Trump vyzval státy k tvrdosti, nebo proti násilným demonstracím zasáhne armáda

Foto: Rozsáhlé požáry, tvrdé střety s policií. Připravena zasáhnout je v USA i armáda
Protesty už se objevily nejméně v 25 větších amerických městech.
V ulicích po protestech hlídkují příslušníci Národní gardy.
Metropolí státu Minnesota na severu USA už několik dní otřásají protesty.
Protesty reagující na Floydovu smrt se konaly také v Denveru (na obrázku), Chicagu, Los Angeles, Memphisu nebo v New Yorku, kdy bylo zadrženo nejméně 70 lidí.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 5. 2020 23:11
V Minneapolisu a v desítkách dalších měst se v noci na sobotu konaly další demonstrace, které vyvolalo úmrtí černocha George Floyda při zatýkání policií. V Minneapolisu se situace ani přes nasazení několika stovek členů národní gardy a vyhlášení nočního zákazu vycházení neuklidnila, prezident Trump proto hrozí nasazením federální vlády, pokud nebude postup jednotlivých guvernérů tvrdší.

Situace ve městě je stále "velmi nebezpečná", konstatoval na sobotní tiskové konferenci guvernér státu Minnesota Tim Walz. Do ulic Minneapolisu a také sousedního hlavního minnesotského města Saint Paul bylo vysláno 1700 gardistů, což ale podle Walze stále nebyl dostatečný počet k udržení klidu.

"Nemůžeme lidi zatýkat, když se snažíme udržet pozice. Není nás dost," řekl. Poprvé od druhé světové války proto Minnesota mobilizovala celou národní gardu. Trump již v pátek navrhl vyslání vojáků a Pentagon následně nabídl Minnesotě vojenskou policii. Walz řekl, že o nabídce přemýšlí.

Garda v Minnesotě, kde žije asi 5,6 milionu obyvatel, má 13 000 příslušníků. Na Twitteru uvedla, že na základě plné mobilizace povolá všechny, jejichž zdravotní stav vyhovuje a kteří nebyli vysláni na jiné mise. "Předběžný odhad je, že by to mohlo být okolo 7000 až 10 000 vojáků a letců. To je včetně takřka 2500 (gardistů), kteří misi podpoří ještě dnes v noci," napsala garda s tím, že jejím úkolem je ochrana životů, majetku a obnovení pořádku. "To zahrnuje hlídkování, obsluhu kontrolních stanovišť a poskytnutí ochrany hasičům v plnění jejich záchranných misí," dodala garda.

Protestují i lidé v dalších státech

Vedle Minneapolis nabraly protesty násilnou podobu také v New Yorku, Detroitu, Washingtonu, Louisville Oaklandu nebo v Atlantě. V Atlantě byl na některých místech vyhlášen výjimečný stav. Demonstranti zde mimo jiné poškodili sídlo televize CNN.

Noční zákaz vycházení vyhlásilo kvůli násilným protestům také oregonské velkoměsto Portland. Starosta Ted Wheeler v sobotu na Twitteru napsal, že rabování a zapalování budov, když jsou uvnitř lidé, není voláním po změně, ale hnusem. "A to vše uprostřed pandemie, kdy lidé přišli o všechno," napsal. Policejní hodina ve městě platí stejně jako v Minneapolisu, tedy od 20:00 do 6:00 místního času.

V newyorském obvodu Brooklyn dav zdemoloval několik policejních aut, neušetřil ani zaparkované vozy obyvatel, při střetech bylo lehce zraněno několik policistů. Policie v New Yorku zadržela asi 200 lidí.

Newyorských demonstrací se zůčastnila také Gwen Carrová, která byla matkou černocha Erica Garnera. Ten zemřel v roce 2014 při zatýkání bělošským policistou, který ale nebyl za incident stíhán. Carrová demonstrantům řekla, že netoleruje násilí, ale dokáže ho v nynější situaci pochopit.

Newyorský starosta Bill de Blasio vyzval nespokojence ke klidu a vybídl je, aby si naštvanost na úřady nevybíjeli na policistech, kteří jen dělají svou práci.

V Dallasu musela policie, po níž demonstranti házeli kameny, nasadit slzný plyn. Protestující blokovali silnice mimo jiné také v Los Angeles a v Oaklandu.

Trump demonstrantům hrozí federální armádou

Jedna z demonstrací se konala i u Bílého domu, kde se dav několik hodin přetlačoval s ostrahou. Ta podle CNN nejméně jednou použila proti protestujícím pepřový sprej. Americký prezident Donald Trump na Twitteru ocenil práci bezpečnostních sborů a demonstrantům pohrozil "těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi".

Střety s Tajnou službou Spojených států, která je ochrankou prezidenta a dalších ústavních činitelů, před Bílým domem trvaly více než pět hodin. Davu se podařilo odstranit mobilní kovové bariéry a dostat se až k ostraze, která byla vybavena pořádkovými štíty. Několik obránců Bílého domu utrpělo drobná zranění, když se snažili demonstranty vytlačit. Při jednom z vyhrocených momentů Tajná služba použila pepřový sprej.

Trump na Twitteru ostraze poděkoval za skvělou práci a napsal, že vše bedlivě sledoval a že nemohl cítit bezpečněji. "Nechali 'demonstranty' vyřvávat a křičet, jak chtěli, ale když se někdo začal chovat příliš živě nebo vybočovat z řady, rychle a tvrdě si na něj došlápli, že nevěděl, odkud rána přišla," uvedl prezident.

K zásahu dále Trump poznamenal, že tajná služba pravidelně a "rychle jako kouzlem" střídala agenty v první linii, že mladé agenty nasazení bavilo a posloužilo jim k jejich výcviku a že nikomu se nepodařilo dostat přes plot. "Pokud by se jim to podařilo, přivítali by je ty nejzlejší psi a nejstrašlivější zbraně, jaké jsem kdy viděl," uvedl Trump.

Americké státy a města musí tvrději zasáhnout proti násilným demonstracím, jinak se do věci vloží federální vláda včetně armády. Zdůraznil americký prezident na Twitteru. Pentagon mezitím oznámil, že vojenské jednotky jsou v pohotovosti a jsou připraveny do čtyř hodin k nasazení, pokud o to americký stát Minnesota požádá. Guvernér státu Minnesota Tim Walz již plně mobilizoval národní gardu a uvedl, že zvažuje nabídku ministerstva obrany USA na vyslání vojenské policie.

"Liberální guvernéři a starostové musí jednat mnohem tvrději, nebo federální vláda zasáhne a udělá, co je třeba včetně využití neomezené moci naší armády a velkého zatýkání," uvedl Trump. Demonstrace v USA vyvolalo úmrtí černocha George Floyda, který zemřel při zatýkání policií.

 

Právě se děje

Další zprávy