Praha - Přestože teroristickými útoky norského pravicového radikála Anderse Behringa Breivika opovrhuje celý svět, najdou se i tací, kteří ho obdivují. A hlásí se k jeho poselství.
Podobně jako u jiných radikálů je i u obdivovatelů Breivika hlavním prostředkem komunikace a sociální interakce internet.
S tím ostatně šílený střelec počítal.
Nejméně šestasedmdesát nevinných lidí patrně zabil hlavně proto, aby zviditelnil svůj manifest "2083 - Evropská deklarace nezávislosti", v němž popisuje svůj strach z údajné islamizace Evropy a vyzývá k boji proti ní.
Plán částečně vyšel. Na největších sociálních sítích Facebook i Twitter je patrný zvýšený zájem o Breivikovy názory a zprávy a na ruské sociální síti "V kontaktě" se pár dní po útocích objevilo několik skupin, které svou přízeň k norskému teroristovi otevřeně deklarovaly.
Podle analytiků se ale jedná o menšinu. Skutečně organizovaní pravicoví radikálové se totiž od Breivikových činů oficiálně - a nebývale hlasitě - distancují.
Populisté dali ruce pryč
Krajně pravicové weby a internetová fóra, k nimž vyšetřovatele - a posléze i média - zavedly Breivikovy elektronické stopy, se už od něho (ne však od jeho názorů) distancovaly. Stejně se zachovaly evropské krajně pravicové strany, kterým v mnoha zemích doposud nebývale rostly volební preference a teď se cítí ohroženy.
S poklesem přízně musejí patrně počítat druhá nejsilnější politická uskupení hned ve třech evropských zemích: norská pravicově-populistická Strana pokroku, britská Liga na ochranu Anglie a nizozemská parlamentní Strana pro svobodu. O všech třech se šílený střelec pochvalně zmiňuje ve svém manifestu.
Norské Strany pokroku byl Breivik v letech 1999 až 2006 dokonce členem. Předsedkyně strany Siv Jensenová ale popřela, že by její partaj zastávala podobný postoj jako útočník.
Na tiskové konferenci Jensenová přiznala, že když zjistila, že chladnokrevný vrah patřil k jejím spolustraníkům z Osla, ovládlo ji zděšení.
"Tyto hrozné a zbabělé útoky jsou v rozporu s principy a hodnotami, na nichž je založena norská společnost," řekla podle listu The Wall Street Journal.
Také předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders, zřejmě nejznámější kritik islámu v Evropě, už přispěchal s prohlášením, v němž čin norského teroristy odsuzuje. Anderse Behringa Breivika označil za násilnického a nemocného člověka.
Strach z cizího zabere vždy
Do problémů by se mohla dostat i momentálně třetí nejsilnější politická síla ve Francii - protiimigrantsky zaměřená Národní fronta. Její předsedkyně a dcera zakladatele Marine Le Penová proto veřejně prohlásila, že Breivik musí být bez milosti potrestán.
Ve stejném duchu se vyjádřily všechny velké skandinávské krajně pravicové strany: Dánská lidová strana, Švédští demokraté i Praví Finové.
To, že by páteční útoky vedly ke konci pravicového populismu v Evropě, je ale jen zbožné přání. Ukázala to ostatně i už zmiňovaná předsedkyně norské Strany pokroku.
Poté, co útoky odsoudila, dodala: Nelze přestat mluvit o imigraci a dalších palčivých problémech společnosti, protože dialog je jediné východisko. A když "někdo říká zlé věci, je to lepší, než když mlčí a pak je dělá".
Děti vlastní rasy nevraždíme
Postoj řadových pravicových radikálů k nejhoršímu masakru v poválečné historii Norska popsal jeden z nich na svém blogu:
"Anders Behring Breivik zřejmě je přesvědčeným pravičákem, ale nepochopil základní prvky naší ideologie. Bomby a masové vraždy nepatří mezi nástroje, které by měly být použity k osvobození Západu. Nacionalisté a křesťané děti nevraždí, a už vůbec ne děti své vlastní rasy," cituje Spiegel Online z blogu jednoho z německých radikálů.
Populističtí pravicoví extremisté se teď hlavně bojí, že je čin Anderse Behringa Breivika v očích veřejnosti poškodí. Blog Politicalyincorrect.de, na nějž přispíval i sám útočník, se od vraha rovněž distancoval, když označil jeho činy za "katastrofu pro konzervativce".
Ve stejném duchu se nesou i komentáře na dalších webech. Například na norském document.no.
Všechny se nicméně shodují: Problém, na nějž se Nor snažil hrůzným činem upozornit, skutečně existuje, tvrdí. Jak ale souvisí strach z islamizace Evropy se zabíjením norských dětí, na to nikdo z nich odpověď nemá.
