Minneapolis přijímal uprchlíky a byl chloubou liberálů. Mezitím tu doutnal rasismus

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
3. 6. 2020 6:22
Má tvář otevřeného města plného příležitostí, které vítá lidi, co chtějí začít znovu. Pochlebuje multikulturalismu, přijímá uprchlíky a přitahuje umělce. Pyšní se zelení a cyklostezkami, o kterých se pražskému cyklistovi může jen zdát. Týdeník The Economist město v roce 2014 označil za šesté nejvíce liberální město Spojených států. Jenže teď Minneapolis ovládly nepokoje s rasovým podtextem.
Protesty v USA po smrti černocha George Floyda.
Protesty v USA po smrti černocha George Floyda. | Foto: Reuters

"Minneapolis poskytuje pocit velkého městského života s mnoha koncerty, sportovními a dalšímu zábavními akcemi. Jen pár minut od centra se tento pocit rozptýlí spolu s tím, jak se ocitnete uprostřed jezer a lesů. Je to ráj pro milovníky přírody. Trh práce prosperuje a dostupnost města z něj činí přitažlivé místo pro domov," popsal Minneapolis redakci Aktuálně.cz 31letý Američan Justin. Ve městě bydlí už pět let, dříve žil v několika dalších středozápadních městěch USA, například Madisonu, Milwauekee nebo v okolí Chicaga.

Minneapolis se chlubí mimo jiné tím, že do městské rady s tuctem křesel byli před třemi lety zvoleni dva transgenderoví členové, oba černošského původu. "Lidé říkají ne nenávisti a ano lásce," popisovala tehdy své nadšení ze zvolení 56letá básnířka a historička Andrea Jenkinsová, která se narodila jako muž. Místo v radě získala s převahou 73 procent hlasů.

Identita Minneapolisu ale rozhodně není tak přímočaře progresivní, jak se mohlo před vlnou protestů zdát. Utopie "Uptownu", o které už v roce 1980 zpíval zřejmě nejznámější rodák z Minneapolisu, nyní už zesnulý americký zpěvák Prince, se nekoná.

V Minneapolisu po zabití černocha George Floyda zasahujícím policistou zažehly nepokoje, které se rozšířily do dalších amerických měst. Násilnosti jsou největší od roku 1968, kdy byl zavražděn černošský kazatel a aktivista za občanská práva Martin Luther King. V úterý večer Američané protestovali například v Houstonu, Chicagu, Miami, Los Angeles či nedaleko Bílého domu ve Washingtonu.

I dlouhodobí obyvatelé Minneapolisu přiznávají, že za tradiční a dlouhodobě udržovanou přátelskou fasádou středozápadní kulturní metropole se ve skutečnosti ukrývají hluboko zakořeněné problémy. Titíž lidé, kteří navenek opěvují místní multikulturalismus, vzápětí často dodávají, že se cítí ohrožení na základě své rasy nebo náboženství.

"Rasismus s úsměvem," popsala deníku The New York Times svůj pocit z města 42letá somálská imigrantka Leila Aliová, která v Minneapolisu žije už více než dvacet let.

Zakořeněné problémy

"Zločin, segregace a soudní systém s chybami vždycky jizvily tvář Twin cities (označení pro Minneapolis a sousední metropoli Saint Paul, pozn. red.)," přitakává Justin, ale obratem dodává, že on osobně tato negativa města na vlastní kůži jako běloch nezažil.

"Je těžké si jako bílý muž tohohle tématu všímat na denní bázi. To ale neznamená, že to neuznáváme jako problém a neumíme rozpoznat jeho závažnost. Už před tragédií, ke které došlo před pouhým týdnem, občané Twin Cities věděli o rasové segregaci a nespravedlnosti díky jiným incidentům z této oblasti i po celé zemi a ve světě," řekl redakci Aktuálně.cz Američan.

Dnes tvoří asi 60 procent obyvatel Minneapolisu běloši, 20 procent černoši, 10 procent lidé s latinskoamerickými kořeny a šest procent představují Asiaté.

Stát Minnesota mezi lety 1979 a 2018 přijal skoro 110 tisíc uprchlíků, kterým pomáhají se usadit místní církevní sdružení. V americkém Kongresu stát Minnesota od loňského roku reprezentuje mimo jiné také demokratka Ilhan Omarová, která se narodila v somálském Mogadišu.

Společnost zůstává rozštěpená

Velké rasové rozdíly přetrvávají zejména v ekonomických příležitostech, bydlení, vzdělání a také ve zdravotní péči. "Rasismus tu existuje už velmi, velmi dlouho," řekl deníku Lawrence R. Jacobs, politolog z minnesotské univerzity. "Můžete ho vidět na čtvrtích, ve vzdělávacím systému, dopravním systému a samozřejmě u policie," dodal.

