"To záleží, nemyslím si, že to budeme muset udělat," odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda by do měst kvůli protestům, které na některých místech přerostly v násilnosti, poslal armádu. Agentura Reuters připomíná, že prezident dříve řekl, že by ve státech, které nedokázaly potlačit násilné demonstrace, mohl nasadit armádu.
Newyorská policie ve čtvrtek informovala, že krátce před půlnocí místního času, tedy v době platnosti zákazu nočního vycházení, byli postřeleni do rukou dva její příslušníci a další poraněn nožem na krku v městském obvodu Brooklyn. Není ale jasné, zda útok souvisí s protesty. Podle svědka, na něhož se odvolává agentura AP, se v danou chvíli v dané oblasti žádné demonstrace nekonaly.
Policie předtím postřelila jednoho muže, který napadl policistu. Jeden člověk byl na místě také zadržen. Zatímco policisté byli převezeni do nemocnice se zraněními, která je zjevně neohrožují na životě, informace o stavu postřeleného muže nebyly sděleny. Do nemocnice podle médií zamířil i newyorský starosta Bill de Blasio.
Nepokoje minulý týden vyvolalo úmrtí černocha George Floyda ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský strážník Derek Chauvin klečel přes osm minut na krku a nepřestal, ani když Floyd naříkal, že nemůže dýchat.
Generální prokurátor státu Minnesota, kde Minneapolis leží, ve středu zvýšil Chauvinovo obvinění z vraždy z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Z napomáhání vraždě byli obviněni také tři další policisté, kteří byli na místě brutálního zásahu. Všichni čtyři byli od policie propuštěni a jsou ve vazbě.
Kritika z ministerstva obrany
Trump si za výrok, že pokud to bude nutné, pošle proti protestujícím vojáky, vysloužil kritiku od bývalého i současného amerického ministra obrany Jamese Mattise a Marka Espera. Esper ve středu řekl, že nepodporuje aktivizaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu.
Podle někdejšího šéfa resortu obrany Mattise hrozí, že v případě vojenského zásahu proti civilním protestům vznikne konflikt mezi obyvateli a armádou. "Doma bychom měli armádu nasazovat jen velmi zřídka, tehdy, když to žádají guvernéři jednotlivých států," myslí si bývalý ministr obrany. "Nedokážu si představit, že vojáci by za nějakých podmínek byli vysláni, aby porušili ústavou daná práva svých spoluobčanů," uvedl také.
Mattis kritizoval Trumpa také za to, že se podle něj snaží rozdělit Američany. "Donald Trump je za dobu, co jsem na světě, prvním prezidentem, který se nesnaží Američany sjednocovat - který ani nepředstírá, že se o to snaží," napsal Mattis v časopisu The Atlantic. "Místo toho se nás snaží rozdělit," dodal. Spojené státy jsou podle něho svědkem "následků toho, že jsou tři roky bez zralého vedení".
Mattis na post ministra obrany v Trumpově administrativě rezignoval v prosinci 2018, protože nesouhlasil s prezidentovým požadavkem stáhnout 2000 amerických vojáků ze Sýrie. Agentura DPA napsala, že od té doby Trumpa veřejně kritizoval jen zřídka.
