Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu - "Když zvolíme stranu Kuomintang, tak Čína nenapadne Tchaj-wan. Pokud ale vyhraje Demokratická pokroková strana, které jde o nezávislost, tak Peking zaútočí," popisuje pro Aktuálně.cz sedmašedesátiletá Mindy žijící na malém tchajwanském ostrovu Kinmen, který leží jen šest kilometrů od břehů Číny. K pobřeží hlavního tchajwanského ostrova je to víc než 150 kilometrů.
Tchajwanka tak opakuje heslo z předvolební kampaně Kuomintangu, jedné z opozičních stran, která je tradičně nakloněná spolupráci s Pekingem a nevylučuje možnost sjednocení s Čínskou lidovou republikou. O to jde i Pekingu, podle tamního prezidenta Si Ťin-pchinga ostatně ke sjednocení stejně nevyhnutelně dojde - a to i v případě, že by k tomu měla komunistická strana použít armádu. Demokratická pokroková strana (DPP) neusiluje o vyhlášení nezávislosti, protože už nyní považuje ostrov za nezávislý.
"Pro Tchaj-wan bude lepší, když si zvolíme DPP. Přátelské vztahy s Pekingem, které chtějí jiné strany, jsou nebezpečné. Je jasné, že Čína nechce demokracii," oponuje Mindy třicetiletý Michael z města I-lan na severovýchodě ostrova.
Do víkendových voleb vyslaly své kandidáty tři politické strany. Vedle Kuomintangu a v současnosti vládnoucí DPP usiluje o prezidentský post také kandidát Tchajwanské lidové strany. Největší rozdíl mezi trojicí stran panuje v otázce potenciálního vztahu s Čínou - DPP chce obchodní i jinou závislost na Pekingu omezovat, zbylé dvě partaje jsou pro větší komunikaci a spolupráci.
Předvolební průzkumy ze začátku ledna ukázaly, že v mírném předstihu vede kandidát demokratů. O pět procent méně měl uchazeč za Kuomintang - nyní demokratické strany, která však po desetiletí spravovala ostrov diktátorskou rukou.
Analytici se shodují, že pokud nedojde k žádnému velkému překvapení - v minulosti to například byl pokus o atentát na prezidentského kandidáta nebo čínská raketa vypálená směrem k ostrovu jen pár dní před volbami -, měla by DPP zvítězit.
Současně se však konají i parlamentní volby, ve kterých by kvůli nespokojenosti s vývojem cen nemovitostí a pomalým růstem mezd za posledních osm let vlády demokratů mohla mít navrch opozice. Ta by následně mohla prezidentovy návrhy vetovat.
Kandidáti na tchajwanského prezidenta
Ve volbách proti sobě stanou tři kandidáti. Vládnoucí Demokratická pokroková strana nominovala současného viceprezidenta Williama Laie (uprostřed). Kuomintang do boje poslala bývalého policistu Chou Jou-i (vpravo). Poslední kandidát Kche Wen-če (vlevo) pochází z Tchajwanské lidové strany.
"Všechny strany jsou pro silnější sociální politiku, posílení národní obrany, rostoucí ekonomiku, vyšší platy. Rozdíl je v tom, jak se staví ke vztahu s Čínou," uvedl minulý měsíc Nathan Batto z tchajwanského institutu Academia Sinica, kde už 30 let analyzuje volby na ostrově. "Není to jako v Evropě nebo Severní Americe, kde se rozhoduje mezi levicí a pravicí, ekonomikou nebo kulturou. Tady se každá otázka stočí zpátky k Číně," popsal.
Peking hrál roli i v rozhodnutí 42leté Jo z jižního města Kao-siung. "Vztah s Čínou je pravděpodobně hlavní důvod, proč přemýšlím nad Kuomintangem. Čína žádnou válku ve světě nezačala, naopak se snaží pomáhat a vytvářet dialog mezi státy na Blízkém východě. Není tak špatná," domnívá se.
Odstrašující příklad z Hongkongu
Přestože velká část 23milionového ostrova má kořeny v Číně, v posledních letech stoupá počet lidí, kteří se považují za Tchajwance - už jde o více než 90 procent obyvatel. Velký vliv na to mělo dění v Hongkongu, který se dostal de facto plně pod kontrolu Pekingu, což se projevilo i na výsledcích posledních prezidentských voleb na Tchaj-wanu v roce 2020.
"Lidé si uvědomili, že pokud nechtějí být součástí Číny a naopak chtějí bojovat za demokracii, musí volit prezidentku Cchaj Jing-wen z DPP. Ačkoliv měla před volbami špatná čísla, nakonec vyhrála s nejvyšším počtem hlasů v historii," připomíná události z roku 2020 Kina. Cchaj Jing-wen již nemůže potřetí obhajovat svůj post.
Podle Kiny má vládnoucí partaj podporovatele hlavně mezi lidmi pod 40 let. Míní, že je sice kontroverzní, ale většina mladých ji volí kvůli čínské krizi. Strana také staví na tchajwanské identitě. I v kampani často používá tchajwanštinu a písničky v jazyce původních obyvatel ostrova. Kina nyní žije v Česku, a letos tak svůj hlas neodevzdá. Tchajwanci nemohou volit ze zahraničí.
Ekonomika "až" na prvním místě
Další obyvatele spíš než identita a právo na sebeurčení zajímá ekonomická stránka vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a Čínskou republikou, jak se oficiálně Tchaj-wan nazývá.
"Vládnoucí strana a obchodní vazby jsou na sebe navázané," říká Jerry, který už několik let jezdí do sousední Číny za prací. Podle něj je tak nejdůležitější dát hlas straně, která zaručí stabilní ekonomiku mezi Pekingem a Tchaj-pejí. "Změny v politice by měly zásadní dopad na náš výdělek," myslí si.
Zhoršení obchodních vztahů se obává i Mindy z Kinmenu, která bude volit Kuomintang. Malý ostrov je známý pro svoji pálenku z čiroku, Kaoliang, kterou si oblíbili i Číňané. Mindy, jež kořalku do sousedního státu prodávala, označuje nápoj za "zlatou husu". Obává se, že pokud se u moci udrží vládnoucí strana, prodeje alkoholu do Číny klesnou.
Co očekávat od Pekingu
Analytici na Tchaj-wanu upozorňují, že ať volby dopadnou jakkoliv, ostrov může počítat s reakcí z Pekingu. "Když vyhraje DPP, pravděpodobně můžeme očekávat slovní kritiku, ekonomické sankce na export a ukázku síly," vyjmenovává politolog Sung Wen-ti. Peking už několik týdnů vysílá k ostrovu balóny a lodě překračující pomyslnou hranici mezi oblastmi.
V případě vítězství DPP lze předpokládat, že zastrašování na nějakou dobu stoupne. Sung míní, že tím dá Peking najevo svou nespokojenost a bude si tak chtít diktovat podmínky.
Možnost, že by Čína reagovala použitím vojenské síly, si však místní nepřipouští. "Nemyslím si, že pokud vyhraje Demokratická pokroková strana, bude tu válka," říká dvaadvacetiletá studentka z Tchaj-peje, která si nepřeje zveřejnit své jméno. "Máme americkou vojenskou podporu. A Si má hodně vlastních problémů doma," uklidňuje se.
