reklama
 
 

Je to obrovský náraz a šok, stěžují si mladé syrské uprchlice v Německu. Všechno je jinak, dodávají

7. 3. 2017
Do Spolkové republiky Německo uprchlo před válkou v roce 2015 půl milionu Syřanů. Desetina z nich chce studovat na vysoké škole. Německé úřady se je ale snaží přesvědčit, aby se spíš vyučili nějakému řemeslu. "Nejhorší je to, že lidé si myslí, že jsme hloupé a k ničemu a že si nechceme hledat práci," vysvětluje mladá Syřanka Majár Bališová, která studovala na univerzitě v Damašku anglickou literaturu. Teď jí bavorské úřady přesvědčují, aby si hledala manuální práce. Potíže syrských uprchlíků v Německu popisuje původní reportáž agentury Reuters.
Hlavní zprávy

Schillingfürst (Bavorsko) - Majár a Navár Bališovy před dvaceti měsíci se štěstím přežily útoky islamistů.

Ti v syrském Damašku odpalovali trhaviny nastražené v automobilech. Teď obě sestry ze Sýrie dojíždějí vlakem zvlněnou bavorskou krajinou na kurz němčiny a zvykají si na život v nové zemi.

Do dvoutisícového německého Schillingfürstu přijely v říjnu 2015. Jejich příběh ukazuje, jaký kulturní šok syrští běženci prožívají a jak těžké je pro ně skloubit vlastní představy s realitou současného Německa.

Začlenit se a najít si práci

Za poslední dva roky našlo v Německu útočiště kolem půl milionu Syřanů. Dorazili sem mezi zhruba milionem běženců v mohutné uprchlické vlně z let 2015 až 2016.

Většinu nových žadatelů o azyl podle agentury Reuters tvořili muži. Malá hrstka z nich se chovala násilnicky a v několika málo případech mezi nimi německé tajné služby našly džihádisty.

Část Němců brala jako povinnost poskytnout azyl těm, kteří ho potřebují. Násilnosti páchané malým zlomkem běženců ale budí v místní populaci nevraživost. Podle údajů ministerstva vnitra se na ubytovnách pro azylanty odehrají v průměru dva útoky denně, i když někdy mají pouze podobu hanlivých nápisů.

Sestry Bališovy, které v Německu dostaly povolení k pobytu na tři roky, se západnímu stylu života přizpůsobily o něco víc než většina jejich krajanů. Oblékají si běžně džíny a zpravidla nenosí islámský šátek. Loni v září, když muslimové slaví svátek Íd, věnovaly každé rodině v Schillingfürstu jako gesto přátelství vlastnoručně vyrobenou pohlednici.

"Většina lidí si vůbec nedokáže představit atmosféru strachu, která dnes panuje v Sýrii, celou tu dramatickou situaci, před kterou jsme utekly," říká jedenadvacetiletá Majár, která se spolu se sestrou snaží v Německu postupně začlenit a najít si práci. 

Poptávka po pracovní síle

Současné Německo nejvíc potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu.

Hlavně v technických oborech - automobilovém průmyslu, strojírenství, vývoji softwaru, ale taky třeba v obyčejných instalatérských pracích. Stejný nedostatek zaměstnanců hlásí i zdravotnictví a pečovatelské služby.

Studie, zveřejněná loni Ústavem pro hospodářský výzkum v Kolíně nad Rýnem, uvádí, že do roku 2035 se počet osob v produktivním věku sníží ve Spolkové republice Německo pravděpodobně o půl milionu. Firmy tak budou zoufale hledat novou pracovní sílu.

Problém obou syrských sester je ale v tom, že svým zaměřením technickým oborům moc neodpovídají. Práci tak budou v Německu hledat složitěji.

Podobně jako přibližně pětina syrských uprchlíků i ony mají za sebou střední školu nebo několik semestrů na univerzitě a doufají, že v Německu na vysokoškolské studium navážou. Úřady jim i přesto doporučily, aby si našly vhodné technické učiliště.

"Nejhorší je to, že lidé si myslí, že jsme hloupé a k ničemu a že si nechceme hledat práci," dodává mladá Syřanka Majár.

Romantická cesta

Na univerzitě v syrském Damašku studovala anglickou literaturu.

Její sestra Navár zase patřila k pěti nejlepším studentům na semináři interiérového designu. Jejich matka chodila na univerzitu společně s nimi a studovala francouzskou literaturu. Otec, který se jmenuje Monír, vyučoval na státní škole technický design.

V roce 2012 projížděl Monír v Damašku kolem budovy soudu, když u ní explodovala bomba nastražená v jednom z automobilů. Z obličeje a hrudi si vytáhl sedmadvacet střepů - vesměs z roztříštěného předního skla svého vozu. V následujícím roce zničila byt Bališových bomba.

Sestry opustily syrské hlavní město s matkou a bratrem v srpnu 2015. Jejich otec za nimi odjel o něco později. Rodina se znovu sešla pohromadě až o následujících Vánocích.

Nový domov našli v německém Schillingfürstu, městečku, kde už je čtyřicet běženců s věkovým průměrem těsně nad čtyřicítkou. Bališovi tady jsou ale jediná rodina.

Schillingfürst leží na tzv. "bavorské romantické cestě", která v sobě - jak uvádí webová stránka určená turistům "spojuje kulturu s wellness, rekreační aktivity s přírodní idylou".

Potřebují čas

Starosta městečka Michael Trzybinski říká, že by rád, aby aspoň někteří běženci zůstali v Schillingfürstu natrvalo. "Jsou mezi nimi lidé, kteří udělali spoustu užitečné práce, i takoví, kteří se opravdu chtějí integrovat," dodává.

Horst Döllinger, kterému patří v Schillingfürstu byt, ve kterém Bališovi bydlí, přijal loni v březnu Moníra na několikaměsíční stáž do svého architektonického studia.

Jednomu ze svých zaměstnanců přitom předtím zadal, aby pro syrského uprchlíka vyřídil nezbytné úřední povolení. Věří, že v budoucnosti bude moct Moníra zaměstnat. "Tito lidé tady ale nejdřív potřebují zapustit kořeny," dodává Döllinger.

Z bavorského bytu Bališových se otevírá výhled na travnatou louku a moderní, žlutě, růžově a modře omítnuté domy. Rodina dostává od německého státu 1024 eur měsíčně. Jedna z obyvatelek městečka jim dala nábytek a taky počítač i kytaru.

Místní dobrovolník Gerald Bär se s rodinou seznámil na vánočním večírku v roce 2015. Překvapilo ho, jak rychle se Bališovi učí německy. "Jsou navíc velmi otevření, veselí a vstřícní k druhým lidem. To je pro ně velká výhoda," říká Bär.

Brzy po svém příjezdu začali Monír a jeho manželka navštěvovat s jinými uprchlíky přibližně stejného věku kurz němčiny. Matku obou syrských sester ale začaly trápit bolesti zad a přestala na kurz chodit. Když si její manžel Monír uvědomil, že je mezi účastníky kurzu jediným mužem, následoval ji taky.

Vytvořil namísto toho facebookovou stránku, s jejíž pomocí se snaží podporovat vzájemné porozumění mezi Syřany a Němci.

Das, der nebo die

Syrské sestry začaly chodit na kurz němčiny hned v listopadu 2015. V místním sportovním klubu hrají volejbal. V řadě ohledů je pro ně Německo "šokujícím způsobem svobodné".

Cestou do bavorské školy si třeba všimly dívky, která neustále mění barvu svých vlasů. Jednou jsou zelené, pak fialové, jindy růžové a potom zase modré. Překvapilo je, že mladé ženy tu v létě chodí v šortkách nebo tričkách s odhaleným břichem.

"Zdejší lidi nikdo ničím neomezuje, neplatí žádná pravidla oblékání," diví se dvaadvacetiletá Syřanka Navár. "Můžou si na sebe vzít, co chtějí, barvit si vlasy, jak se jim zlíbí. Začaly jsme přemýšlet, jestli je to správné, nebo ne," dodává. 

Na jednom z kurzů jim učitelka ukázala fotografii rakouského gay drag queen zpěváka Thomase Neuwirtha. Ten vystupuje pod jménem Conchita Wurstová a v roce 2014 vyhrál soutěž Eurovize.

"Měl na sobě ženské šaty, přitom nosí vousy," vypráví Majár rozčileně. 

Její sestra Navár na kurzu němčiny pochopila rozdíl mezi mužským, ženským a středním rodem - případ Conchity Wurstové jí ale nejde do hlavy. "Není to žena a není to ani muž," říká. "On je to, ne ten nebo ta!"

