Metropoli Kábul, Dželálábád na východě a Mazáre Šaríf na severu země. Víc velkých měst afghánská vláda už ve svých rukou neměla. Když se teď povstalci zmocnili i posledně jmenovaného, kontrolují už 24 provinčních sídel z celkových 34. A spolu s tím také většinu severu, západu a jihu země.
Islamisté v sobotu kromě toho dobyli také Zarí Šarán - správní středisko provincie Paktika na hranici s Pákistánem a podle agentury AP se rovněž citelně přiblížili k hlavnímu městu Kábulu, když obsadili okres Čar Asjáb vzdálený jen několik kilometrů jižně od metropole. Dále do rukou povstalců podle informací agentury AP padla správní střediska provincií Laghmán a Farjáb, i celé provincie Dajkondí a Kunar.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy hnutí Tálibán začalo postupně obsazovat zemi. Prohlásil, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat. V předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí. Podle AP hovořil jen velmi krátce a vyhýbavě.
"Zahájili jsme konzultace se stařešiny a politickými vůdci, zástupci nejrůznějších vrstev společnosti a mezinárodními spojenci. Brzy vás budeme informovat o výsledcích," řekl bez dalších podrobností Ghaní. A dodal, že se vláda nechce vzdát úspěchů, kterých země dosáhla za posledních 20 let, tedy po invazi vedené Spojenými státy. "Chápu, že máte obavy o budoucnost, a jako prezident vás ujišťuji, že se pokusím zabránit další nestabilitě, násilí a nuceným útěkům občanů," uzavřel.
Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na vedení provincie Balch, jsou ale momentálně vládní jednotky po pádu čtyřsettisícového Mazáre Šarífu na útěku směrem k uzbecké hranici a město vypadá, jako by padlo bez boje - vojáci údajně na místě nechali všechno vybavení. Místní poslanec Abbás Ibráhím Zadá pak agentuře AP sdělil, že se nejprve vzdaly vládní vojenské jednotky, což mělo dopad na morálku provládních milicí a dalších sil, které se vzápětí vzdaly též.
Tálibán už podle vyjádření afghánské poslankyně Homy Ahmadíové drží také celou provincii Lógar a z různých směrů se na pouhých několik kilometrů přiblížil k hlavnímu městu.
Tomu nyní hrozí humanitární krize, protože tam během několika dnů před Tálibánem uprchly desítky tisíc lidí. Utečenci táboří pod širým nebem a spolu s místními skupují rýži i další potraviny a také léky a zdravotnický materiál.
Z metropole se v obavách o život stahují diplomaté západních zemí včetně Česka. Na jejich bezpečnou evakuaci mělo původně dohlížet 3000 amerických vojáků, prezident Joe Biden, ale jejich počet v sobotu v noci operativně navýšil už na 5000.
Biden v sobotním prohlášení vyjádřil podporu afghánské vládě, ale zároveň zdůraznil, že další setrvání amerických sil v zemi je pro něj nepřijatelné. "Další rok nebo dalších pět let vojenské přítomnosti USA by nemělo žádný význam, pokud afghánská armáda nemůže nebo nechce udržet svou vlastní zemi," uvedl v dnešním prohlášení Biden. "Byl jsem čtvrtým prezidentem, který velel americkým vojskům v Afghánistánu - dva republikáni a dva demokraté. Nechtěl bych předat tuto válku pátému (prezidentovi) a nepředám ji."
Šéf Bílého domu i jeho ministr zahraničí Anthony Blinken zopakovali svou podporu afghánské vládě a upozornili na nutnost diplomatických jednání. Blinkem v dnešním telefonátu s prezidentem Ašrafem Ghaním zdůraznil "nezbytnost pokračování diplomatických a politických snah o zastavení násilí".
Poslední způsob, jak uniknout před rychle postupujícími radikály teď nabízí právě tamní mezinárodní letiště. Před ním se podle zpravodajství agentury AP tvoří dlouhé fronty lidí, kteří jsou ochotni odcestovat prakticky kamkoli. Tlačí před sebou objemná zavadla a prodej letenek přesunutý z budovy přímo na parkoviště, postupuje velmi pomalu. Ti, na které se dostalo, pak musejí čekat nejméně další tři hodiny, aby se dostali do vnitřních prostor letiště. Dojemné scény loučení s rodinou nejsou podle agentury AP výjimečné. S Tálibánem před branami Kábulu roste panika.
Obavy dávají najevo i Spojené státy, které podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho počítají s evakuací "tisíců lidí denně". Na americké ambasádě totiž ještě tento týden působilo 4200 zaměstnanců, několik tisíc Afghánců pro Američany pak pracovalo a nyní se kvůli tomu obávají o život.
Podle odhadů Pentagonu potřebují Američané do 31. srpna, kdy hodlají ze země definitivně odejít, evakuovat celkem na 30 000 zaměstnanců, spolupracovníků a členů jejich rodin, píše agentura AFP.
O podobném kroku na svém sobotním mimořádném jednání rozhodla i česká Bezpečnostní rada státu. Odsouhlasila, že možnost opustit Afghánistán kromě diplomatů zajistí také místním, kteří pro české zastoupení a armádu pracovali. Týkat se pak tato pomoc bude i jejich rodinných příslušníků.
Vítězné tažení Afghánistánem zahájil Tálibán poté, co se v předchozích třech měsících ze země začali po téměř 20 letech stahovat skoro všichni američtí vojáci i vojáci dalších zemí NATO, mezi nimiž působili také Češi.
