Američtí zpravodajci dospěli k závěru, že z kont ovládaných ruskou vojenskou rozvědkou GRU odcházely větší finanční obnosy v dolarech na účty patřící lidem napojeným na Tálibán.
Uvádí to v dalším pokračování svých investigativních reportáží deník New York Times. List napsal, že jeden z Afghánců, který peníze z účtů vybíral a pak je rozděloval pro útoky na americké vojáky, se nyní nachází zřejmě v Rusku.
Některé informace o tajném programu "odměn" za hlavy vojáků NATO získala také afghánská kontrarozvědka, která zatkla několik lidí a získala od nich přiznání.
K převádění peněz se používal také v muslimských zemích rozšířený systém havalá: na jednom místě někdo u bankéře či směnárníka složí hotovost a v jiné zemi jeho spolupracovník vydá stejnou hotovost osobě, pro kterou je určena. Některé muslimské země tento systém omezily po roce 2001 na nátlak Spojených států, které si stěžovaly, že havalá slouží k praní špinavých peněz a financování terorismu.
Tálibán i Rusko zjištění popírají
Afghánská policie zatkla nedávno muže, kterého považovala za spojku mezi ruskou GRU a Tálibánem. Našla u něj půl milionu dolarů v hotovosti. Rusko popírá, že by ozbrojencům Tálibánu platilo za zabíjení amerických vojáků. Odmítl to také Tálibán s tím, že nebojuje kvůli tomu, aby dostával ze zahraničí almužny.
Ve Spojených státech vyvolala zpráva o možných ruských odměnách za zabíjení amerických vojáků kritiku prezidenta Donalda Trumpa. Opoziční demokratičtí kongresmani mu vyčítají, že podezření zametl pod koberec nebo mu minimálně nevěnoval pozornost. Trump tvrdí, že mu nikdo o podezření neřekl, a navíc dodal, že zprávu nepovažuje za věrohodnou.
Američtí vojáci jsou hlavní složkou mezinárodních sil NATO, které v Afghánistánu podporují vládu a armádu v boji s Tálibánem a dalšími islamistickými skupinami. V únoru ale Spojené státy uzavřely s Tálibánem v Kataru dohodu o ukončení bojů a postupném stažení všech zahraničních vojáků ze země.
"Pokud jsou obvinění na ruskou adresu věrohodná, je potřeba zásadně reagovat," řekl agentuře Reuters Trumpův bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton, který se loni s prezidentem rozešel ve zlém. Neřekl však, zda on sám se domnívá, že obvinění vůči Rusku jsou podložená. Agentura Reuters oslovila čtyři bývalé pracovníky americké administrativy, kteří s podmínkou zachování anonymity uvedli, že závěry tajných služeb o ruské podpoře Tálibánu považují za věrohodné.
Komplikované vztahy
Pomyslný trojúhelník Rusko - Afghánistán - Spojené státy má komplikovanou historii. Moskva v roce 1979 v době studené války a sovětsko-amerického soupeření vyslala do Afghánistánu armádu, aby udržela u moci v Kábulu komunistický režim. Spojené státy začaly finančně pomáhat opozici, za kterou přijížděli bojovat muslimové z celého světa. Mezi nimi i Usáma bin Ládin, pozdější vůdce al-Káidy.
V roce 1988 se sovětská armáda stáhla a v polovině 90. let začal přebírat moc islamistický Tálibán, podporovaný a financovaný Pákistánem.
Vedení Tálibánu dalo afghánské území k dispozici al-Káidě, proto se po útocích 11. září 2001 na New York a Washington stal Afghánistán terčem americké ofenzivy. Tálibán byl svržen, ale nepodařilo se ho nikdy zcela zničit vojensky.
Trump prosazuje dohodu s Tálibánem s odůvodněním, že válka trvá už skoro dvacet let a americké vojáky je třeba dostat domů.