Projekt Mapování předsudků, který při minnesotské univerzitě reflektuje strukturální rozdíly ve společnosti, na mapě Minneapolisu ukazuje, jak bylo černošské obyvatelstvo po dlouhá desetiletí drženo v malých a relativně zanedbaných sousedstvích. "Tohle je ten druh rasismu, který by běloši ani nepostřehli," komentovala to pro server Quartz minnesotská historička Karen Cooperová.

Průměrný příjem bělošské rodiny v Minnesotě byl v roce 2015 67 tisíc dolarů (asi 1,6 milionu korun). U černošské rodiny nebylo číslo ani poloviční. Černoši v Minneapolisu a Saint Paul mají podle průzkumu Minneapolis Star Tribune z roku 2017 také nejnižší podíl na vlastnictví svých domovů v celé zemi.

Policie s pověstí rasistů

Kapitola sama o sobě je pak převážně z bělochů složená minneapoliská policie, která je kvůli řadě skandálů trnem v oku mnoha lidem. Dlouhodobě čelí nařčením z rasismu a špatné disciplíny svých členů.

Poslední takovou kapkou byl právě zásah čtyř bělošských policistů proti Georgi Floydovi, po kterém černoch minulý týden zemřel. Nyní už bývalý policista Derek Chauvin, který ve vazbě čelí obvinění z vraždy, Floydovi během zákroku zaklekl na krk a zůstal na něm klečet i přesto, že si zatýkaný muž stěžoval, že nemůže dýchat.

I Floyda do Minneapolisu přitáhly nové příležitosti. Do města se přistěhoval poté, co byl propuštěn z vězení, kde strávil pět let za ozbrojené vloupání. Hledal novou práci a podle lidí ze svého okolí toužil po novém životě. V Houstonu v Texasu po něm zůstala jeho šestiletá dcera.

V "Twin Cities" jde přitom jen o poslední ze série úmrtí za posledních několik let, která má na svědomí policie. Jen během zatím dvouletého úřadování nynějšího starosty Jacoba Freye, který slíbil zmenšit propast mezi policií a obyvateli města, zemřelo v Minneapolisu rukou policie pět lidí, převážně černochů. Podle rádia NPR je ale Floydův případ prvním, kdy Frey - bývalý bělošský lidskoprávní aktivista - usiloval o okamžité potrestání policistů, kteří se Floydova zadržení účastnili. Všichni čtyři policisté byli okamžitě ze služby propuštěni.

"Být černochem v Americe by nemělo představovat trest smrti," nechal se slyšet minneapoliský starosta. "Věřím tomu, co vidím. A to, co vidím, je v každém ohledu špatně," zdůraznil.

Kandace Montgomeryová z minnesotské organizace Black Visions Collective, která se věnuje rasové spravedlnosti, se obává, že rychlé zakročení proti policistům v tomto případě může představovat spíš politické gesto. "Dokud skutečně nenabídnou opravdová řešení a opravdovou politiku, která se zabývá vlastním násilím policejních složek, jsou to všechno jenom slova," řekla serveru The Intercept.

Smíšené pocity

Američan Justin na nynější události hledí se smíšenými pocity. "Byl to emotivní týden, kdy se během dne mírově potkáváme, abychom ukázali svou podporu nespravedlnostem, ke kterým dochází v naší zemi, především co se týká případu pana Floyda," vysvětluje s tím, že je na svoje spoluobčany proto pyšný. Jenže k pokojným protestům, kterých se v těchto dnech účastní tisíce lidí po celých Spojených státech, se přidaly i výtržnosti.

"Už několik nocí zažíváme smutek a strach, protože naše oblíbené místní restaurace a obchody shořely pod rukama těchto falešných demonstrantů. Stres, který se objevuje díky násilí v blízkosti místa, kde žijete a trávíte čas, může být ohromující," dodává Američan.

Přesto na závěr mluví s nadějí. Protesty v Minneapolis se podle něj během posledních nocí "uklidňují" a mnoho lidí z města podle Justina dává najevo, že mají starost o své sousedy a přátele z černošsské komunity. "Jako komunita jsme se znovu spojili, abychom dali do pořádku tuto destrukci a pomohli znovu vybudovat a podpořit podniky, které byly vypáleny, a pomohli těm, kteří potřebují podporu v době, kdy se naše město zotavuje."

Video: V lidech je hodně zlosti, rasismus je vidět denně, říká Češka v rozbouřeném Minneapolisu

Některé ulice se proměnily v bojovou zónu, většina lidí ale protestuje klidně, líčí Renata Tichá z Minneapolisu, kde zemřel černoch George Floyd. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Osobní vlak u Černošic nedaleko Prahy se odpoledne dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov. Nikdo není zraněný

Osobní vlak u Černošic nedaleko Prahy se odpoledne dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov, který jel za ním. Strojvedoucí rychlíku ale stačil zareagovat a vlak zastavil. Událost se obešla bez zranění, nevznikla ani žádná hmotná škoda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy