Londýn - Už dlouho se hovoří o tom, jak může mít poslech hudby příznivý vliv nejen na lidi, ale i zvířata, či dokonce rostliny.
Doposud však nikdo netušil, že popová či rocková hudba může zvýšit i efektivitu solárních panelů. A nejde o málo, ale až o 40 procent. Ne, nejde o vtip, nýbrž dokázaný fakt.
Vysokofrekvenční tóny, jimiž zmíněné žánry oplývají, totiž rozvibrují fotovoltaické články tak, že jsou mnohem účinnější.
Vědci už nějakou dobu vědí, že deformace materiálů z oxidu ziničitého generuje elektrické napětí. Říká se tomu Piezoelektrický jev. Po tom, zda ho lze uplatnit i ve fotovoltaice, ale dosud nikdo nepátral.
Zjednodušeně řečeno jde o to, že vibrace mechanicky deformují tenkovrstvé polovodiče v solárních článcích a umocňují tím jejich efektivnost.
"Poté, co se nám podařilo vyvinout technologii převodu vibrací na elektřinu, je tohle další vzrušující objev. Zjistili jsme, že stejný princip platí i v oboru fotovoltaiky," pochlubil se serveru Phys.org vedoucí výzkumného týmu Steve Dunn z Univerzity královny Marie v Londýně.
On a jeho lidé se využitím vibrací každodenního života při výrobě elektrické energie zabývají dlouhodobě. Díky jejich práci si lidé jednou možná budou dobíjet mobilní telefony chůzí nebo nabíjet notebook uklízením.
Na klasiku zapomeňte
Popisovaný vliv na solární panely má hudba už při hlasitosti 75 decibelů, což odpovídá hluku kancelářské tiskárny.
"Místo mdlých zvuků jsme zkusili použít hudbu, aby nám pomohla rozklíčovat účinek jednotlivých tónů. Největší rozdíl jsme našli, když jsme hráli populární hudbu namísto vážné, což si vysvětlujeme tím, že fotovoltaické články nejlépe reagují na vysoké tóny typické právě pro pop music," soudí další člen výzkumného týmu James Durrant.
Nejde však o to, že by se měly sluneční elektrárny v budoucnu proměnit v diskotéky. Objev britských vědců by měl položit základ solárním panelům nové generace - ty by mohly být citelně levnější a výrazně produktivnější.
Tenhle dům nepotřebuje elektřinu, stačí mu slunce:
"Předpokládali jsme, že se budou zvukové vlny, které produkují náhodné fluktuace, navzájem rušit, takže jsme neočekávali žádný významný vliv na konečnou produkci energie," vysvětlil dále Durrant. Opak byl pravdou.
"Nebylo pro nás klíčové jen to, že se náhodné fluktuace zvuku navzájem nenarušují, ale také to, že se některé frekvence naopak amplifikují (zesilují pozn. red.), následný efekt byl tedy vzhledem k tomu málu energie, co jsme použili, pozoruhodně významný," dodal.
Objev britských vědců nemusí posloužit jen při sběru sluneční energie. Může být využit také ve spotřebičích, jež jsou vystavovány vibracím, například v klimatizacích či v dopravních prostředcích.
