


Protirežimní protesty v Íránu si od přelomu roku vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR). Aktivisté podle agentury AP uvedli, že protesty se rozšířily do všech provincií země. Lidé po výzvě opozičníka Rezy Pahlavího protestovali křikem z oken a demonstracemi v ulicích.

Íránský prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Podle agentury Reuters zasáhly část země výpadky internetu. Protesty ve čtvrtek pokračovaly napříč celou zemí.
Experti tvrdí, že protestní hnutí, které vyvolala zhoršující se ekonomická situace obyvatel země, zatím nemá jasného vůdce. Upozorňují také, že íránská vláda se k protestům staví nejednoznačně, na což mohou mít do jisté míry vliv i opakovaná americká varování před případným zásahem kvůli násilí proti demonstrantům.
Protesty, které vyvolalo rozhořčení nad poklesem hodnoty íránské měny, se velmi rychle proměnily na politické, sdělila serveru BBC Sanam Vakilová, ředitelka programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House. "Lidé jsou naštvaní. Nemají žádné vyhlídky do budoucnosti a každodenní život se pro ně stává daleko složitější," doplnila.
Syn bývalého šáha a zástupce opozice v exilu Pahlaví vybídl odpůrce režimu, aby svou nespokojenost projevili ve čtvrtek a v pátek ve 20:00 místního času (17:30 SEČ). Podle AP lidé v různých čtvrtích Teheránu skandovali ze svých oken hesla jako "Smrt diktátorovi!" a "Smrt islamistické republice!". Stovky lidí také vyšly do ulic.
Večer se v ulicích metropole i dalších měst objevily davy lidí, AP čtvrteční protesty označila za další eskalaci hnutí. Část významného bulváru v severozápadní části Teheránu zaplavil dav demonstrantů, které troubením podporovali i řidiči aut. Na sociálních sítích se objevily také záběry z rozsáhlých protestů například ve městě Tabríz na severu země, či Mašhad na východě.
Po výzvě íránské kurdské opozice sídlící v Iráku zahájili majitelé obchodů v íránském Kurdistánu a dalších městech stávku. Podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv Hengaw se sídlem v Norsku se k této výzvě připojili lidé přibližně ve 30 městech a vesnicích. Organizace publikovala snímky uzavřených obchodů v provinciích Ílám, Kermánšáh a Lúrestán.
Prezident Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. "Je třeba se vyvarovat jakéhokoli násilí nebo donucování," uvedl v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách a vyzval k dialogu a k naslouchání požadavkům lidu. Podle Reuters postihly Teherán a další části země výpadky internetu, před čímž dříve varoval Pahlaví. Íránské bezpečnostní složky za 12 dnů trvání protestů zadržely přes 2260 lidí.
Prezident Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. "Je třeba se vyvarovat jakéhokoli násilí nebo donucování," uvedl v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách a vyzval k dialogu a k naslouchání požadavkům lidu. Reuters s odvoláním na skupinu pro monitoring internetu NetBlocks uvedl, že Teherán i zbytek země postihly bezprostředně po začátku protestů výpadky internetu, před čímž dříve Pahlaví varoval. Íránské bezpečnostní složky za 12 dnů trvání protestů zadržely přes 2270 lidí.
Protesty, které jsou největší za tři roky, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Demonstranti podle AFP skandují slogany jako "Toto je poslední bitva, Pahlaví se vrátí", čímž odkazují na dynastii svrženou islámskou revolucí v roce 1979. Volají také po odstoupení íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Šéf německé diplomacie Johann Wadephul spolu s mezinárodními organizacemi odsoudil nadměrné použití síly ze strany íránských úřadů proti demonstrantům. "Vyzývám představitele Íránu, aby dodržovali mezinárodní závazky," doplnil německý ministr zahraničí na síti X. Organizace Amnesty International uvedla, že íránské síly zabily demonstranty i svědky protestů. Bezpečnostní složky viní také z provádění razií v nemocnicích s cílem zatknout zraněné účastníky protestního hnutí.
K pokračujícím protestům se ve čtvrtek znovu vyjádřil také americký prezident Donald Trump. "Informoval jsem je, že pokud začnou zabíjet protestující, což mají ve zvyku dělat během nepokojů, kterých mají hodně, udeříme velmi tvrdě," uvedl podle AFP v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem.



Ve Spojených se koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. Miliony lidí vyšly do ulic během akce s názvem No Kings, neboli Žádní králové. Protesty propukly v 50 amerických státech i v několika městech mimo USA. Ohlášeno je více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters.



Bůh podle papeže Lva XIV. odmítá modlitby lídrů, kteří začínají války a mají ruce od krve. Papež to prohlásil na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu před desítkami tisíc věřících, kteří si přišli připomenout Květnou neděli. Jeho slova byla neobvykle ostrá a nejspíš souvisí s již měsíc trvající válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.



Hororová novela Plachá dívka (Shy Girl) rychle zmizela z knihkupeckých pultů poté, co její autorka byla obviněna z použití umělé inteligence. Knihu vydalo nakladatelství Hachette, které se po spekulacích rozhodlo dílo nevydat ve Spojených státech a stáhnout ho z britského trhu.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.



Ukrajina a Spojené arabské emiráty se v sobotu dohodly, že budou spolupracovat v oblasti obrany. Na předem neohlášené návštěvě této země u Perského zálivu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pátek Zelenskyj, který zemím Perského zálivu nabízí pomoc s ochranou proti íránským dronům, oznámil dohodu o obranné spolupráci se Saúdskou Arábií.