Jedenáct mužů a jednu ženu dopadla čínská hlídka 23. srpna a převezla je do Šen-čenu, města v pevninské Číně sousedícího s Hongkongem. Lidé mladší 33 let, mezi kterými je i jeden nezletilý, nyní čelí obvinění z nelegálního překročení hranic a Čína je označuje za separatisty, kteří jsou údajně napojeni na protivládní protesty v Hongkongu.
Zatím je nemohou kontaktovat jejich příbuzní ani právníci, které jim najali. "Naše rodina se velmi bojí. Nevíme, jestli je v bezpečí nebo jestli je vůbec naživu," řekla na tiskové konferenci matka jednoho mladíka. Stejně jako ostatní si maskovala obličej rouškou, brýlemi a kapucí. Nejen kvůli pandemii koronaviru.
1/On August 23, Guangdong Coast Guard detained 12 citizens from Hong Kong. HKPF later informed the families that they were held at Shenzhen Yantian Detention Centre. pic.twitter.com/jjrqCLAfb4
— PSHK International Official (@OfficialPshk) September 12, 2020
Identita zadržených totiž zůstává utajená. Známé je jen jedno jméno - Andy Li, který o demokratickém hnutí v Hongkongu promluvil v minulosti v Ženevě i Spojených státech a na loňské volby pozval do města nezávislé zahraniční pozorovatele, uvádí server Hong Kong Free Press.
Zároveň mu hrozí nejpřísnější trest, protože byl minulý měsíc na základě nového bezpečnostního zákona zatčen za spolčování se se zahraničními silami. Zákon dává pevninské Číně větší pravomoci ve městě, které bylo dosud autonomní, a dovoluje jí soudit a trestat obyvatele Hongkongu.
Za nezákonné překročení hranic hrozí 12 zatčeným až rok za mřížemi. Pokud se ale u někoho prokáže, že má "zásadní roli v řízení spolku nebo násilně vzdoruje vymáhání práva", hrozí mu až doživotí, píše hongkongský deník South China Morning Post.
Co říká nový bezpečnostní zákon v Hongkongu?
V noci 30. června 2020 vstoupil v platnost nový bezpečnostní zákon pro Hongkong, který navrhla a schválila pekingská vláda. Zákon dává pevninské Číně větší pravomoci ve městě, které bylo dosud autonomní, a dovoluje jí soudit a trestat obyvatele Hongkongu.
Mezi klíčové zločiny podle zákona patří účast na neschválených mítincích a šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti města, separatistické, podvratné nebo teroristické činy a také spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Za ně hrozí vysoké tresty, až doživotí. Soudní přelíčení může nově proběhnout na pevninské Číně.
Dva miliony uprchlíků před komunistickou vládou
Událost mnoha lidem připomněla vlny migrace z pevninské Číny od 50. let minulého století, kdy za vlády Mao Ce-tunga docházelo k útlaku části obyvatelstva a hladomorům. Anebo z pozdější doby, z roku 1989, odchod disidentů, kteří zažili krvavé potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu.
Řada těchto lidí také využívala čluny. Vydávali se ale naopak hledat bezpečí do Hongkongu, který byl do roku 1997 pod britskou správou.
Čtyři kilometry vodní plochy, které dělí pohraniční čínské město Šen-čen od Hongkongu, mezi 50. a 70. léty úspěšně překonaly až dva miliony lidí, říká autor knihy o migraci z Číny Čchen Pin-kan. Daleko víc jich ale po cestě zahynulo, například kvůli žralokům, nebo je dopadla čínská armáda. Oficiální čísla, která by jeho odhad potvrdila, ale neexistují.
"Uprchlíci byli dobří lidé, kteří byli fyzicky i psychicky mučeni. Hongkong pro ně znamenal svobodu, jídlo a budoucnost," uvedl v rozhovoru pro hongkongský deník.
Lidem, kteří utekli z Číny po vodě, se říká plavci svobody. Jedním z nich je i nyní 74letý Mok, který kvůli svému původu nemohl v Číně nastoupit do školy a získat lepší práci. Jeho otec byl totiž ve vězení za to, že byl členem opoziční strany. "V obrovské zemi o rozloze 9,6 milionu kilometrů čtverečních pro mě nebylo žádné místo," vyprávěl před sedmi lety svůj příběh. "Kdybych neutekl, byl bych po zbytek života opovrhovaným psem," dodal.
After my great-grandfather was murdered during the Chinese Cultural Revolution, my grandfather joined a movement of #freedomswimmers who swam to Hong Kong in shark-infested waters. He migrated to Sydney in the 70's. Read his story: https://t.co/pSFcY7AJGD
— Heidi Tai Writes | WRITER (@HeidiTai) July 16, 2019
⠀ pic.twitter.com/CjYGuZLcJM
Stejně jako jiní se musel na cestu připravit - cvičil, plaval a učil se zeměpis, číst z mapy a předpovídat počasí. Dokonce se snažil zapamatovat si nejrůznější rostliny, na které mohl po cestě narazit, aby věděl, zda jsou jedlé.
Poprvé zkusil prchnout v roce 1971, byl ale chycen a zbit jako odstrašující příklad pro ostatní. O rok později se o útěk pokusil znovu. "Než aby mě ubili k smrti, to raději risknu smrt na moři při cestě za svobodou," vzpomíná Mok na nakonec úspěšný pokus.
Tchaj-wan je novou nadějí
Situace v Hongkongu se ale postupně mění s tím, jak se zvětšuje vliv Číny ve městě. Za poslední rok odjelo hledat útočiště na Tchaj-wan více než dvě stě lidí a jen v první polovině letošního roku se jejich počet zdvojnásobil, píše americká stanice CNN.
Jeden z těch, kdo z Hongkongu úspěšně odjeli, je i nejmenovaný 19letý prodemokratický aktivista, který ještě před rozšířením koronaviru odletěl na ostrov letadlem. Přestože se mu stýská po domově a chtěl by se vrátit, ví, že to není možné. "Tady je daleko bezpečněji," říká v reportáži.
"Tentokrát se oblastí, ze které potřebujeme uprchnout, stal Hongkong," popisuje současnou situaci prodemokratický právník Eddie Chu.
"Slíbili nám 50 let beze změny. Ale teď si každý den berou víc z mé svobody," říká další z plavců svobody, 73letý Ha Sze-yuen, který se dostal do Hongkongu až na čtvrtý pokus v roce 1975. Naráží tím na dohodu mezi Velkou Británií a Pekingem, která měla zaručit autonomii Hongkongu až do roku 2047. "Nečekal jsem, že se místní život tak rychle změní," dodává.
Lidé hledající svobodu si tak našli nový cíl. "Tchaj-wan se stal osudem a nadějí lidí v Hongkongu," říká Chu. Čína považuje ale i tento ostrov za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
