Praha - I ty nejodvážnější sci-fi filmy či romány, v nichž kosmické lodi přistávají na kometách, se staly po včerejšku realitou. Ředitel České kosmické kanceláře (Czech Space Office – CSO) Jan Kolář hovoří o zatím jen těžko docenitelném vědeckém přínosu přistání robota Philae z mateřské sondy Rosetta na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko.
Aktuálně.cz: S čím lze tento úspěch srovnat? Třeba s přistáním člověka na Měsíci v roce 1968, anebo jde o větší úspěch?
Jan Kolář: Těžko to srovnávat. Přistání amerických astronautů na Měsíci je v tomto směru stále číslem jedna. Něco jiného je přistání robota či sondy a zcela odlišná je mise lidí na jiné vesmírné těleso. Ať již z hlediska technického, či organizačního.
Let k Měsíci byl proto mnohem složitější a obtížnější. A bude tomu tak vždy, když půjde o život a zdraví lidí - pokaždé to bude souviset se specifickými požadavky a dimenzemi. Zejména pokud jde o bezpečnost posádky. Mise Evropské kosmické agentury (ESA) předčí na druhé straně let k Měsíci v objemu poznatků, které určitě přinese.
A.cz: Například?
O kometách toho stále velice málo víme. Existují domněnky, že komety jsou nositelkami vody - a tedy nositelkami života. Že to byly tudíž komety, které přinesly na Zemi život, což má ale své velké odpůrce. Tato hypotéza se teď může potvrdit, či naopak vyvrátit, což bude mít obrovský vliv na názory a teorie o vývoji života v naší sluneční soustavě, ale samozřejmě i vesmíru. Takže ještě jednou: mise sondy Rosetta má nesrovnatelně větší vědecký potenciál než let k Měsíci.
Už to, že robot Philae bude moci zkoumat kompozici komety po mnoho měsíců, sledovat výpary a složení plynů komety, jak se vytváří její chvost, z čeho je složen její povrch a vnitřek... To jsou všechno informace, které nemáme.
Dosud se jen a jen domníváme, z čeho jsou tato vesmírná tělesa složena. Neznáme ani jejich mechanické vlastnosti. Jde tedy o velmi širokou škálu otázek, protože nikdo neměl až do včerejška možnost zkoumat kometu z takové blízkosti, natož aby na ní přistál. Právě v tom je unikátnost - a dokonce bych řekl grandióznost - kosmické operace, o níž hovoříme.
Přistání! Moje nová adresa: 67P! #CometLanding
— Philae Lander (@Philae2014) November 12, 2014Komety jako oplodňovatelky planet?
A.cz: Srovnání s letem k Měsíci se nabízí i proto, že náš Měsíc "stojí" v porovnání s kometou relativně na místě.
V tom máte pravdu. Technické provedení této mise, kdy přistáváte na čtyři kilometry velikém tělese s přitažlivostí deset- až stotisíckrát menší než na Zemi, které se navíc otáčí jednou za pětadvacet hodin... a vy nemáte na výsadkovém člunu žádný pohonný systém (tudíž ani manévrovací schopnosti), takže musíte předem vše spočítat tak, aby byl robot vypuštěn z nosiče ve správný okamžik, ze správného místa, správnou rychlostí a správným směrem... to je opravdu velmi složité.
I nepatrná odchylka by znamenala minutí cíle. Kometa Čurjumov-Gerasimenko letí přitom kolem Slunce asi šedesát kilometrů za sekundu. A Rosetta-nosič kolem ní krouží zhruba v rozmezí mezi deseti až pětadvaceti kilometry ve stejné rychlosti.
A.cz: Komety by mohly být podle teorie takzvané panspermie nositelkami života. Co si pod tím představit?
Mohly by na nich být vyšší organické sloučeniny, které jsou základem aminokyselin či DNA. Jde o vyšší komplexnější molekuly.
A.cz: A vy se kloníte na kterou stranu těchto teorií o vzniku života na Zemi?
Život není rozhodně jen na Zemi. A jestli vznikl přímo na ní, anebo přišel odjinud z kosmu - to je zatím opravdu těžké říci. Věřím ale tomu, že život se vyskytuje i na jiných planetách. Ten mikrobionální existoval například na Marsu a mohly ho přinést i komety či něco jiného, o čemž hovoří vámi zmíněná teorie panspermie.
A.cz: Rozumím tomu dobře? Komety jako jakési oplodňovatelky planet?
No... ve smyslu začátku života a molekul, z nichž může vzniknout něco životaschopného... tak to určitě ano.
Česko představovalo špičku, ale je na chvostě
A.cz: Podílejí se na letu ke kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko i čeští vědci? Ptám se i proto, že Česko je členem ESA.
Tohoto projektu jsme se vůbec nezúčastnili. A pokud někdy v budoucnu, tak leda při zpracování informací a dat. Ale to nebude dříve než za půl roku či za rok, pokud o to čeští výzkumníci projeví zájem. Tato doba je vyhrazena jen pro autory této úžasné kosmické mise.
