Analýza - Rok 2008 měl být na palestinských územích podle plánů americké administrativy rokem radosti. Do konce svého funkčního období chtěl prezident Bush vytvořit podmínky pro vznik samostatného palestinského státu.
Že je to možné, nevěřili zřejmě ani sami politici, kteří tato slova vypouštěli z úst. I kdyby skomírající jednání mezi palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Ehudem Olmertem přinesla nějaký úspěch, stále tu zůstávala jedna otázka - co bude s Gazou?
Pásmo Gazy, které je úzkým pruhem rozkládajícím se mezi Egyptem, Izraelem a Středozemním mořem, ovládá islamistické hnutí Hamás, které odsud po krátkém boji přesně před rokem vypudilo Abbásův sekulární Fatah.
A jelikož Palestinci - alespoň prozatím - odmítají uvažovat o dvou různých státech, museli by být do mírového procesu zahrnuti i islamisté. S těmi však nechce jednat ani Izrael, ani USA.
Volili jste, ale špatně
Otázka co s tímto hnutím, které původně Izrael v osmdesátých letech podporoval, se vynořila už poté, co Hamás na začátku roku 2006 získal v palestinském parlamentu většinu.
Spojené státy sice jeho účast ve volbách oficiálně přivítaly, když však byly hlasy sečteny, ukázalo se, že Palestinci sice smějí hlasovat v demokratických volbách, ale pokud si vyberou stranu, která se zahraničním zemím nelíbí, budou potrestáni.
Po volbách tak následovala mezinárodní ekonomická a diplomatická blokáda palestinských území a zastavení zahraniční pomoci. Ačkoliv vládl Hamás, směly být peníze poukazovány pouze konkurenčnímu Fatahu, kterému byly také dodávány zbraně, aby Hamás odstavil od moci.
Čtěte také: USA prý chtěly pučem svrhout Hamas. Neuspěly
Největší vězení na světě
Vláda národní jednoty mezi Hamásem a Fatahem se změnila v bratrovražedný boj, který skončil převzetím moci islamisty v Gaze a takřka naprostým uzavřením teritoria ze strany Egypta a Izraele v červnu 2007.
Milion a půl Gazanů tak už rok pobývá v izolaci &"největšího vězení na světě". Humanitární organizace tvrdí, že se tam lidem nyní žije nejhůře za posledních čtyřicet let, tedy od té doby, co Izrael pásmo okupuje.
Nezaměstnanost se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti procenty, osmdesát procent lidí žije pod hranicí chudoby. Ceny ovoce a dalších potravin se za rok zdvojnásobily.
Zoufalost Palestinců byla dobře patrná letos v lednu, kdy Hamás nechal na několika místech vyhodit hraniční plot do vzduchu a statisíce lidí se nahrnuly nakupovat do Egypta.
Čtěte také: Z přechodu v Gaze je teď jeden velký bazar
Kasámy létají dál
Blokáda zamezuje Palestincům vyvážet své produkty a pracovat mimo pásmo. Gazané se také nemohou vídat se svými příbuznými v Izraeli a na Západním břehu ani cestovat do zahraničí.
Židovský stát vypíná v Gaze proud a omezil sem dodávky pohonných hmot. Ulice jsou díky tomu nyní poloprázdné a elektřina funguje čtyři hodiny denně. Podle humanitárních organizací jde o kolektivní trestání, které je neslučitelné s mezinárodním právem.
Tel Aviv naopak tvrdí, že jde o reakci na ostřelování palestinskými raketami kasám, které na jeho území denně dopadají. Jisté však je, že se mu během roční blokády útoky nepodařilo zastavit, ani omezit.
Nezaměstnaní a frustrovaní Gazané se nyní podle deníku Haaretz naopak utíkají k islámu a v mešitách je vidět mnohem více mladých lidí.
Na to, jak velkému tlaku jsou pod jeho vládou Palestinci vystaveni, zůstává popularita Hamásu poměrně vysoká. Hlasovalo by pro něj teď 31 procent voličů, pro Fatah o dvanáct procent více.
Pořádek na ulicích
Podle mnohých obyvatel Gazy puč Hamásu přinesl i pozitiva. Například omezil vliv ozbrojených rodinných gangů a zajistil relativní bezpečí na ulicích.
"Věk ozbrojených gangů skončil," řekl Haaretzu bývalý člen Fatahu, který si nepřál být jmenován. "Chaos, ukradená auta, vydírání a výhrůžky jsou pryč."
Jiný obyvatel Gazy upozorňuje, že Hamás zlepšil i pravidla silničního provozu. Situace je však podle něj paradoxní.
"V minulosti byl v této oblasti velký nepořádek, ale nyní si řidiči dokonce musejí nechat vozy registrovat. Ale teď nejsou kvůli nedostatku benzínu na silnicích téměř žádná auta. Tak čeho jsme dosáhli?"
Podle únorového průzkumu si přímá jednání s Hamásem přeje 64 procent Izraelců. V současné době jedná židovský stát s islamisty jen skrze Egypt.
