Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost". Evropská unie obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že migranty z krizových zemí používá v odplatě za sankce, jež na něj uvalila kvůli represím vůči politickým oponentům a potlačování lidských práv. Podle Litvy, Lotyšska a Estonska chování Běloruska "zvyšuje pravděpodobnost provokací a závažných incidentů, které by také mohly přerůst do vojenských akcí".
Reuters uvádí, že současná krize na hranicích mezi Běloruskem a EU zažehla novou konfrontaci mezi Západem a Ruskem, které ve středu ve snaze demonstrovat podporu Minsku do běloruského vzdušného prostoru poslalo dva strategické bombardéry Tu-22M3. Bělorusko uvedlo, že ruská letadla pokračují v cvičení i ve čtvrtek.
"Musíme neustále monitorovat situaci na hranici. Ať si ječí, ať si nadávají. Ano, jde o bombardéry schopné nést jaderné zbraně, ale nemáme jinou možnost. Musíme vidět, co dělají tam za hranicemi," citovala dnes Lukašenka běloruská státní média. Aniž by k tomu předložil důkazy, prohlásil také, že kdosi se snažil migrantům dodat zbraně. Reuters poznamenává, že není jasné, koho Lukašenko v tomto případě obviňuje.
Kreml uvedl, že Rusko s napětím v polsko-běloruském a litevsko-běloruském pohraničí nemá nic společného a dal najevo, že přítomnost ozbrojených lidí po obou stranách hranice mezi Běloruskem a EU ho znepokojuje. Ruská letecká společnost Aeroflot popřela, že by měla cokoliv společného s organizováním převozu migrantů ve velkém do Běloruska. Akcie této firmy se propadly poté, co se objevily informace o tom, že by vůči ní EU mohla v souvislosti s krizí spustit sankce.
Tisíce migrantů v hraničním pásmu živoří v chladném podzimním počasí bez dostatečných zásob jídla i pití a bez humanitární pomoci. Jsou mezi nimi ženy a děti. Polsko i Litva je odmítají vpustit na své území, členové běloruských bezpečnostních složek zase těmto lidem brání v tom, aby se vrátili do běloruského vnitrozemí.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že jeho země požádala OSN, aby se na její půdě jednalo o možnosti vytvořit "humanitární koridor" od běloruské hranice, díky kterému by se migranti mohli vrátit do zemí, odkud přišli. "Máme informace ze sociálních sítí, že u hranice jsou lidé, kteří chtějí zpět do Iráku a dalších zemí. Jedinou organizací, která může na Bělorusko vyvinout nátlak, je OSN," uvedl Landsbergis.
Ukrajina uvedla, že její pohraniční stráž, policie a četnická služba zahájila cvičení na hranici s Běloruskem s cílem ochránit ji před možnými pokusy o její překonání.
