Darmstadt - Evropský robotický modul Philae, nacházející se na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, se v noci na dnešek SEČ kvůli nedostatku energie odmlčel a spojení se s ním dnes ráno nepodařilo opět navázat. Nicméně před "umlknutím" stačil na Zem poslat všechny získané údaje, včetně dat z vrtů. Informovali o tom představitelé Evropské kosmické agentury (ESA), která aparát vyslala.
Philae podle ESA obnovil pravidelný kontakt se Zemí v pátek ve 23:19 SEČ, o více než dvě hodiny později jeho bateriím ale došla energie a spojení se v 01:36 přerušilo. Vědci nicméně oznámili, že se před vybitím baterií průzkumnému aparátu podařilo odeslat prakticky veškerá očekávaná data.
Philae přistál na kometě ve středu poté, co ji po desetileté pouti k místu určení dopravila sonda Rosetta, která nyní kolem kosmického tělesa krouží a zajišťuje spojení se Zemí. V pátek experti upozornili, že životnost baterií, odhadovaná na dva a půl dne, se blíží ke konci. Přístroj se nachází ve stínu útesu, takže jeho solární panely nedokážou načerpat dostatek energie ze slunečního svitu. Během dvanáctihodinového dne komety na ně Slunce svítí jen 1,5 hodiny.
Kudy pryč ze šutrů na sluníčko?
Podle odborníků ale není situace zcela ztracena. V pátek se vědci pokusili podmínky zlepšit pootočením modulu o 35 stupňů a zvednutím o čtyři centimetry, aby největší solární panel zachycoval co nejvíc slunečního záření. Existuje také možnost, že se sama kometa natočí při své cestě vesmírem příznivěji směrem ke Slunci.
"Nevíme, jestli se baterie dokážou nabít dostatečně na to, aby modul mohl dál pracovat," řekl podle agentury AP vedoucí operací ESA Paolo Ferri. "Je velmi nepravděpodobné, že nějaké spojení navážeme brzy, nicméně kroužící sonda (Rosetta) bude dál poslouchat, zda nezaslechne možné signály," dodal.
Modul měl při přistání problémy s tryskami a zřejmě selhalo i ukotvení. Proto dvakrát poskočil, a přistál tak až napotřetí. Vědci se teď snaží polohu aparátu určit s pomocí Rosetty. Signál z ní putuje k Zemi 28 minut.
Philae začal v pátek na povrchu vesmírného tělesa s vrtnými pracemi a vědeckými experimenty. I kdyby umlkl nadobro, vědci jsou prý již nyní nadšeni množstvím dat, která získali. Před zatím posledním spojením se Zemí prý sonda splnila až 80 procent primárních vědeckých cílů. Mezi nimi bylo odebrání vzorků povrchových vrstev komety k analýze či vyslání radiových vln skrz kometu za účelem poznání její vnitřní struktury. Vědci doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
