"Mohu říci s absolutní jistotou, že naše ztráty jsou několikanásobně nižší než na ukrajinské straně. V poměru jedna ku pěti," uvedl Putin. Zároveň sdělil, že ukrajinská armáda přijde měsíčně na bojišti o zhruba padesát tisíc lidí - zraněných či mrtvých.
Ačkoliv Putinem uváděná čísla o ukrajinské straně jsou pravděpodobně nadsazená, svým výrokem se poprvé po dvou letech oficiálně vyjádřil k ruským ztrátám. Jeho slova by znamenala, že přiznává, že každý měsíc ztratí deset tisíc svých vojáků. Obvyklý poměr mezi zabitými a zraněnými vojáky bývá přibližně jeden mrtvý na tři zraněné.
Západní zpravodajské služby odhadují počet ruských vojáků, kteří v konfliktu zahynuli, na vyšší desítky tisíc. Americká CIA na konci minulého roku informovala o zhruba padesáti tisících mrtvých, francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné letos v dubnu hovořil o více než sto tisících. Ruský exilový server Mediazona s odvoláním na své zdroje z ruského ministerstva obrany a na zprávy svých informátorů z různých regionů v Rusku nedávno spočítal padlé na přibližně padesát tisíc.
Ukrajinská armádní rozvědka HUR odhaduje, že podél hranic s Ukrajinou a na ukrajinských okupovaných územích disponuje nepřítel nyní přibližně 550 tisíci vojáky. Ukrajinci mají v současné době v aktivní službě téměř 900 tisíc lidí. Kyjev své ztráty také nezveřejňuje, v únoru u příležitosti druhého výročí agrese ale prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků.
Putin v Petrohradu také překvapivě zveřejnil čísla o válečných zajatcích. V ruském zajetí se podle něj nachází 6456 ukrajinských vojáků a v případě Ukrajiny jde o 1348 Rusů. Údaje ale nelze ověřit, Kyjev Putinovo prohlášení o zajatcích nekomentoval. Kreml na konci května oznámil, že na několik měsíců pozastavuje výměnu vězňů.
Petrohradské ekonomické fórum, kde Putin výjimečně poskytl rozhovor i západním novinářům, se letos odehrává s mnohem menší pompou než před rokem 2022. Chybějí na něm zástupci západních zemí a přítomny jsou naopak například delegace z Nigérie, Zimbabwe, Bolívie nebo z afghánského vládnoucího hnutí Tálibán.
"Z fóra zmizeli západní investoři a bankéři, kteří se tam kdysi hrnuli, aby si ukousli svůj díl z obrovského nerostného bohatství Ruska a z jednoho z největších evropských spotřebitelských trhů. Nejsou tu žádné velké západní společnosti a co se týká bank, stánky tu mají jen ty ruské," popsala agentura Reuters.
Putin převzal záštitu nad Petrohradským ekonomickým fórem v roce 2006 a chtěl z něj učinit ruskou konkurenci prestižního Světového ekonomického fóra, které se každoročně koná ve švýcarském Davosu.
