Střelec se inspiroval v Americe. Své idoly překonal

Tomáš Rákos
25. 7. 2011 20:37
Breivik v sobě skloubil Unabombera i útočníka z Oklahomy. A přidal nenávist k muslimům
Anders Behring Breivik odjíždí v policejním autě od soudu v Oslu.
Anders Behring Breivik odjíždí v policejním autě od soudu v Oslu. | Foto: Reuters

Oslo - Čtvrtý den po tragických událostech v Norsku už je jisté, že na Evropu neútočil nikdo zvenčí.

První domněnky se nepotvrdily. Tentokrát to nebyli islamisté, ale Anders Behring Breivik, který je v zemi, jedné z nejvyspělejších a nejcivilizovanějších na světě, doma.

Dvaatřicetiletý Nor je prvním nemuslimským, takzvaným "domácím" teroristou velkého kalibru, který zaútočil v období po 11. září 2001 - v době globální války proti terorismu.

Poválečná Evropa masakr podobného typu a rozsahu nezažila ještě nikdy. Svět už ale podobné útoky pamatuje.

Breivik svým činem posunul hranice domácího terorismu na novou úroveň. Stal se evropským "Unabomberem z Oklahomy" - Tedem Kaczynskim a Timothy McVeighem v jedné osobě. Oba zmiňovaní radikálové v minulosti útočili ve Spojených státech.

O inspiraci prvně jmenovaným není pochyb, s druhým si je v lecčems podobný, upozorňují analytici ve světovém tisku. Liší se jen v údajných motivech pro své zvrhlé řádění. Ty v případě Breivika souvisejí výlučně s problémy Evropy.

Foto: Reuters

Velký vzor

Jak vyplývá z Breivikova manifestu "2083: Evropská deklarace nezávislosti", šílený střelec z Norska amerického Unabombera Teda Kaczynského adoroval. Přitom mají pramálo společného.

Kaczynski terorizoval v letech 1978 až 1995 americké letecké společnosti a univerzity (University and Airline Bomber, proto Unabomber) tím, že jim posílal poštou nálože. Zemřeli při tom tři lidé a 23 dalších bylo zraněno.

Po dvě desetiletí se ho nepodařilo odhalit. Zneškodnění Breivika trvalo 90 minut.

Kaczynski byl se svým 167bodovým IQ "wunderkind" univerzitního světa. Na Harvard ho přijali v 16 letech. O deset let později se stal nejmladším profesorem matematiky na kalifornské Berkeley.

Následné pracovní a osobní nezdary se snažil vyřešit životem v lesích americké Montany, kde chtěl fungovat o samotě a soběstačně. Právě zásahy stavebních a jiných společností do krajiny jmenoval jako své hlavní důvody pro bombové útoky.

Breivik, absolvent obchodní školy, intelektuálních dispozic Kaczynského zdaleka nedosahuje. Asi proto do svého manifestu slepě okopíroval na tucet zásadních pasáží z Kaczynského eseje "Průmyslová společnost a její budoucnost", která volá po snížení vlivu technologií a nadnárodních koncernů.

Právě ty považoval Unabomber za své hlavní nepřátele.

Breivik v opsaných úryvcích změnil jen pár slov: z "levičáka" se stal "kulturní marxista".

Rok 1995. Bombový útok na federální budovu v Oklahomě.
Rok 1995. Bombový útok na federální budovu v Oklahomě. | Foto: SSGT MARK A. MOORE

Slabost pro zbraně

Podobný je Breivik i dalšímu známému "domácímu teroristovi", Timothymu McVeighovi, popravenému v USA před deseti lety.

V roce 1995 pomocí nálože umístěné v automobilu zaútočil v Oklahoma City na federální budovu. 168 lidí zemřelo, 600 bylo zraněno.

McVeigh i Breivik, sdílející nenávist k úřadům, mají oba v oblibě zbraně.

Norský terorista je ale na rozdíl od bývalého vojáka McVeigha před pátečním masakrem v ostré akci nikdy nepoužil. Místo toho se zajímal o střelnice v Praze nebo Polsku.

Oba atentátníci také byli politicky aktivní. Breivik v norské krajně pravicové Straně pokroku, McVeigh byl americký republikán.

Oba vyrostli v křesťanském prostředí a víru považovali za důležitou součást svých životů.

Oklahomského atentátníka prý vybičovalo k útoku chování FBI během zásahu v texaském Waco. Během padesátidenního obléhání vůdce sekty Davida Goreshe a jeho příznivců zemřelo 75 lidí.

Evropa bez islámu

Z dostupných informací není zřejmé, zda Breivikovo rozhodnutí vraždit spustila jedna konkrétní událost. Na rozdíl od McVeigha je ale posedlý historickými souvislostmi.

Muslimové jsou podle Breivika největším problémem současné Evropy.
Muslimové jsou podle Breivika největším problémem současné Evropy. | Foto: Reuters

Řada jeho myšlenek je rádoby intelektuálních. Často sklouzává k duchovním naukám a dějinným klišé.

Rok 2083 v jeho manifestu představuje 400. výročí bitvy o Vídeň. Křesťanská Evropa tehdy odrazila Osmanská vojska a zastavila postup muslimů ve střední Evropě.

Breivik - vášnivý čtenář amerických protiislámských blogů - sám sebe považuje za templářského rytíře, který musí Evropu očistit od zhoubné levice, především od muslimů. Vzkaz se rozhodl světu předat prostřednictvím hrůzného vraždění vlastních spoluobčanů v norské metropoli a na ostrově Utoya.

A ještě jedna důležitá věc odlišuje případ Anderse Behringa Breivika od dvou "domácích teroristů" z USA: Na rozdíl od nich mu nehrozí trest smrti, dostane nanejvýš 21 let.

 

Právě se děje

Další zprávy