Praha - Rozdělení bývalé československé federace, jejíž obě části slaví 20 let svobody, se Slovákům vyplatilo. Ekonomika pod Tatrami roste v posledních pěti letech mnohem rychleji než mezi Šumavou a Beskydami.
Slovensko ani náhodou není odlehlým regionem Evropy typu Bulharska nebo Lotyšska. Dvacet let po pádu komunismu a 17 let po rozdělení Československa dokáže zdatně konkurovat nejvyspělejším zemím střední a východní Evropy včetně České republiky.
Ani Češi si nemohou stěžovat, zvlášť po vstupu do Evropské unie. I oni dohánějí průměr Evropské unie, vedle Slovinska zůstávají nejvyspělejší postkomunistickou zemí a kvalita veřejných služeb překonává většinu starších členských zemí EU z jižní Evropy.
Někdejší Československo však čeká další zkouška a vnímají to i jeho obyvatelé, jak mimo jiné ukazují výsledky internetového hlasování Aktuálně.cz a Aktualne.sk. Zkouška ukáže, která z částí federace si lépe poradí s důsledky světové hospodářské krize.
Slovenské euro, české rezervy
Slovensko spoléhá na schopnosti svých expertů, kteří starému kontinentu předvedli nejlepší ekonomickou reformu posledních let. Západ země se stal ohniskem zahraničních investic v celé střední Evropě a Slováci díky novým strojům i změnám v organizaci práce předběhli Čechy v pracovní produktivitě.
Účinnou obranou proti krizi má být také euro. Jeho přijetím získali Slováci lepší přístup k zahraničním půjčkám. Podobně jako v Česku dosahuje jejich letošní rozpočtový schodek šesti procent HDP, za půjčky však platí o procento nižší úroky, než Češi.
Společná evropská měna na druhé straně přinesla riziko. Údaje Eurostatu ukazují, že díky reformě premiéra Mikuláše Dzurindy dokázali Slováci snižovat náklady na pracovní sílu, přijetím eura se naopak cena za práci zvýšila nejrychleji ve střední Evropě. V letech 2008 a 2009 rostly náklady na zaměstnance v Česku dvakrát pomaleji, v Polsku třikrát.
Česká ekonomika v posledních letech posiluje pomaleji než na Slovensku nebo v Polsku. Dosud však může spoléhat na své tradiční rezervy, hlavně na vysokou zaměstnanost, která loni překročila dvě třetiny práceschopného obyvatelstva, a na relativně vysoké investice do výzkumu.
Ocenil to globální index konkurenceschopnosti GCI, který právě díky investicím do výzkumu a inovací řadí Česko do čtvrté desítky zemí, kde se vyplatí investovat. Slovensko zůstává tradičně v páté desítce.
Slovenská příroda, české zdravotnictví
Rakousko-Uhersko i Československo stály na průmyslové zdatnosti Čechů. Dnes jim Slováci úspěšně konkurují. Dosud se jim však nepodařilo, aby jejich životní úroveň dosáhla té české.
Další nezpochybnitelnou hodnotou bývalé federace byla neporušená slovenská příroda. Slováci svou přednost ještě zachovali. Energetická náročnost slovenské ekonomiky klesá rychleji než v Česku, ve městech víc ubylo prachových částic.
I když roste intenzita silniční dopravy, Slovensko, ale ani Česko netrpí růstem tranzitu tolik jako Maďaři a Poláci.
Čechům může v běžném životě pomoci i kvalita veřejných služeb, zvláště zdravotnictví je na úrovni západní Evropy. Podle údajů mezinárodní společnosti Powerhouse Slovákům ke zlepšení nepomohla ani ambiciózní reforma.
Korupce znepříjemňuje život v obou zemích zhruba stejně. Podle údajů Transparency International poměry v obou zemích v letech 2000-2008 zlepšují. Úplatků je ovšem pořád výrazně víc, než na západě a zvláště severu Evropy.
Mýty věčně živé
Společné federální přesvědčení o výkonnosti českých továren a kráse slovenské přírody přežívá na území bývalého Československa dodnes. V průzkumu Aktuálně.cz a Aktualne.sk dvě třetiny Čechů uznávají, že slovenská příroda je krásnější, dvě třetiny Slováků připouští, že v ekonomickém ohledu jsou na tom české rodiny lépe.
Tradiční pohled na vyspělost dvou částí federace se prosazuje i při hodnocení korupce. Oba národy předpokládají, že u nich tento nešvar škodí víc, než u sousedů. Ovšem sebekritika Slováků je nápadnější.
Federální mýty však oslabují, jak svědčí údaj, že mladí Češi pod 30 let oceňují domácí přírodu víc, než jejich rodiče. Mladí Slováci přece jen lépe oceňují možnosti dosáhnou kvalitní životní úroveň doma pod Tatrami.
Staří pro federaci, mladí pro vlast
Nové vlastenectví se plně prosazuje při hodnocení aktuálních událostí. Tři čtvrtiny Slováků vidí v euru účinnou pomoc v boji proti krizi, souhlasí s nimi ale jen třetina Čechů.
Víc Čechů i Slováků předpokládá, že dopady krize lépe zvládnou ekonomicky zdatní Češi. Z pohledu mladých Čechů to je úplně nepochybné, ovšem Slováci do třiceti let už dávají větší šance své rodné zemi.
Názory regionů jsou důkazem, že v období krize drží lepší karty v rukou Slováci. Lidé z pohraničních krajů, jako je jižní Morava a Zlínsko uznávají z vlastní zkušenosti přednosti eura na Slovensku. Zároveň připouštějí, že sousedé jsou na krizi připraveni stejně dobře či špatně jako Češi.
Také na Slovensku chválí výhody eura i domácí vyhlídky pro dobu krize nejvíc regiony poblíž někdejší federální hranice, konkrétně v Bratislavském a Trenčianském kraji.
