Msta za minulost nebo Sýrii? Rusko popírá, že platí Tálibánu za hlavy vojáků NATO

Martin Novák Martin Novák
29. 6. 2020 14:41
Americká vláda podepsala v únoru mírovou dohodu s Tálibánem a američtí vojáci se postupně začali z Afghánistánu vracet domů. Příslušníci jednotek NATO, jejichž součástí jsou i čeští vojáci, kvůli pandemii koronaviru přerušili na jaře svoje aktivity v zemi. Na několik měsíců Afghánistán zmizel z televizního a webového zpravodajství po celém světě. O víkendu se ale vrátil.
Američtí vojáci na hlídce v afghánské provincii Kandahár, kde má Tálibán silnou podporu.
Američtí vojáci na hlídce v afghánské provincii Kandahár, kde má Tálibán silnou podporu. | Foto: Reuters

Americký deník The New York Times s odvoláním na zdroje z americké vlády a zpravodajských služeb zveřejnil informaci, že ruská vojenská rozvědka GRU nabízela ozbrojencům napojeným na Tálibán finanční odměny za zabíjení amerických a britských vojáků.

V lednu nalezli američtí vojáci ve skrýši patřící Tálibánu velký obnos v dolarech. Pátrání po původu těchto peněz vyústilo v podezření, že ruská GRU takto podněcovala k útokům na vojáky mezinárodní koalice v době, kdy americká vláda a vedení Tálibánu vyjednávaly v Kataru o příměří a mírové dohodě. Podle deníku Washington Post tato nabídka Rusů vedla ke smrti několika amerických vojáků.

Mírovou dohodu nakonec obě strany podepsaly s tím, že Tálibán zastaví útoky a mezinárodní jednotky v čele s Američany postupně z Afghánistánu odejdou. Následovat má dohoda o politickém uspořádání v zemi mezi Tálibánem a afghánskou vládou.

Několik měsíců před prezidentskými volbami se informace stala součástí politického zápasu ve Spojených státech. Prezident Donald Trump na Twitteru uvedl, že ho nikdo ze zpravodajských služeb o podezření neinformoval a že informace zveřejněné v The New York Times nepovažuje za věrohodné. "Všichni to popírají a útoků na nás není mnoho," napsal Trump a vyzval list, aby zveřejnil svůj zdroj.

Lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer vybídl k tvrdým sankcím proti Rusku v novém zákonu o obraně, který tento týden Senát začne projednávat.

Jeho stranická kolegyně a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová Trumpa tvrdě kritizuje. "Rusko se nikdy nesmířilo s ponížením, které utrpělo v Afghánistánu, a teď jde po našich vojácích. Je to příšerné a očekávala bych, že prezident bude od první chvíle, co se o tom dozví, žádat další informace namísto tvrzení, že o ničem neví," uvedla Pelosiová.

Sovětský svaz vyslal do Afghánistánu armádu na konci roku 1979, aby udržela u moci tamní komunistický režim. Ozbrojenou opozici proti tomuto režimu - takzvané mudžáhidy - finančně podporovala vláda amerického prezidenta Ronalda Reagana a do Afghánistánu proudili muslimští dobrovolníci z mnoha zemí. Mezi nimi například Usáma bin Ládin, pozdější vůdce al-Káidy. Ve válce zahynulo zhruba milion Afghánců a 14 tisíc sovětských vojáků.

Tálibán se v zemi dostal k moci v polovině 90. let. Stál za ním hlavně Pákistán a jeho zpravodajská služba ISI. Tehdejší Rusko na vzestupu militantního islamistického hnutí nemělo zájem, neboť se jím samo cítilo ohroženo na Kavkaze.

Ani z pozdějších let nejsou známy kontakty Moskvy s Tálibánem, v roce 2001 Rusko umožnilo americkým letadlům mířícím do Afghánistánu přelety nad svým územím a souhlasilo s americkým pronájmem leteckých základen v bývalých sovětských středoasijských republikách Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Spojené státy v minulosti obviňovaly z podpory Tálibánu Írán.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo o víkendu obvinění ze spolupráce s Tálibánem a nabídek odměn za hlavy koaličních vojáků za nesmysl. Odmítl ho také mluvčí Tálibánu s tím, že hnutí si od nikoho nedává vyplácet almužny.

Bývalý pracovník Trumpovy administrativy vyslovil pro The New York Times pod podmínkou zachování anonymity domněnku, že Rusko se mstí za události ze Sýrie z února 2018. Tehdy americké letectvo bombardovalo pozice syrské armády u města Dajr az-Zaúr a mezi stovkami obětí byli i ruští žoldnéři. 

Video: Při útoku na americký konvoj v Afghánistánu zemřeli čtyři lidé

Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 40 minutami

Labouristé pozastavili členství expředsedy Corbyna, důvodem je antisemitismus

Britští labouristé pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi kvůli jeho komentářům k úřední zprávě, podle níž se tato opoziční strana za Corbynova vedení nedokázala vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Podle zprávy taková selhání navíc zavinila nezákonné obtěžování a diskriminaci. Nový vůdce labouristů Keir Starmer se za to ve čtvrtek omluvil, zatímco Corbyn zprávě vyčetl, že problém z politických důvodů zveličuje.

Corbyn má po dobu vyšetřování pozastavené členství ve straně a v jejím poslaneckém klubu, a to kvůli svým vyjádřením a neochotě je následně odvolat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření labouristů.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Ekonomika USA ve čtvrtletí rostla rekordním tempem 33,1 procenta

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu vykázala rekordní vzestup, k němuž přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů Kč). Ta podpořila zejména výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok zvýšil o 33,1 procenta, oznámilo dnes americké ministerstvo obchodu.

Tempo růstu bylo v uplynulém čtvrtletí nejrychlejší minimálně od roku 1947, kdy vláda začala tyto údaje sledovat. Ve druhém čtvrtletí naopak ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru klesala rekordním tempem 31,4 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy