Neoficiální komise dospěla ke svému rozhodnutí po roce a půl zkoumání důkazů a vyslýchání svědků. Uvedla, že čínský prezident Si Ťin-pching nese hlavní díl odpovědnosti za genocidu, zločiny a mučení muslimských Ujgurů a Kazachů v provincii Sin-ťiang. Z genocidy již dříve obvinily Čínu vlády Spojených států, Kanady a Nizozemska. Jelikož ale nyní šlo o nezávislou komisi, kterou například oproti Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii neustanovila OSN nebo jiná světová organizace, nemá žádnou pravomoc zasáhnout proti čínskému vedení.
Ujgurský tribunál vedl britský právník sir Geoffrey Nice, který byl hlavním žalobcem i v procesu s bývalým srbským a jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem při zmíněném mezinárodním tribunálu. Nice také předsedal komisi, která se zabývala nuceným odebíráním orgánů lidem v Číně. Nice, jeden z poradců britské královny, přijel do Prahy na přednášku na půdě Univerzity Karlovy díky pozvání neziskové organizace Forum for Human Rights.
Proč bylo potřeba ustanovit Ujgurský tribunál?
My ho sami neustanovili, ale požádal nás o to Světový ujgurský kongres (mezinárodní skupina ujgurských exulantů - pozn. red.). To on měl za to, že je potřeba. A my pak usoudili, že pro to existuje odůvodnění. Já a Nick Vetch, kteří jsme tribunálu předsedali, jsme už dříve byli součástí uskupení China Tribunal týkajícího se odebírání orgánů, takže jsme nějaké důkazy viděli a souhlasili jsme.
"Potřeba" je ale něco, co cítí aktivisté, ne my. Ujgurský tribunál není aktivistická organizace, jeho váha spočívá v tom, že je neutrální a nezaujatý. Obecně nám nejde o Ujgury, zajímají nás asi stejně jako Rohingové, jezídky nebo jacíkoliv jiní obyvatelé světa. Samozřejmě máme různé sympatie, ale nejsme tam pro Ujgury. Díky tomu jsme mohli být v našem úkolu objektivní.
Jak tribunál fungoval?
Pracovali jsme bez nároku na honorář. Přesto jsme měli některé nezbytné náklady na pronájem prostor nebo cestovní výdaje pro údajné oběti a velmi střídmé mzdy dostávali také rešeršisté. Základní částku vložil Světový ujgurský kongres, další peníze jsme dostali od veřejnosti přes crowdfundingové kampaně.
Potom jsme vytvořili dvě části - devítičlenný tribunál a odděleně od nás speciální radu a její tým. Ti shromažďovali důkazy, které nám potom podle nastavených kritérií dodávali. Důkazy byly spravedlivé pro obě strany, jak pro údajné oběti, tak pro Čínskou lidovou republiku.
S jakými důkazy jste pracovali?
Dostali jsme přístup do databáze Světového ujgurského kongresu, což jsme doplnili důkazy z jiných databází po celém světě. Měli jsme k dispozici také studie z různých univerzit nebo organizací. Protože jsme byli důvěryhodní, obdrželi jsme i utajené proslovy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, takže jsme měli ten nejlepší možný materiál.
Byly to desítky tisíc stránek dokumentů, nad kterými jsme s Nickem Vetchem strávili 1500 hodin práce, další lidé stovky hodin. Šlo o velký a seriózní projekt.
Poskytla vám nějaké důkazy také Čína nebo vyslala vlastní právní tým?
Ne. Pozvali jsme je, aby se zapojili nebo aby se zúčastnili slyšení, párkrát jsme je prosili o odpovědi na konkrétní otázky, a oni odmítli. Občas byli až útoční, ale nemělo to žádný vliv na rozsudek.
Co byl Ujgurský tribunál?
Nezávislá a neoficiální britská komise právníků, akademiků a podnikatelů, která obvinila Peking z genocidy proti menšině Ujgurů v provincii Sin-ťiang.
Ujgurský tribunál vznikl předloni díky iniciativě právníka Geoffreyho Nice, specializovaného na ochranu lidských práv. Na toho se obrátil Světový ujgurský kongres (WUC), aby založil instituci, která by se zabývala obviněními, že čínské úřady v Sin-ťiangu závažným způsobem porušují lidská práva. WUC je mezinárodní organizace ujgurských skupin exulantů, která se staví proti vládě Číny v Sin-ťiangu.
Ujgurský tribunál nemá moc podniknout právní kroky. Kdyby ale měl, jaké byste doporučil?
Nad tím nepřemýšlíme, to je pro aktivisty. Naší prací je odpovědět na otázku a potom odejít, tím skončí naše zapojení. Rozhodujeme na základě faktů a práva, potom je ale odpovědností jednotlivců chovat se podle našich zjištění. Není na nás, abychom lidem říkali, co mají dělat. Tenhle počítač (ukazuje na svůj notebook od firmy Apple, pozn. red.) byl vyroben v Číně. Až si budu jako zákazník kupovat další, koupím si opět vyrobený v Číně? Možná ne, možná si řeknu, že nebudu sponzorovat ekonomiku, která je částečně postavená na ujgurské genocidě.
Instituce či univerzity, které mají kampusy v Číně nebo přijímají čínské peníze na rozvoj, nepotřebují devítičlenný tribunál, aby jim říkal, co mají dělat. Měly by to vědět samy. Proto věříme, že je pro rozsudek lepší, když po něm skončíme a dál to necháme na lidech.
Čínská vláda na vás kvůli tribunálu uvalila sankce. Co konkrétně to pro vás znamená?
Pro mě nic, protože do Číny nepojedu. Nemůžu jet do Číny a myslím, že ani do Hongkongu. Horší je to pro mé děti, na které se sankce také vztahují. Ani ty tam nesmějí cestovat.
Jaký dopad měla komise China Tribunal, která obvinila pekingskou vládu z dlouhodobého nuceného odebírání orgánů od vězňů svědomí (lidé věznění na základě jejich přesvědčení, původu nebo postavení - pozn. red.), kterému jste v roce 2019 také předsedal?
Zajímavé je, že obvinění vznesená při Čínském tribunálu byla mnohem závažnější než ta současná. Důkazy Ujgurského tribunálu ukazují, že lidé zemřeli v důsledku toho, co se jim stalo v převýchovných táborech, ale neexistují důkazy o masovém zabíjení. Nejsou také důkazy o tom, že by cílem bylo zabíjet Ujgury. Zdá se, že plánem je věznit je a propustit zpět do komunity jako změněné osobnosti. Není to jako holokaust - je to podobně špatné, ale není to holokaust.
A to je rozdíl i oproti Čínskému tribunálu. V jeho případě byli lidé úmyslně zatýkáni, zabíjeni a rozřezáni a byly jim odebrány orgány. Jde o hrozný zločin, ale tribunál přilákal mnohem méně pozornosti, protože když byl v červnu 2019 vynesen rozsudek, většina západních zemí chtěla mít s Čínou přátelské vztahy. O to, co jsme dělali, nebyl ze strany vlád zájem, spíš naopak. Postupně se to ale změnilo a pohled na Čínu se vyvinul. Teď ti, kdo se chtěli s Čínou přátelit, otočili. Proto se druhý tribunál odehrál v jiném prostředí.
