Berlín - Norský masový vrah Anders Breivik, který před šesti lety zabil 77 lidí, našel "zastání" u špičkového německého politika.
"Breivik se stal masovým vrahem z beznaděje," ukázal "pochopení" pro Breivikův čin přední kandidát německé populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Jens Maier.
Podle svědků to prohlásil na shromáždění v saském městě Pirna nedaleko českých hranic.
Maier je ve spolkové zemi Sasko na druhém místě kandidátky AfD pro zářijové parlamentní volby. Právě kvůli radikálním členům strany, jako je Maier, teď AfD prožívá hlubokou vnitřní krizi.
Zatímco ještě před pár měsíci měla v průzkumech podporu až 16 procent Němců, teď by podle jedné z prognóz získala jen 7 procent hlasů. Na rozdíl třeba od Francie se v Německu momentálně populistům nedaří.
Sobotní sjezd AfD v Kolíně nad Rýnem bude podle všeho bouřlivý. Jedna z šéfek strany a její jasně nejviditelnější člen Frauke Petryová tento týden oznámila, že nebude hlavní tváří strany pro spolkové volby. Zdůvodnila to tím, že ostatní členové stranického vedení prý neustále podkopávají její pozici.
Jeden z hlavních sporů v rámci AfD se vede o to, jestli by strana měla přestat "flirtovat" s neonacistickými kruhy v Německu.
Očista pro AfD
Petryová ve straně neprosadila vyloučení dalšího z vrcholných politiků Björna Höckeho. Ten označil berlínský pomník obětem holocaustu za "památník hanby." Postavil se tak na stranu krajní pravice, která je proti připomínání německé genocidy Židů.
Podle Petryové by se měla AfD od podobných proudů očistit. Radikálnější straníci, kteří mají ve vedení většinu, ale neonacisticky zabarvené výroky jiných členů minimálně tolerují.
Podle Petryové ale AfD musí vazby na krajní pravici odmítnout, jinak nemá šanci, že by s ní nějaká z ostatních německých stran byla do budoucna ochotná vytvořit vládní koalici.
Německá média se shodují, že Petryová post vůdkyně volební kampaně nejspíš nevzdala definitivně. Soupeřící stranické křídlo se může politička snažit vyšachovat i s odkazem na to, že AfD nemá jinou charismatickou tvář, která by mohla přilákat voliče.
"Revoluce požírá své děti"
Petryová si na svém Facebooku postěžovala, že se stala obětí vnitrostranických intrik. To v médiích vyvolalo posměšné reakce - sama Petryová se do čela AfD dostala před necelými dvěma roky poté, co ve vnitrostranickém puči svrhla zakladatele strany Bernda Luckeho.
"Říká se, že revoluce požírá své děti. V případě AfD požírá i své vnučky," napsal šéfredaktor deníku Handelsblatt Gabor Steingart.
Zatímco pro Luckeho bylo hlavním tématem odmítání členství v eurozóně, Petryová AfD posunula směrem k tvrdé kritice migrace. S krajně pravicovými a populistickými postoji si zahrávala i ona sama. Neonacistické tendence ale už na ni byly moc.
Jens Maier připustil, že o Breivikovi na shromáždění v Pirně mluvil, popírá ale, že by se ho zastával. Už dřív opakovaně odmítal německé připomínání holocaustu a používal hesla neonacistů. Petryová proti němu chtěla, podobně jako v případě Björna Höckeho, zahájit vnitrostranické disciplinární řízení, ale neuspěla. Straníci ho naopak zvolili na zmiňované druhé místo kandidátky v Sasku.
AfD začala v průzkumech veřejného mínění výrazně bodovat poté, co se v Německu objevily problémy s příchodem zhruba milionu žadatelů o azyl v letech 2015 až 2016 s tím, jak migrační vlna opadla, ale strana ztrácí své hlavní téma. Voliči navíc podle komentátorů stranám neodpouštějí, pokud jsou vnitřně rozdělené a členové se otevřeně hádají mezi sebou. Přesně takové spory přitom v posledních měsících pohlcují AfD.
