Washington – V předvolební kampani Donalda Trumpa byl generál Michael T. Flynn první známější osobností ze sféry amerických vojenských a zpravodajských složek, která se k Trumpovi, nevyzpytatelnému prezidentskému kandidátovi bez znalosti zahraniční politiky, otevřeně přihlásila.
Trump ho nechal jmenovat svým poradcem pro národní bezpečnost. Nyní se však generál Flynn stal prvním vysokým úředníkem nové americké administrativy, který opustil Bílý dům.
Po necelém měsíci Trumpovy vlády Flynn oznámil, že rezignuje. Přestože jen o několik hodin dříve přední poradkyně amerického prezidenta Kellyanne Conwayová řekla novinářům, že se generál "těší plné důvěře prezidenta". Úřadujícím bezpečnostním poradcem byl podle televize CNN jmenován Keith Kellogg.
Krátce před oznámením Flynnovy rezignace vyšlo najevo, že ministerstvo spravedlnosti administrativu Donalda Trumpa varovalo, že ji Flynn uvedl v omyl, když informoval o obsahu svého telefonátu s ruským velvyslancem ve Washingtonu. Kvůli tomu se stal Flynn potenciálně vydíratelným ze strany Ruska.
O tom, že se pod Flynnem kymácí židle, americká média spekulovala od té doby, co se ukázalo, že si ještě jako soukromá osoba – tedy před nástupem do Bílého domu – na konci prosince telefonoval s ruským velvyslancem Sergejem Kysljakem.
O těchto rozhovorech, které zachytily americké zpravodajské služby, se vědělo už dříve. Michael Flynn však nedávno přiznal, že tématem hovorů byly i sankce, které na konci prosince uvalil tehdejší prezident Barack Obama na Rusko za jeho předchozí hackerské útoky na účty americké demokratické strany.
Informace jsem neřekl nedopatřením, sankce jsem nesliboval
V rezignačním dopise Flynn napsal, že během rychlého vývoje celé kauzy viceprezidentovi Miku Penceovi nechtěně neřekl všechny informace o svých kontaktech na Rusko.
"Nechtěně jsem viceprezidentovi poskytl neúplnou informaci o mých telefonních hovorech s ruským velvyslancem. Upřímně jsem se prezidentovi a viceprezidentovi omluvil a oni mou omluvu přijali," napsal Flynn v dopisu, který zveřejnila americká média. Sloužit americkému lidu i přímo Trumpovi mu prý bylo ctí.
Generál Flynn už dříve popřel, že by ruské straně sliboval nebo avizoval možné zrušení či zmírnění sankcí, až do Bílého domu přijde Donald Trump. Což by byl tehdy z Flynnovy strany i kriminální čin – podle americké legislativy soukromé osoby nesmějí takto intervenovat do zahraniční politiky vlády.
Flynnův problém však byl, že i přes "konejšivá" slova Conwayové zřejmě ztrácel podporu přímo v Bílém domě, když o obsahu své konverzace s ruským ambasadorem zprvu nepravdivě informoval.
"Nože vůči Flynnovi jsou venku," napsal kvůli tomu na adresu generála ještě před oznámením rezignace deník Washington Post.
Flynn, kterého od počátku doprovázejí pochybnosti o zvláštních kontaktech s ruskou stranou – v prosinci 2015 seděl v Moskvě u stolu s Vladimirem Putinem na recepci stanice Russia Today, se tak možná stal přítěží, kterou chtěl Bílý dům odhodit.
Špehování a nedůvěra v Bílém domě
Důvodem může být i vnitřní boj uvnitř Trumpova týmu. Přímo v Radě pro národní bezpečnost podle listu New York Times vládne zmatek, její členové se dozvídají o podstatných zahraničněpolitických rozhodnutích z prezidentových vzkazů na Twitteru a nejsou například ani informováni o obsahu Trumpových telefonických rozhovorů se zahraničními státníky.
Bezpečnostní odborníci prý nedůvěřují politickým poradcům z Trumpova okolí. V obavě z možného vnitřního špehování spolu navzájem komunikují v zašifrovaných e-mailech.
Obecně není výjimečné, že pravomoci uvnitř celého bezpečnostního a zahraničního aparátu USA se s nástupem nového prezidenta do Bílého domu vždy nějaký čas usazují a nově definují. Jak přímo uvnitř Rady pro národní bezpečnost, tak mezi radou a Pentagonem či ministerstvem zahraničí. A není také výjimečné, aby prezident během svého termínu svého poradce pro národní bezpečnost nahradil někým jiným.
Prezident Obama například v prvním volebním období vyměnil generála Jamese Jonese. Jenže až po bezmála dvou letech ve funkci, nikoli po ani ne měsíci v Bílém domě.
Z různých úniků, které se objevují v amerických médiích, lze sestavit obraz chaotického rozhodování, soustředěného navíc v některých klíčových věcech jen v rukách nejbližších Trumpových poradců. Což byl případ Trumpova "protiimigračního výnosu" z dílny poradců Stevea Bannona a Stephena Millera, který však pak už neprošel žádnou oponenturou na ministerstvech, do jejichž působnosti imigrace a bezpečnost spadá.
V jiných ohledech se ale naopak zdá, že zmínění poradci ztrácejí vliv a více se začínají uplatňovat názory odborných ministrů, šéfa rezortu obrany Jamese Mattise a ministra zahraničí Rexe Tillersona.
Patrně i pod jejich vlivem prezident Trump v posledních několika dnech zřetelně otupil ostří svých zahraničněpolitických názorů. Přihlásil se k politice "jedné Číny“ a deklaroval, že Amerika stojí jako pevný spojenec za Japonskem. Dále stáhl své prohlášení o přesunu americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma a tamní rozšiřování izraelských osad nově označil spíše za překážku možného mírového řešení. Také už nemluví o zrušení dohody o íránském jaderném programu.
"Administrativa kolem Donalda Trumpa začíná dostávat tvar," uvedl Jeffrey A. Bader, bývalý zahraničněpolitický poradce Baracka Obamy. Trumpovi podle něho jen tak někdo nedokázal odporovat, právě s příchodem Mattise a Tillersona se to ale patrně změnilo.
Akcie generála Michaela T. Flynna, který byl po celou kampaň a pak i ještě nějaký čas po Trumpově zvolení jeho nejdůležitějším mužem v zahraniční a bezpečnostní politice, byly naopak v Bílém domě nějakou dobu spíše na sestupu. Ne-li ve volném pádu.
