Preference vaší strany se pohybují kolem pěti procent, předvolební dění je přitom hodně divoké. Naposledy do něj vstoupila fyzická potyčka mezi expremiérem Igorem Matovičem a exministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Plánujete také přiostřit, abyste byli víc vidět?
Určitě ne. Není to tak, že všichni lídři přiostřují. Náš přirozený partner Progresivní Slovensko se také drží umírněnosti, ani předseda strany Hlas Peter Pellegrini není útočný. Této skupiny se chceme držet. Kromě silných pěstí máme co nabídnout, hlavně silný program. Čeká nás několik důležitých televizních debat, na které se připravujeme.
Na jaké voliče v horké fázi kampaně cílíte? Spoléháte na lidi, kteří vás budou mít jako druhou volbu a na poslední chvíli se rozhodnou nehodit hlas Progresivnímu Slovensku?
Ano, i část těchto voličů můžeme získat. Hlavní je ale naše jádro, skalní voliči. Jsou to naše páté volby, dáváme si pozor, abychom tyto příznivce neiritovali.
Najali jste si marketéra Marka Prchala, který v Česku pomohl Andreji Babišovi vyhrát nejedny volby. Není tedy zklamáním, že se v průzkumech pohybujete na hraně volitelnosti?
Průzkumy není dobré přeceňovat. Ve volbách v roce 2016 jsme v nich vycházeli podobně jako teď a náš volební výsledek byl nakonec 12 procent. Já se voleb nebojím, už jsem jich několik zažil.
Podle analýz se velká část voličů rozhoduje těsně před hlasováním. Nechystáte nějaký tahák na samotný závěr?
Perličky jsou nebezpečné, nic nechystám.
Od komentátorů i politologů zní, že Slovensko čekají naprosto zásadní volby. Ať už kvůli vývoji na domácí scéně, nebo kvůli zahraničnímu směřování, které by se pod vedením expremiéra Roberta Fica mohlo přiklonit více k Rusku. Vnímáte to také tak?
Voliči se budou, doufám, rozhodovat podle ekonomických řešení. Důležité bude vymyslet spojení mezi tím, jak nesnižovat masivně výdaje a konsolidovat rozpočet, aby s ním souhlasila Evropská komise. Do toho patří řešení inflace a cen energií. Důležité téma bude i ilegální migrace. Nemyslím, že lidé řadí mezi nejdůležitější témata zahraniční politiku.
Richard Sulík
- Slovenský ekonom a politik, zakladatel pravicově-liberální strany Svoboda a solidarita. V letech 2010 až 2011 byl předsedou slovenského parlamentu.
- Ve vládě Igora Matoviče působil od roku 2020 jako místopředseda a ministr hospodářství. V roce 2021 však v reakci na vládní krizi a rozepře s premiérem podal demisi. Následně byl opět jmenován ministrem hospodářství ve vládě Eduarda Hegera. Na post ale uprostřed vládní krize v roce 2022 rezignoval.
- Jako dvanáctiletý odešel s rodiči do emigrace z komunistického Československa. Studoval fyziku a později ekonomii na Mnichovské univerzitě, studia ovšem nedokončil. V roce 1991 se vrátil na Slovensko, vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, začal podnikat a pustil se do politiky.
Fico je chameleon. Kdyby dnes byla velká objednávka po vystoupení z Evropské unie a NATO, Fico by to určitě říkal. Ale není, lidé v těch strukturách chtějí zůstat. Fico do žádného přesvědčování lidí nepůjde. Ještě před pár lety se prohlašoval za hrdého Evropana a říkal, že chce být v jádru EU. On omílá to, co na základě průzkumů chtějí lidé slyšet. Nevnímám proto jako velké riziko, že by zemi vytáhl z EU nebo ze Severoatlantické aliance.
Fico tvrdí, že pokud se dostane k moci, nepošle už Ukrajině bránící se ruské agresi ani náboj. V tom není riziko?
Většina dodávek zbraní na Ukrajinu se proplácí z Evropského mírového fondu. Fico sám nic ve velkém zastavovat nebude.
Slovensko prošlo střídáním vlád. Chaotickým vládnutím Igora Matoviče, následovaným kabinety Petera Pellegriniho a Eduarda Hegera, na jehož pádu máte zásadní podíl. Vývoj dospěl k předčasným volbám. Přispěl jste k nestabilitě?
Přispěli jsme k tomu, že poslední vláda padla, protože byla čistým utrpením pro náš národ. Zasloužíme si medaili. Obětovali jsme se a ukončili trápení. Zaplatili jsme za to vysokou cenu. V té době jsme byli v průzkumech na 13 až 14 procentech, teď máme šest. Ale rozhodli jsme se problém řešit. Mnoho lidí to bere tak, že jsme udělali dobře.
Volby se blíží, Ficův náskok klesá
- O novém složení Národní rady, tedy slovenského parlamentu, rozhodnou voliči v předčasných volbách už v sobotu 30. září. Favoritem je strana Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica, její náskok se ale snižuje.
- Podle posledních zveřejněných dat agentury Fokus by levicově populistická Ficova formace získala 18 procent hlasů. Její hlavní soupeř, liberální strana Progresivní Slovensko, by měl 16,6 procenta.
- V srpnu činil náskok Směru-SD pět procentních bodů. Do sněmovny by se podle aktuálních preferencí dostalo osm stran. Liberální Svoboda a Solidarita bývalého předsedy sněmovny Richarda Sulíka by s 5,8 procenty byla těsně nad prahem vstupu do parlamentu.
Před lety jste s Igorem Matovičem, kterého nyní kritizujete, spolupracoval. Do parlamentu byl v roce 2010 zvolen na vaší kandidátce. Nelitujete, že jste ho pomohl vytáhnout k moci?
Matovič nikdy nebyl členem naší strany. Vzali jsme ho na kandidátku a já poslouchám dodnes, že jsem ho dotáhl do politiky. To není pravda. Už v roce 2011 si založil stranu, o rok později se sám dostal do parlamentu. V roce 2016 to zopakoval s ještě lepším výsledkem a v roce 2020 vyhrál volby. Byli jsme konkurenti. Přesvědčil či oblbnul lidi a ti mu dali hlasy. Odmítám být spoluodpovědný za to, že ho lidé zvolili.
Vašemu programu vévodí ekonomický růst, ale mluvíte také o migraci. Ta byla tématem voleb vlivem migrační krize v roce 2016. Nestrašíte dnes lidi?
Právě naopak, migrace je aktuální. Proud ilegálních migrantů nikdy nešel přes Slovensko, až koncem loňského roku nám Česko zavřelo hranice, takže se u nás běženci začali soustřeďovat. Od ledna do poloviny září 2002 přišlo na Slovensko 3200 migrantů. Letos ve stejném období to byl skoro desetinásobek. Jediným řešením je chránit svoji hranici.
