Protesty za zemřelého černocha přerostly v USA v násilí, policie zadržela 1400 lidí

Foto: Rozsáhlé požáry, tvrdé střety s policií. Připravena zasáhnout je v USA i armáda
Protesty už se objevily nejméně v 25 větších amerických městech.
V ulicích po protestech hlídkují příslušníci Národní gardy.
Metropolí státu Minnesota na severu USA už několik dní otřásají protesty.
Protesty reagující na Floydovu smrt se konaly také v Denveru (na obrázku), Chicagu, Los Angeles, Memphisu nebo v New Yorku, kdy bylo zadrženo nejméně 70 lidí.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 5. 2020 11:40
Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí černocha George Floyda při pondělním zatýkání policií v Minneapolisu. V Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel, média si také všímají sílících útoků na novináře.

Noční zákaz vycházení byl kvůli obavám z nepokojů vyhlášen již ve 25 městech v 16 amerických státech. V Minneapolisu platil zákaz již předchozí noc, protestující ho ale porušovali a totéž se dělo v noci na neděli. Tentokrát proti nim policie nasadila slzný plyn. Informovala o tom agentura AP.

Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Policie věc vyšetřuje a nabádá občany, aby se oblasti vyhnuli, dodal. Není jasné, zda střelba souvisí s protesty. Podle Twitteru místní policie nestříleli muži zákona. 

V Tallahassee na Floridě do davu demonstrantů najela dodávka, vážná zranění ale nezpůsobila. Kritiky se však dočkal také podobný incident v New Yorku, při němž do demonstrantů najely dva vozy newyorské policie. "Přál bych si, aby to policisté byli neudělali," řekl k tomu newyorský starosta a dodal, že k videu, které koluje po internetu, chybí kontext. "Znepokojující" situaci ale podle něj vyvolali protestující lidé, kteří vozu zatarasili cestu. Incident odsoudil také newyorský starosta Bill de Blasio. 

Roste násilí vůči novinářům, někteří byli zatčeni

CNN a další média si všímají také násilí namířeného proti novinářům, kteří události pokrývají. Někteří z nich byli též zatčeni. V Denveru byl například tým televize KMGH TV zasažen gumovými projektily a slzným plynem. Ve Phoenixu obtěžoval reportérku Brianu Whitneyovou jeden z protestujících během živého vstupu. Agentura Reuters informovala, že v sobotu večer byli v Minneapolisu raněni gumovými projektily dva členové jejího televizního štábu.

Útoky na novináře odsoudil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. "Útok na novináře se rovná útoku na společnost," napsal na Twitteru v sobotu. "Žádná společnost nemůže fungovat bez svobody tisku, žádná společnost nemůže být spravedlivá bez novinářů, kteří zkoumají přečiny a říkají mocným pravdu," dodal.

"Demonstrovat proti takové (policejní) brutalitě je právo a nutnost. Je to svrchovaně americká reakce," reagoval na protesty demokratický kandidát do Bílého domu Biden v komuniké. "Americkou reakcí ale není zakládání požárů ve městech ani bezdůvodná destrukce. Není jí ani násilí, které ohrožuje životy," dodal.

Na černošských životech záleží

V Los Angeles demonstranti v sobotu skandovali heslo "Black Lives Matter" (Na černošských životech záleží), jak zní také název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. Policie použila k zatlačení davu obušky a gumové projektily. Během rušné noci z pátku na sobotu, kdy výtržníci rozbíjeli výlohy, vykrádali obchody a zapalovali ohně, policisté v Los Angeles zatkli 533 lidí, většinu z nich ale později propustili. Zranění utrpělo 12 policistů a blíže neupřesněný počet demonstrantů. Dalších 200 lidí zatkla policie v New Yorku.

"Na černošských životech záleží" a "Nemůžu dýchat" zaznívalo v sobotu také před Bílým domem ve Washingtonu. Demonstranti tím připomínali okolnosti smrti George Floyda, jemuž více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Demonstranti před Bílý dům přišli znovu, přestože prezident Donald Trump předtím protestujícím pohrozil "těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi".

V Miami původně poklidný sobotní protest přerostl v násilí a výtržnosti, při nichž někteří demonstranti zapalovali policejní auta. Policie odpověděla slzným plynem, uvedli podle agentury AP svědci. Úřady následně v Miami vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 hodin a uzavřely důležitou dálnici na východním pobřeží USA Interstate 95, kterou demonstranti zablokovali.

V Seattlu byla uzavřena dálnice Interstate 5 procházející centrem města, kde v sobotu odpoledne policie zasahovala proti demonstrantům pepřovým sprejem a ohlušujícími granáty. Také ve Philadelphii se po původní mírumilovné sobotní demonstraci rozhořelo násilí, při němž bylo zraněno nejméně 13 policistů.

Ve více než desítce států byla mimořádně aktivována národní garda, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Pentagon je připraven nasadit vojenskou policii. Nasazením armády v sobotu pohrozil prezident Donald Trump, podle nějž musí státy a města tvrději zasáhnout proti násilným demonstracím.

Vlnu protestů v desítkách měst, které trvají již pátým dnem, vyvolala násilná pondělní smrt George Floyda, jemuž v Minneapolisu ve státě Minnesota více než osm minut klečel na krku bělošský policista.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy