Učila v čínském táboře pro Ujgury: Žáci chodili v řetězech, dva jsem viděla zemřít

Jana Václavíková Jana Václavíková
16. 11. 2021 6:24
V březnu 2017 začala Kilbinur Sidiková v nové práci. Jako učitelku čínštiny ji vybrali, aby vyučovala negramotné. Na místě, kam ji dopravila policie, ale viděla jiné podmínky, než na jaké byla zvyklá. Všude kamery, pozemek ohraničený ostnatými dráty a kolem chodili ozbrojení strážci. V tu chvíli si uvědomila, že se stala učitelkou v převýchovném táboře pro Ujgury v provincii Sin-ťiang.
Kilbinur Sidiková, učitelka čínštiny v čínském převýchovném táboře.
Kilbinur Sidiková, učitelka čínštiny v čínském převýchovném táboře. | Foto: ČTK/Šimánek Vít

Jednapadesátiletá Sidiková o táborech, kam čínský komunistický režim zavírá muslimské Ujgury, už dřív slyšela. Znala i lidi, jejichž příbuzní v nich byli uvěznění. Přesto ale nevěřila, že podmínky tam jsou tak tragické, jak se k ní z několika stran dostávalo. "Byla jsem šokovaná," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz své prvotní pocity z tábora. Nejdřív učila půl roku v lágru pro muže, poté ji úřady převelely do ženského.

Překvapily ji i podmínky ve třídách. Její studenti byli potichu a nikdo, kdo nemusel, nemluvil. Některé z nich viděla plakat, běžné bylo i to, že přišli do třídy v řetězech. "Prvních čtrnáct dní měli všichni ještě vlasy a vousy, potom už byli oholení," vzpomíná. Zároveň zjistila, že neučí negramotné, jak jí policie tvrdila. "První měsíc tvořili většinu třídy akademici, spisovatelé, umělci, slavní lidé nebo ti, kteří dřív pobývali v zahraničí," líčí. Později se k nim přidali i běžní lidé. "Jediné, co je spojovalo, bylo, že to jsou Ujguři," míní žena, která sama není Ujgurka, ale je součástí uzbecké menšiny a do Prahy přijela na Světový ujgurský kongres.

Utrpení bylo všudypřítomné. "Viděla jsem dva muže zemřít," uvádí. První z nich se jmenoval Osman a před uvězněním vlastnil velkou farmu s ovocem, které dodával na trhy a do hotelů. V táboře se dobře učil, protože se domníval, že ho časem díky tomu propustí. Po třech měsících ale z jejích hodin zmizel. Dostal infarkt a při převozu do nemocnice zemřel. 

"Nezapomenu ani na muže v levém rohu učebny. Vězni mohou chodit na záchod třikrát za den, proto se snažil moč zadržovat. Nakonec byl otráven močí ve svém těle," popisuje. Sidiková viděla i různá zranění, která nikdo neřešil. K převozům do nemocnic docházelo vždy až ve chvíli, kdy byli vězni ohroženi na životě.  

Podle Sidikové vězni v převýchovném táboře dostávali jen trochu napařovaných knedlíčků a malou misku vařené rýže. Slyšela také, jak se hlídači vězňům posmívají, že mají hlad, zaslechla informace o injekcích, které zastavují ženám menstruaci. "Ty, které přežily, už nejsou těmi, co předtím. Nebudou moct mít v budoucnu děti," domnívá se.

Ačkoliv chtěla v práci skončit, výpověď nepřipadala v úvahu. "Neměla jsem na výběr ani možnost odmítnout," říká. Z práce odešla až kvůli zdravotním potížím po implantaci nitroděložního tělíska, které zabraňuje otěhotnění. To si však nenechala dát dobrovolně. Všechny ženy v provincii mezi 18 a 59 lety tak musí učinit povinně. Jak ale dodává, nařízení se netýkalo etnických Číňanek. 

Světový ujgurský kongres v Praze

Ve dnech 12. až 14. listopadu proběhl v Praze Světový ujgurský kongres, kterého se zúčastnilo více než 200 delegátů z 25 zemí světa, největší setkání ujgurské diaspory si následně zvolilo nové vedení. Záštitu nad pořádáním poskytl primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Ujgurové jsou muslimskou etnickou menšinou, která obývá čínskou provincii Sin-ťiang. Dlouhodobě se potýkají s perzekucí čínskými úřady, v posledních letech je režim posílá do převýchovných táborů, kde jsou nuceni vzdát se své kultury. Mnozí odborníci, některé státy a například i český senát označují dění v provincii za genocidu.  

Manžel se s ní musel rozvést přes WhatsApp

Kilbinur Sidiková začala o svých zážitcích z táborů mluvit před dvěma lety poté, co opustila Čínu a zamířila do Nizozemska, kde už několik let žije její dcera. Aby se tam dostala, musela jí poslat oficiální pozvánku na rodinnou návštěvu a Sidiková musela jako zástavu, že se vrátí zpět, odevzdat na policii kopie osobních dokladů své rodiny. Zároveň musela zažádat o vrácení pasu, který jí policie zabavila po poslední návštěvě dcery v roce 2016. 