A.cz: Není to ústup ze slávy? V dobách Interkosmu jsme patřili ke špičce v sestavovaní vědeckých družic, aniž bych touto otázkou jakkoli tesknil po socialismu...
Co k tomu říct? Kosmický výzkum se stal v Česku popelkou. Je na něj velmi málo peněz a není možné hovořit ani o koncepčním přístupu k tomuto velmi důležitému a specifickému vědeckému odvětví.
Na kosmické aktivity je v Česku nahlíženo velmi populárním pohledem rychlého ekonomického přínosu: když to nic obratem nevydělává, tak do toho nebudeme cpát peníze. Jenomže kosmický výzkum je jako málokterá investice investicí do budoucna: investicí do lidí a do jejich znalostí, které se vždy mnohonásobně vrátí.
Problém je v tom, že budoucnost v kosmickém výzkumu překračuje mnohonásobně volební období. Připomínám, že Rosetta letěla ke kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko deset let. A před tím se do roku 2004 patnáct let stavěla. Přesvědčit v Česku politiky, aby do podobných projektů šli, tak to se rovná málem zázraku. Protože oni se výsledků politicky nedožijí. K investicím do kosmického výzkumu schází v Česku strategický a - v pravém slova smyslu - státnický nadhled.
Úspěch, o němž tu spolu mluvíme, vyžaduje zkrátka velké a soustředěné úsilí a ještě více vytrvalost. Socialistické Československo bylo členem Interkosmu a v něm strategičtější výhledy měly své místo. Proto mohly vznikat družice jako například Magion. V tom jsme tehdy byli světovou jedničkou. Po třiceti letech jde o světový šlágr, ale my jsme za těch třicet let vůbec nepokročili. Aby bylo jasno: mluvím jen o kosmickém výzkumu. Ani já ani v nejmenším neteskním po bývalém režimu.
A.cz: Je to opravdu taková bída?
Stále ještě si udržujeme schopnosti. Investovali jsme do pozoruhodných projektů, jako byla například plošina pro výzkum Halleyovy komety a Venuše, která byla instalovaná na ruské stanici Mir. Mluvím tu o velkých technických projektech. A ty vždy přinášejí vědeckou znalost ovlivňující následně vyšší konkurenceschopnost lidí, kteří se na nich podílejí.
Schopnosti v Česku tedy stále ještě jsou,... i když mají tu velmi těžké podmínky. Jsme sice v ESA, kam přispíváme určitým objemem peněz, avšak možnosti, které naše členství představuje, jsou pro Českou republiku až nedůstojné.
USA, Rusko, ale i Čína či Indie
A.cz: Může přistání na kometě oživit kosmický výzkum? Vyvolat opět soutěž mezi NASA (Národní americkou kosmickou agenturou) a Evropou? Zdá se, že USA se nacházejí, když ne v útlumu, tak v jakémsi mezidobí. Alespoň než nahradí vyřazené raketoplány.
Řevnivé soutěživosti jako kdysi mezi Sověty a Američany se určitě nedočkáme. Američané se mimochodem na letu ke kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko podíleli a s ESA spolupracují. Tři experimenty patří při této misi NASA.
Ale jinak máte pravdu: americká kosmická iniciativa je ve srovnání s minulými lety podstatně nižší. Ani přistání na kometě ale určitě nezpůsobí, že začnou už od zítřka dávat víc peněz na kosmonautiku. Americký výzkum kosmu je kromě toho v mnoha směrech velmi specifický. Je hodně o ekonomice a ještě více o politice,... možná vlastně především o politice. Alespoň v této chvíli.
A.cz: Jaká je tedy budoucnost výzkumu kosmu? Ve sjednocení, a nikoliv v tříštění finančních a vědeckých kapacit?
S tím, jak roste nejen finanční náročnost výzkumu kosmu - třeba Jupitera, Saturnu a jsou plánovány další lety na Měsíc -, budou tyto kroky nad síly i takové mocnosti, jako jsou USA. Mezinárodní spolupráce se stane v kosmickém výzkumu nutností, pokud alespoň lidstvo nemá zakrnět na své úrovni a bude mít ambice ve svém rozvoji pokračovat.
I přes mnou vyslovenou skepsi se ale kosmonautika rozvíjí úžasným tempem. Už dávno to nejsou jen USA, Rusko či vyspělé státy Evropy. Podívejte se na Asii - Čínu, Indii... Experimenty v kosmu narůstají geometrickou řadou. A s tím vším jde v závěsu široká základna praktického využívání výsledků výzkumu kosmonautiky. Skoro každá vyspělejší země má něco společného s kosmonautikou - buď má přímo svoji družici, nebo ji staví,... anebo se kosmických misí v nějaké formě účastní. Například při využívání různých aplikací: ať již jde o družice, navigaci, pozorování Země a využívání jeho výsledků pro národní hospodářství, anebo i spoje.
Zároveň si tak tyto země budují vlastní znalostní infrastrukturu. Kosmos se tedy stal už dávno součástí našeho běžného života - jen si to už někdy neuvědomujeme.
