San Antonio - Americká armáda řeší vážný problém. Čtyřnozí příslušníci ozbrojených složek často neustojí stres, jemuž jsou vystaveni během zahraničních misí.
Až pět procent z nich po návratu z přední linie postihne posttraumatická stresová porucha.
Stav čtyřnohých válečníků bývá natolik vážný, že vyžaduje okamžitou hospitalizaci nebo dokonce odchod do civilu, upozornil americký deník The New York Times.
Prvním příznakem psychických potíží bývá ztráta zájmu o pochutiny, kterými jsou psi za svou službu vlasti odměňováni, vysvětluje šéf behaviorálního oddělení veterinární nemocnice Daniela E. Hollanda na Lacklandské letecké základně Walter F. Burghardt.
Psi, kteří jsou při čenichání výbušnin a stopování nepřátel v Afghánistánu, Iráku a na dalších bojištích nepostradatelní, jsou vystavováni stejným stresovým situacím jako vojáci. Také psychické následky jsou proto v jejich případě velmi podobné těm, které lékaři už dlouho pozorují u lidí.
Někteří se stávají hyperaktivními, jiní se vyhýbají budovám či místům, které jim připomínají krizovou situací, jíž museli projít.
Některým psům zase válka, stejně jako lidem, změní povahové rysy. Mohou se stát bezdůvodně agresivními, nebo naopak příliš bázlivými.
Vystresovaný pes může ohrozit lidské životy
Nejčastěji se ale podle doktora Burghardta opakuje neschopnost nebo neochota nadále plnit bojové úkoly. A to je právě ten největší problém. Tím, že pes například neodhalí nálož, může ohrozit až stovky lidských životů.
Právě hledání výbušnin patří k nejčastějším úkolům psů v Afghánistánu a Iráku. Islámští radikálové totiž používají běžnými detektory téměř neodhalitelné bomby.
Úkolů, k jejichž plnění se hodí psí vojáci, je ale mnohem víc. Například při razii v sídle Usámy bin Ládina zasahoval ochlupený Navy SEAL v neprůstřelné vestě.
Lehké případy dostanou volno, těžké Neurol
V současné době je ve službách americké armády 2700 psů, přičemž 650 se právě účastní bojové mise. Walter Burghardt se proto soustředí na výcvik jejich psovodů a ošetřovatelů - učí je posttraumatickou stresovou poruchu včas rozpoznat.
Pokud se psychický problém u zvířete projeví, nastupuje léčba. Ta se liší podle závažnosti poruchy. V nejlehčích případech pomůže volno, hry a dobrá strava.
Středně těžká traumata se řeší pozvolným znovupřivykáním psů na krizové situace. Lze je například přivést, aby boj pozorovali z povzdálí a postupně s nimi chodit blíž a blíž. V nejtěžších případech dostávají psí pacienti lidské léky proti panickým stavům.
Všechny zmíněné léčebné procedury už se osvědčily v praxi. Například labrador, který odmítal vylézt zpod postele poté, co byl svědkem požáru, se zbavil úzkostí po krátkém užívání americké obdoby Neurolu.
Pokud léčba nezabírá, dostanou psi letenku domů a na domovské základně jsou podrobeni dalším vyšetřením. V případě, že obtíže přetrvávají déle než tři měsíce, jsou pak buď propuštěni do civilu, nebo přeřazeni na méně náročnou pozici.