Žádosti úřady nakonec vyhověly, její manžel, který je Ujgur, ale takové štěstí neměl. "Řekli mu, že on zpátky svůj pas nedostane ani ve snu," líčí. Přestože nařízení v provincii platí pro všechny stejné, v některých případech mají jiná etnika o něco lepší podmínky než muslimská menšina. "Jejich hlavním cílem jsou Ujgurové, ale postupně se snaží přidávat i další minority," vysvětluje. 

Sidiková proto odjela sama a dlouho se bála o táborech mluvit, aby se nic nestalo její rodině. "Rozhodla jsem se promluvit, protože ti, co to prožívají, o tom mluvit nemohou," vysvětluje své rozhodnutí. Od té doby není z bezpečnostních důvodů se svou rodinou v kontaktu. Jedinou zprávu, kterou od manžela dostala, byla žádost o rozvod přes aplikaci WhatsApp. Následně její muž vystoupil také v propagandistickém videu, kde ji obvinil ze lži. "Viděla jsem strach v jeho očích," popisuje svůj dojem z jeho vystoupení. 

Bojkot olympiády?

Sidiková kromě líčení svých zážitků také vyzývá státy, aby nazývaly utlačování Ujgurů v Sin-ťiangu genocidou. "Vyzývám země k okamžité akci a solidaritě. Státy by neměly myslet jenom na sebe, protože nejen ony si zaslouží svobodně žít. Zaslouží si to i další lidé, kteří trpí pod čínskou vládou," tvrdí. 

Jednu z možností, kterou mohou státy svou solidaritu vyjádřit, je podle ní bojkot zimních olympijských her. Ty proběhnou v Pekingu v únoru příštího roku.

Zmiňuje ale také, že by svět měl nazývat ujgurský region starším jménem, které používají samy menšiny. Oblast před čínskou okupací v roce 1949 nesla název Východní Turkestán. "V čínštině Sin-ťiang v překladu znamená Nová hranice a jasně to ukazuje, že jde o okupované území. Proto všem říkám, aby používali Východní Turkestán," dodává.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Házenkářky na MS prohrály i s Maďarskem, o postupu rozhodne boj se Slovenskem

České házenkářky prohrály na mistrovství světa ve Španělsku s Maďarskem 29:32 a ani ve druhém utkání základní skupiny E nebodovaly. Ve čtvrtek v úvodním zápase podlehly Německu.

Svěřenkyně trenéra Jana Bašného dnes s dalším favoritem držely krok do začátku druhého poločasu, pak Maďarky odskočily do rozhodujícího náskoku.

Český celek se v pondělním závěrečném duelu skupiny v přímém souboji o postup do další fáze utká se Slovenskem, které rovněž úvodní dva zápasy prohrálo.

Na světovém šampionátu poprvé v historii startuje 32 zemí. Účastníci jsou rozděleni do osmi čtyřčlenných základních skupin, do další fáze postoupí vždy první tři celky. Poté se týmy utkají ve čtyřech šestičlenných skupinách, z nichž vždy nejlepší dvojice projde do čtvrtfinále.

Mistrovství světa házenkářek ve Španělsku:

Základní skupina E (Llíria):

Maďarsko - Česko 32:29 (17:15)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Řezáčová - Knedlíková 2, Polášková, Kordovská 3, Andrýsková, Mikulášková, Hurychová 2, Stříšková, Franková, Zachová 4, Kovařová 2, Jeřábková 10, V. Malá 4, Holanová 2, Cholevová.

Nejvíce branek Maďarska: Klujberová 11, Kácsorová 4. Rozhodčí: K. Gasmiová, R. Gasmiová (obě Fr.). Sedmimetrové hody: 3/3 - 3/3. Vyloučení: 7:2. Diváci: 1145.

Slovensko - Německo 22:36 (12:17)

1. Německo 2 2 0 0 67:43 4
2. Maďarsko 2 2 0 0 67:58 4
3. ČR 2 0 0 2 50:63 0
4. Slovensko 2 0 0 2 51:71 0
Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Tři mrtví, další v nemocnici. Lavina na hoře Lackenspitze zasáhla výpravu

Při výstupu na horu Lackenspitze v rakouském Salcbursku zasáhla lavina jedenáctičlennou výpravu. Podle agentury APA se tak stalo kolem 2. hodiny odpolední, ve výšce asi 2400 metrů nad mořem. Část výpravy zasypala až 4,5 metru hluboko, dva její členy podařilo vyhrabat až po smrti. Třetího s těžkými zraněními transportoval vrtulník do nemocnice v Klagenfurtu, kde jim však podlehl. Všechny oběti byly mladší 30 let.

Dva další členové výpravy jsou v nemocnici v nedalekém městě Tamsweg. Na záchranné akci se podílelo pět vrtulníků a celkem 120 lidí z horské služby a Červeného kříže.

V oblasti teď na pětibodové škále platí třetí stupeň varování před lavinami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy