Washington - V Nebrasce popravili před dvěma týdny prvního vězně po jednadvaceti letech. Týden předtím dostal smrticí injekci první odsouzenec za devět let v Nashvillu.

USA jsou jediná země Západu, kde pachatelům nejzávažnějších zločinů hrozí poprava. A její podpora překvapivě stoupá.

Několik posledních let přitom klesala. Podle průzkumu agentury Pew Research Center z letošního léta trest smrti podporuje 54 procent Američanů. Ještě před dvěma lety to bylo o pět procentních bodů méně.

Co se stalo? V hledání odpovědi na tuto otázku narazil americký list The Economist na příčinu - prezidenta Donalda Trumpa. Opírá se o názor Roberta Dunhama z americké nevládní organizace Death Penalty Information Center, podle kterého rétorika Bílého domu ovlivnila veřejné mínění natolik, že se po desetiletí klesající podpory nejvyššího trestu stává myšlenka popravovat vězně odsouzené za nejzávažnější zločiny znovu populární.

Řešení opiové epidemie

Donald Trump několika svým spolupracovníkům podle agentury Bloomberg prozradil, že popravou by trestal drogové dealery. To má být součástí plánu jeho administrativy, jak snižovat počty úmrtí, za kterými drogy stojí. Údajně dokonce řekl, že federální vláda "ztrácí čas" tím, že není ochotna trest smrti vykonat.

Autor fotografie: Wikimedia Commons - JayCoop

Trest smrti v USA a ve světě

Jedinou zemí Západu, kde je legální trest smrti, jsou Spojené státy americké. Celkem povoluje nejvyšší trest 31 států USA jako například Texas, Kalifornie, Nebraska, Utah nebo Pensylvánie.

Ve světě praktikují trest smrti například Bělorusko, Čína, Japonsko a islámské země. Většina států ho zrušila v 19. nebo 20. století. Nelegální je ve zbytku Evropy, v Austrálii a na většině amerického kontinentu.

Podle Economistu právě tato slova padají na úrodnou půdu v době, kdy se Spojené státy potýkají s vážnou opiovou epidemií. Jenže pokud by se trest smrti pro obchodníky s drogami skutečně uzákonil, dostaly by se USA do společnosti zemí, jako je Čína, Írán nebo Saúdská Arábie, kde loni úřady popravovaly lidi kvůli obchodování s nezákonnými návykovými látkami, jak připomíná organizace Amnesty International.

Fentanyl, který takzvanou opiovou epidemii způsobuje, je syntetický opioid, který je asi stokrát silnější než morfin, a tedy i silnější a nebezpečnější než heroin. Je proto také mnohem jednodušší se jím předávkovat.

V loňském roce se to podle Národního úřadu pro otázky zneužívání drog podařilo asi 29 tisícům Američanů. Připočte-li se dalších téměř 16 tisíc drogově závislých, kteří se předávkovali heroinem, a dalších 15 tisíc obětí ostatních opioidů, vyšplhá se celkový počet drogových úmrtí na 60 tisíc.

A to je jen číslo, za které mohou opioidy. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zemřelo loni ve Spojených státech každý den průměrně 200 narkomanů.

Související

Trump omilostnil ženu odsouzenou na doživotí za drogy

Zajímavé je, že fentanyl, který běžně využívají lékaři v nemocnicích na potlačování bolesti, obsahovala i látka ve smrticí injekci, kterou v polovině srpna popravili odsouzence v Nebrasce.

Vysvětlovat podporu trestu smrti mezi Američany rétorikou Donalda Trumpa ale není úplně přesné, protože tento závěr naráží na čísla z 90. let, kdy trest smrti pozitivně vnímala větší část populace než dnes. Letos sice jeho podpora stoupla oproti období před dvěma lety, je ale stále nižší než v 90. letech a počátkem 21. století.

Tehdy byla podpora nejvyššího trestu nízká, protože bylo i málo vykonaných poprav, což způsobila nižší kriminalita v předchozích desetiletích. Drogová epidemie může proto podle Economistu působit na veřejné mínění podobně jako zvýšená kriminalita.