Robot Philae vstoupil do historie lidstva. Přistál na kometě

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 12. 11. 2014 18:08
Za úkol bude mít odebrat a prozkoumat vzorky, které by mohly přinést odpověď na otázku, kde se vzal na Zemi život.
Astronom Čurjumov sleduje v centrále Evropského vesmírného střediska v Darmstadtu úspěšné přistání moduu Philae na kometě Čurjumov-Gerasimensko.
Astronom Čurjumov sleduje v centrále Evropského vesmírného střediska v Darmstadtu úspěšné přistání moduu Philae na kometě Čurjumov-Gerasimensko. | Foto: Reuters

Darmstadt - Evropská vesmírná agentura (ESA) může slavit.

Robot Philae z mateřské sondy Rosetta ve středu okolo 16:30 hodině úspěšně přistál na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Podařilo se mu to jako vůbec prvnímu zařízení vyrobeném člověkem.

Operační středisko muselo na potvrzení úspěchu čekat zhruba další půl hodiny, než signál doputoval na Zemi.

Na 510 milionů kilometrů vzdálené kometě bude mít za úkol odebrat a prozkoumat vzorky, které by mohly přinést odpověď na otázku, kde se vzal na Zemi život.

Jednou z možností, jak mohla být nastartována evoluce, je totiž teorie takzvané panspermie, podle níž zárodek života přiletěl z hlubokého vesmíru na jiném vesmírném tělese, možná právě na kometě.

"Je to velký krok pro lidstvo," shrnul středeční úspěch šéf ESA Jean-Jacques Dordain.

Evropské vesmírné agentuře už gratulovala i NASA. "Jak odvážné, jak vzrušující! Jak neuvěřitelné," píše na Twitteru americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku.

Operační středisko v německém Darmstadtu ve středu ráno rozhodlo, že do riskantního manévru půjde. I přes to, že se objevil vážný problém. Philae měl poruchu proudového motoru, jenž jej měl zbrzdit a navést na správnou dráhu.

Přistání v lokalitě nazvané Agilkia měl tedy mnohem těžší, než ESA plánovala. Na povrchu se musel uchytit pomocí harpun a šroubovitých nohou. A dokázal to.

Sonda Rosetta, která robota ke kometě dopravila, svou sedm miliard kilometrů dlouhou vesmírnou pouť započala před deseti lety.

Aby ušetřila energii, uháněla posledních 957 dní ke kometě rychlostí 40 000 kilometrů v hodině v hibernaci. Spuštěn zůstal pouze autopilot a ohřívací zařízení.

Probrala se 21. ledna a oběžné dráhy tělesa Čurjumov-Gerasimenko dosáhla 6. srpna.

Kromě odebírání a analýzy vzorků bude minilaboratoř Philae měřit magnetické pole a  pořizovat snímky.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy