* Maďarsko a Česko mají úřednické vlády. Nové kabinety by měly vzejít z voleb na jaře * Slovenské volby mají jediného, a to jasného favorita: Roberta Fica * Poláci volí prezidenta přímo, premiér Tusk to chce změnit na český model
Praha - Všechny země Visegrádské čtyřky zažijí důležitý volební rok.
Zatímco podle prognóz bude ještě doznívat hospodářská krize, Čechy, Slováky i Maďary čekají parlamentní volby. Poláky prezidentské.
V České republice je pravděpodobný květnový termín, Slováci jdou k urnám v červnu.
Maďarsko, která má stejně jako Česká republika úřednickou vládu, rozhodne o novém parlamentu a kabinetu už v dubnu.
A v říjnu se v Polsku ukáže, zda zemi i nadále povede euroskeptický prezident Lech Kaczyński. Poláci stejně jako Slováci volí prezidenta přímo, zatímco v Česku a Maďarsku je volba na poslancích a senátorech.
Nejméně jasná a předvídatelná se zdá být ze všech čtyř zemí situace v České republice. Výsledek voleb je tady hůře odhadnutelný. Zda vznikne velká koalice ODS a ČSSD, zda pravicové strany (ODS, TOP 09 a Lidovci) budou mít dost křesel na vlastní koalici nebo zda ČSSD bude mít sílu sestavit levicovou vládu.
Na Slovensku málokdo pochybuje o tom, že populární premiér Robert Fico se svojí stranu Směr - Sociální demokracie vyhraje. Nadále se podle průzkumů těší podpoře téměř čtyřiceti procent Slováků.
Otázkou tak spíš je, zda si do koalice znovu přizve Slovenskou národní stranu Jána Sloty, s nímž se Fico v posledních měsících často hádal.
Nejnižší deficit
Hospodářskou krizí tvrdě zasažené Maďarsko vede už od loňského roku úřednická vláda Gordona Bajnaie.
Maďarská ekonomika loni poklesla o 6,7 procent a kabinet pořádně ořezal veřejné výdaje. Snížil důchody, platy státních zaměstnanců či subvencování cen energií. Růst maďarské ekonomiky přesto experti očekávají až v příštím roce.
Tamní parlament rovněž schválil rozpočet na letošní rok s deficitem 3,8 procenta hrubého domácího produktu. Jeden z nejnižších v EU.
Favoritem dubnových voleb je pravicová strana Fidesz. Ta vládla do roku 2002, pak dvakrát ve volbách podlehla socialistům. Ti jsou ale značnou částí maďarské veřejnosti považováni za jedni z viníků krize v zemi, takže podle průzkumů nemají šanci.
Z pravděpodobného vítězství Fideszu a bývalého premiéra Viktora Orbána nemají radost na Slovensku. Orbán totiž slibuje, že ve sporech se Slovenskem o jazykový zákon či postavení Maďarů na Slovensku bude mnohem tvrdší než jeho předchůdci.
Porazí Tusk i druhého bratra?
V Polsku zřejmě říjnovými prezidentskými volbami vyvrcholí dlouhodobý spor dvou politiků. Současného prezidenta a konzervativce Lecha Kaczyńského a premiéra, liberála Donalda Tuska.
Od roku 2007, kdy Tuskova Občanská platforma v parlamentních volbách porazila stranu Právo a spravedlnost, k níž se hlásí Kaczyński, se oba ostře napadají.
Tusk ostatně v premiérském křesle nahradil Jaroslava Kaczyńského, prezidentovo dvojče.
V listopadu premiér navrhl, aby se prezident už nevolil přímo, ale vybíraly ho Sejm a Senát. Podle průzkumu televize TVN se ale většině Poláků tento návrh nezamlouvá. Pokud by něco chtěli Poláci změnit, tak spíše snížit počet poslanců obou parlamentních komor.
Polsko se loni vyhnulo prudkému hospodářskému propadu, ale nezaměstnanost už přesáhla jedenáct procent.
Jestliže by se volby konaly nyní, většina Poláků by raději jako prezidenta viděla Tuska. Volilo by ho 32 procent lidí, Kaczyńského jen 17 procent.
