Zásadní otázkou před druhým kolem byla volební účast, neboť při zapojení méně než 40 procent voličů by byl výsledek neplatný a hlasování by se muselo opakovat. Půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 ale úřady oznámily, že odhlasovalo 44,5 procenta právoplatných voličů.
Volební kampani dominovala debata o únorové změně názvu této balkánské republiky z Makedonie na Republika Severní Makedonii, což ukončilo letitý spor se sousedním Řeckem. Přejmenovaný stát má díky tomu šanci vstoupit do NATO i do Evropské unie. Kvůli kontroverzní změně ale část voličů podle Reuters plánovala prezidentské volby bojkotovat.
V prvním kole byl rozdíl mezi výsledky 56letého Pendarovského a 63leté Siljanovské Davkové menší než jedno procento. Oba kandidáti jsou pro vstup své země do EU, rozcházejí se ale v postoji ke změně názvu republiky, s níž představitelka opozice nesouhlasí. Analytici před druhým kolem favorizovali Pendarovského, protože se očekávalo, že mu dají hlas voliči neúspěšného kandidáta menších stran etnických Albánců Blerima Reky. Ten skončil v prvním kole třetí s necelými 11 procenty hlasů.
Funkce je spíše formální
Volební pozorovatelé hlásili během druhého kola jen několik drobných provinění proti pravidlům, uvedla agentura AP. Někteří voliči fotili své hlasovací lístky mobilním telefonem a před některými volebními místnostmi byl narušen klidný průběh hlasování. Šéf volební komise Oliver Derkorski nicméně označil volby za poklidné a důstojné.
Funkce prezidenta v Severní Makedonii je z velké části formální. Prezident je ale mimo jiné nejvyšším velitelem ozbrojených sil a svým podpisem ratifikuje zákony. Končící hlavě státu Ďorgemu Ivanovovi vyprší jeho druhý pětiletý mandát za týden.
Dosud nepříliš známý Pendarovski se o funkci prezidenta tehdy ještě Makedonie ucházel už před pěti lety, kdy ho opoziční sociální demokraté (SDSM) vyslali do souboje s Ďorgem Ivanovem, který se ucházel o druhý mandát. Ten tehdy vyhrál.
Nyní ho SDSM do hlasování o obsazení funkce hlavy státu vyslala znovu. Na rozdíl od situace před pěti lety jsou ale sociální demokraté nyní u moci. Jejich šéf Zoran Zaev vede koaliční vládu, ve které zasedají i zástupci stran albánské menšiny. Ti, podobně jako SDSM, podporují makedonsko-řeckou dohodu, na rozdíl od Pendarovského protikandidátky za opoziční VMRO-DPMNE Gordany Siljanovské Davkové.
Právník s doktorátem z politických věd
Ačkoliv není příliš známý, na politické scéně této někdejší jugoslávské republiky se ale pohybuje už od konce 90. let. Od roku 2017 působil Pendarovski jako makedonský koordinátor pro záležitosti Severoatlantické aliance. Letos v únoru tak byl u toho, když makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov s velvyslanci členských států NATO podepsal v bruselské centrále NATO protokol o přistoupení své země k alianci.
Pendarovski se narodil 3. dubna 1963 ve Skopji, kde koncem 80. let vystudoval práva, později získal na Univerzitě svatých Cyrila a Metoděje také doktorát politických věd. Mezi roky 1998 a 2001 působil na ministerstvu vnitra jako mluvčí a šéf analytického oddělení. V roce 2001 přešel do kanceláře tehdejšího prezidenta Borise Trajkovského, kde působil jako bezpečnostní a zahraničněpolitický poradce až do roku 2004, kdy Trajkovski tragicky zahynul při leteckém neštěstí v Bosně.
V letech 2004 až 2005 byl Stevo Pendarovski předsedou ústřední volební komise a poté se vrátil do služeb hlavy státu, tentokrát sociálního demokrata Branka Crvenkovského. Tomu až do konce mandátu v roce 2009 radil se zahraniční politikou.
Od roku 2008 působil na soukromé vysoké škole University American College ve Skopji, kde přednášel o bezpečnosti a mezinárodní politice. V prosinci 2016 byl za SDSM zvolen poslancem, na mandát ale už v následujícím roce rezignoval, když byl jmenován koordinátorem pro záležitosti NATO. Stevo Pendarovski je ženatý, má jedno dítě.
