříve se mu za britskou vládu omluvil i tehdejší premiér Gordon Brown. "S Alanem a mnoha tisíci dalších gayů bylo v souvislosti s homofobním zákonem, podle kterého byli odsouzeni, špatně zacházeno," uvedl.
Díky omluvě britské vlády i peticím, které k ní vyzývaly, se o umístění Alana Turinga na bankovku mluvilo už několik let. Nová podoba padesátilibrovky, jejíž vzhled byl představen letos v březnu, vedle vědcovy tváře zobrazuje také matematický vzorec z jeho významné studie, zařízení Bombe na luštění kódu Enigmy, datum narození v binárním kódu a také jeho citát z konce 40. let: "Tohle je jen předzvěst toho, co přijde, a pouhý stín toho, co bude."
"Bankovky jsou vizitkami Británie," řekla iNews Debbie Marriottová, která měla její design na starosti. "V Turingovi máme skvělou postavu, která reprezentuje naši společnost nejen z úhlu menšiny LGBT+, ale také svým širokým záběrem a významnou prací," dodala.
Přestože Turing, o kterém byl natočen i hollywoodský film Kód Enigmy, bude první představitel LGBT+ zobrazený na britských platidlech, podle BBC se mluví o tom, jak moc bankovky skutečně reprezentují současnou společnost. Nyní na nich budou tři muži, vedle Turinga i politik Winston Churchill a malíř J. M. W. Turner, jedinou ženou pak je spisovatelka Jane Austenová (na druhé straně britských bankovek je portrét královny Alžběty II.). Zároveň jsou všechny tyto zobrazené osobnosti bílé pleti.
