Praha - Poslední den v prosinci vyprší lhůta, do které se politici ještě mohou pokusit o vyvolání předčasných voleb.
Právě do tohoto data mají poslanci poslední šanci požádat o svolání mimořádné schůze, na které by si svým hlasováním okamžitě zkrátili svůj mandát.
Jedině tak lze předčasné volby vyvolat. O mimořádnou schůzi musí požádat nejméně pětina všech poslanců z dvousethlavého sboru.
Předseda sněmovny Miloslav Vlček by takové žádosti musel vyhovět a svolat schůzi. Pokud by se poslanci sešli v prvním lednovém týdnu a odhlasovali by své rozpuštění, dali by tím možnost prezidentovi, aby vyhlásil volby v únoru.
Dnem, kdy tato možnost definitivně padne, je podle zákona 7. leden.
Vlčkův prst na spoušti
Naděje na předčasné volby žije díky nedávné snaze politických stran ukončit volební období, i když Ústavní soud zrušil říjnový volební termín. V rekordně krátkém čase totiž politici napříč spektrem přijali změnu ústavy, která umožňuje rozpustit sněmovnu pouhým hlasováním poslanců a která zkrátila lhůty nezbytné pro vyhlášení a uspořádání voleb.
Sněmovna se podle ústavy nesmí rozpustit 3 měsíce před řádným termínem voleb. Dřívější volby by tak připadly na poslední únorový víkend. Prezident musí v případě rozpuštění sněmovny vyhlásit volby nejméně 50 dní před jejich konáním.
Příprava voleb by se stihla, což Aktuálně.cz potvrdil předseda Státní volební komise Václav Henych.
Čeká se tedy na předsedu sněmovny Miloslava Vlčka, který musí podle jednacího řádu oznámit mimořádnou schůzi nejpozději do silvestra.
Nejen Melčák a Paroubek
Poslanci se ovšem nechystají šanci využít a připouštějí až další možný termín koncem května.
Odpůrcem předčasných voleb není pouze nezařazený poslanec Miloš Melčák, který podal žádost Ústavnímu soudu, ať zruší říjnový termín, případně předseda ČSSD Jiří Paroubek, který z obav před dalším zásahem ústavních soudců rezignoval na náhradní termín v listopadu.
Odložené volby totiž znamenaly výrazný zásah do stranických kas a na novou kampaň je třeba sehnat další peníze. Lidovci se ocitli téměř na mizině, s minimálním rozpočtem musí hospodařit i zelení. O nejvíc však přišly velké strany.
Lhůta pro sponzory
ČSSD ztratila podle zjištění Aktuálně.cz na odložených volbách 130 milionů korun. ODS připustila ztrátu nejméně 150 milionů a musela si dokonce půjčit na běžný provoz. Za úvěr ručí svým hlavním majetkem, stranickou centrálou na Jánském vršku.
Občanští demokraté proto čekali na prosincový státní příspěvek, aby mohli splatit část svého dluhu, kontokorent na provoz ale stejně převádějí do příštího roku. Na volební kampaň si budou muset otevřít dlouhodobý úvěr.
V tom má sociální demokracie výhodu, protože bude koncem roku nad nulou a k dispozici bude mít ochotného sponzora i dárce úvěrů, totiž společnost Cíl, která pronajímá komplex Lidového domu a která ČSSD patří.
Strany potřebují čas, aby vyřídily předvolební úvěry a sehnaly nové sponzory, proto ostrá volební kampaň začne až v nejpozdější možný termín začátkem dubna. Do té doby se politici omezí na přestřelky ve sněmovně.
Čtyři kroužky
Průzkumy veřejného mínění připomínají, že se ve volbách vinou nedokonalého systému může opakovat tradiční pat, strany přesto rezignovaly také na změnu volebních pravidel.
Sociální demokraté a komunisté zablokovali v červnu návrh Topolánkovy vlády, podle něhož se měl snižovat počet volebních krajů a zrušit d'Hondtův dělitel pro přepočítávání hlasů na mandáty. Úpravy měly zvýhodnit malé strany a zároveň zajistit bonus vítězi voleb.
Novinkou proti minulým volbám zřejmě bude pouze pravidlo, které v roce 2006 prosadili poslanci ČSSD. Voliči dostanou právo přidělit čtyři preferenční hlasy namísto dosavadních dvou. Poslanec na krajské kandidátce přitom přeskočí stranické kolegy, pokud získá aspoň pět procent preferencí z krajských hlasů pro svou stranu. Dosud přitom potřeboval sedm procent.
Změnu se ještě pokusí zrušit poslanci ODS v čele s Jaroslavem Plachým. Jejich zákon, který preference vrací do původního stavu, projedná sněmovna v lednu.
