Šestačtyřicetiletý voják a střelecký instruktor, který prošel misemi v Iráku či Afghánistánu, vzal raketomety, granáty a samopaly z armádního skladu, kam měl přístup, a nechal za sebou několik dopisů. V nich vyhrožuje smrtí belgickým virologům za "ničení" země proticovidovými opatřeními. Za svůj cíl však také označil muslimskou komunitu v zemi.
Policie po Coningsovi marně pátrá, poslední pokus proběhl ve středu v noci na severovýchodě země u hranic s Nizozemskem.
Co všechno se ví o vojákovi na útěku Jürgenu Coningsovi?
Je to velmi inteligentní člověk, kterého pohání ideologie, nikoli kriminální činnost. V posledních letech jsme byli zaneprázdněni kriminalitou motivovanou náboženskou ideologií, především islamismem, až do bodu zapomnění těch ostatních. Konkrétně extrémní pravice. Jürgen Conings je loajální stoupenec extrémní pravice.
Na čem to lze ukázat?
Loni podal přihlášku do hnutí Vlámský zájem (Vlaams Belang), které je přímým nástupcem Vlámského bloku (Vlaams Block), rozpuštěného soudem v roce 2004 kvůli rasismu a zlehčování zločinů třetí říše. Vlámský zájem je nejpopulárnější politická strana ve Flandrech požadující odtržení této části země od Belgie. Přitahuje příznivce extrémní pravice.
Kromě toho byl Conings aktivní ve Vlámské legii, což je nyní skupina často potomků těch Vlámů, kteří ve druhé světové válce bojovali po okupaci Belgie v řadách wehrmachtu. Vlámská legie byla přímo podřízená velení SS, byli to tvrdí vyznavači nacismu a fašismu. Jürgen Conings jejím současným členům několikrát poskytl bojový výcvik.
Mluví se o něm jako o Rambovi
Je mezi belgickými vojáky více stoupenců extrémní pravice, nebo je tento případ ojedinělý?
Nemám informace, které by ukazovaly, že je to nějaký trend v belgické armádě. Jsem přesvědčen, že většina našich vojáků respektuje ústavu a demokratický řád. Zároveň víme o podobných buňkách stoupenců extrémní pravice v policii a ve státní správě. Vojáci nejsou ani více, ani méně zasaženi.
To, že jde o vojáka, bych viděl jako méně důležité. Celému případu to dodává spektakulární, filmové kontury - ostatně, mluví se o něm jako o Rambovi. Pro mě je podstatnější ten element, že se přidal k extrémní pravici. Jeho příslušnost k armádě mu bezpochyby usnadnila získání zbraní, ale většina stoupenců extrémní pravice se nerekrutuje z řad vojáků.
Od 17. května není o Coningsovi slyšet. Proč podle vás nezaútočil hned?
Možná zjistil, že podmínky k útoku nejsou příznivé. Víme, že 17. května chodil dvě hodiny okolo domu Marka Van Ransta, jednoho z hlavních belgických virologů a zastánců omezení kvůli covidu-19, a bydliště si prohlížel. Je také možné, že se stáhl, protože si uvědomil, že je sledovaný a vše by mohlo dojít k hořkému konci.
Lze odhadnout, co nyní udělá?
Je na útěku, skrývá se, což je dlouhodobě těžko udržitelná strategie. Ilegalita je drahá. V den svého zmizení si vybral tři tisíce eur (76 tisíc korun) a s nimi nějakou dobu vydrží. Ne ale navždy. Očekávám proto, že v příštích týdnech přijde rozuzlení.
Buď přejde ke svému původnímu plánu a zaútočí, nebo ho dopadnou. Pak bude záležet na tom, jak moc je odevzdaný svojí misi. Já se přikláním k tomu, že je a nevzdá se bez boje. Usuzuju tak proto, že se rozloučil se svými rodiči - na jejich hrob položil v den útěku všechna svoje vojenská vyznamenání.
Představuje Jürgen Conings nebezpečí pro veřejnost, ať už v Belgii, či jinde?
Potenciálně ano. Conings v dopisech vyhrožoval krveprolitím v mešitě, především jedné konkrétní mešitě nedaleko svého bydliště v Belgii, což samozřejmě představuje nebezpečí pro belgické občany. Také zbraně, které si Conings vzal, naznačují, že nejde o vtip a může skutečně dojít k nějakému zoufalému činu.
Nepředpokládám ale, že bude zbůhdarma pálit ze samopalu někde na místě, kde je jenom hodně lidí, protože by to bylo kontraproduktivní vzhledem ke vzkazům extrémní pravice.
Conings si vybral za cíl na jedné straně belgické virology a na druhé muslimskou komunitu. Jak jde obojí dohromady?
Může to vypadat nelogicky, ale perfektně to sedí. Na Západě máme dva hlavní proudy extrémní pravice. V Severní Americe je to nadřazenost bílé rasy a v Evropě si klade za cíl ochranu původních obyvatel před přistěhovalci, kteří je mají postupně vytlačit. Součástí obou hlavních skupin jsou podskupiny a jednou z nich je protest proti omezením svobody, která na společnost uvaluje demokratické vedení státu kvůli pandemii.
Extrémní pravice se probouzí
Je na celém případu něco typicky belgického, nebo se to mohlo přihodit kdekoli v Evropě?
Už několik let můžeme v Evropě pozorovat probouzení se extrémní pravice, která nemá ve vztahu k třetí říši, nacismu a fašismu žádný komplex. Takže ano, mohlo k tomu dojít téměř kdekoli. Měli jsme případ Anderse Breivika v Norsku, další v Německu.
Ustavené skupiny jako Vlámský zájem zpravidla nepropagují násilí k dosažení svého cíle, protože potřebují, aby jim naslouchala veřejnost, a ta to bude dělat spíše tehdy, když hnutí za sebou nebudou nechávat hory mrtvých. Přibývá ale jednotlivců, kteří sahají po násilí. Jsou extremističtější než jejich extremistické skupiny.
Fakt, že Conings stále uniká, souvisí s tím, že jde o profesionála, nebo na straně belgických úřadů došlo k pochybením?
Obojí. Je to člověk zvyklý pohybovat se v těžkém terénu. A na straně části tajných služeb a armády došlo k chybám. Víme, že zdejší úřady měly Coningse v hledáčku coby zradikalizovaného jedince. Belgický úřad pro odhalování rizika terorismu ho už před nějakým časem označil stupněm tři ze čtyř, pokud jde o míru nebezpečnosti, což už něco znamená.
Conings skutečně patří mezi nejoddanější vyznavače extrémní pravice u nás s přesahem do Nizozemska a Německa. Jenže v momentě, kdy na něj bylo příslušné oddělení armády upozorněno, nedošlo k předání této informace jeho veliteli a dalším lidem. Takto měl například přístup do skladu zbraní. Armáda nyní chyby připustila. S pomocí svých kontaktů se ale stačil prosmýknout. Nevíme, kde je, a to je ten problém.