Přinesly pozitivní impuls

Jiní Syřané reagovali na homosexualitu a všeobecně na projevy evropského liberalismu pohoršeně. Majár si ale myslí, že si na ně zvykne.

"Když jsem o tom slyšela poprvé, divila jsem se: Cože? To je šílené, to je opravdu hloupé, nikdo na světě by něco takového přece neudělal," vzpomíná. "Pak jsem si ale řekla, dobrá, jsou trochu podivní… Za rok si možná řeknu, jo, je to vlastně fajn!"

Hans Emmert, učitel v důchodu ze Schillingsfürstu, tvrdí, že reakci obou sester na život v Německu chápe. Obdivuje jejich pevné morální postoje a věří, že si z nich místní lidé něco vezmou.

"Myslím si, že nám přinesly pozitivní impuls," říká. Morální kodex, kterým se rodina řídí, je pro něj něco "co jsme dávno ztratili".

Ne každý v bavorském městečku s tím ale souhlasí. Když sestry roznášely na svátek Íd své pohlednice, Majár pozdravila ženu zalévající zahradu. Ta se ale na ni zamračila, otočila se zády a řekla jí, ať jde pryč.

Někteří místní tvrdí, že uprchlíkům se úřady příliš věnují na úkor zbylých obyvatel. Rita Tanevská, která obě dívky učila hrát volejbal, vzpomíná na slova jednoho místního nezaměstnaného: "Uprchlíkům pomůže stát hledat práci. Já nedostanu nic."

Bitva o vzdělání

Hlavní prioritou Bališových je vzdělání.

Mají sice přátele ve Švédsku, přesto ale odešli do Německa. Jak zdůraznil syrský otec rodiny Monír, především kvůli naději, že tady jeho děti najdou lepší podmínky ke studiu na vysoké škole. Jeho dcera Majár sní o tom, že bude jednou na univerzitě vyučovat anglistiku.

Možná je to ale jen sen.

V Německu má vysokoškolský diplom třicet procent mladých lidí ve věku 30 až 34 let. Ve Švédsku je to dokonce padesát procent. Německé firmy ale potřebují hlavně mladé dělníky v technických oborech, byť s vysokou kvalifikací.

Podle odhadů má až padesát tisíc syrských běženců, kteří do země dorazili v roce 2015, předpoklady studovat na vysoké škole. A taky se ke studiu chystají. 

Spolkové ministerstvo školství slíbilo, že do roku 2019 uvolní sto milionů eur, aby uprchlíkům umožnilo se na studium náležitě připravit.

Očekává ale, že běženci se budou hlásit také na ty obory, které ve velkém požadují německé firmy. Patří mezi ně moderní technologie, přírodní vědy, informatika nebo obory spojené s podnikáním.

Na kurzu němčiny učitelé oběma syrským sestrám řekli, že by se měly nejdřív dva roky intenzivně věnovat studiu němčiny a pak jít na průmyslovku nebo se vyučit nějakému řemeslu.

Když ale navštívily rekvalifikační kurz v Norimberku, kde viděly, jak se mladí lidé učí šít, vařit, opravovat auta nebo stavět silnice, nic z toho je nelákalo.

"Doteď mám bolení hlavy, když slyším slovo Berufsausbildung (odborné vzdělávání)," říká Syřanka Majár. "Já chci jít na univerzitu."

Vláda musí dělat víc

Podle Jochena Oltmera, profesora univerzity v Osnabrücku, který se specializuje na dějiny migrace, kladlo Německo vždycky velký důraz na využití imigrantů na trhu práce. Vláda i univerzity by podle něj měly dělat víc pro to, aby pomohly běžencům, kteří chtějí studovat.

V září se sestry přihlásily na kurz němčiny na jedné z nedalekých univerzit. Doufají, že se vydávají správným směrem.

"V Sýrii jsme o hodně přišli," říká k tomu otec syrské rodiny Monír. "Ztratili jsme svou zemi, nechceme ale ztratit budoucnost svých dětí," dodává trochu unaveně.

Uprchlíci přicházeli do Evropy se zkreslenými představami, teď jsou zklamaní a nervózní. Největší problém je sehnat bydlení, říká Pavlásek. | Video: Martin Veselovský |  22:42

  

autoři: Reuters, Zahraničí

   
reklama
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama