Msta za minulost nebo Sýrii? Rusko popírá, že platí Tálibánu za hlavy vojáků NATO

Martin Novák Martin Novák
29. 6. 2020 14:41
Americká vláda podepsala v únoru mírovou dohodu s Tálibánem a američtí vojáci se postupně začali z Afghánistánu vracet domů. Příslušníci jednotek NATO, jejichž součástí jsou i čeští vojáci, kvůli pandemii koronaviru přerušili na jaře svoje aktivity v zemi. Na několik měsíců Afghánistán zmizel z televizního a webového zpravodajství po celém světě. O víkendu se ale vrátil.
Američtí vojáci na hlídce v afghánské provincii Kandahár, kde má Tálibán silnou podporu.
Američtí vojáci na hlídce v afghánské provincii Kandahár, kde má Tálibán silnou podporu. | Foto: Reuters

Americký deník The New York Times s odvoláním na zdroje z americké vlády a zpravodajských služeb zveřejnil informaci, že ruská vojenská rozvědka GRU nabízela ozbrojencům napojeným na Tálibán finanční odměny za zabíjení amerických a britských vojáků.

V lednu nalezli američtí vojáci ve skrýši patřící Tálibánu velký obnos v dolarech. Pátrání po původu těchto peněz vyústilo v podezření, že ruská GRU takto podněcovala k útokům na vojáky mezinárodní koalice v době, kdy americká vláda a vedení Tálibánu vyjednávaly v Kataru o příměří a mírové dohodě. Podle deníku Washington Post tato nabídka Rusů vedla ke smrti několika amerických vojáků.

Mírovou dohodu nakonec obě strany podepsaly s tím, že Tálibán zastaví útoky a mezinárodní jednotky v čele s Američany postupně z Afghánistánu odejdou. Následovat má dohoda o politickém uspořádání v zemi mezi Tálibánem a afghánskou vládou.

Několik měsíců před prezidentskými volbami se informace stala součástí politického zápasu ve Spojených státech. Prezident Donald Trump na Twitteru uvedl, že ho nikdo ze zpravodajských služeb o podezření neinformoval a že informace zveřejněné v The New York Times nepovažuje za věrohodné. "Všichni to popírají a útoků na nás není mnoho," napsal Trump a vyzval list, aby zveřejnil svůj zdroj.

Lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer vybídl k tvrdým sankcím proti Rusku v novém zákonu o obraně, který tento týden Senát začne projednávat.

Jeho stranická kolegyně a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová Trumpa tvrdě kritizuje. "Rusko se nikdy nesmířilo s ponížením, které utrpělo v Afghánistánu, a teď jde po našich vojácích. Je to příšerné a očekávala bych, že prezident bude od první chvíle, co se o tom dozví, žádat další informace namísto tvrzení, že o ničem neví," uvedla Pelosiová.

Sovětský svaz vyslal do Afghánistánu armádu na konci roku 1979, aby udržela u moci tamní komunistický režim. Ozbrojenou opozici proti tomuto režimu - takzvané mudžáhidy - finančně podporovala vláda amerického prezidenta Ronalda Reagana a do Afghánistánu proudili muslimští dobrovolníci z mnoha zemí. Mezi nimi například Usáma bin Ládin, pozdější vůdce al-Káidy. Ve válce zahynulo zhruba milion Afghánců a 14 tisíc sovětských vojáků.

Tálibán se v zemi dostal k moci v polovině 90. let. Stál za ním hlavně Pákistán a jeho zpravodajská služba ISI. Tehdejší Rusko na vzestupu militantního islamistického hnutí nemělo zájem, neboť se jím samo cítilo ohroženo na Kavkaze.

Ani z pozdějších let nejsou známy kontakty Moskvy s Tálibánem, v roce 2001 Rusko umožnilo americkým letadlům mířícím do Afghánistánu přelety nad svým územím a souhlasilo s americkým pronájmem leteckých základen v bývalých sovětských středoasijských republikách Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Spojené státy v minulosti obviňovaly z podpory Tálibánu Írán.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo o víkendu obvinění ze spolupráce s Tálibánem a nabídek odměn za hlavy koaličních vojáků za nesmysl. Odmítl ho také mluvčí Tálibánu s tím, že hnutí si od nikoho nedává vyplácet almužny.

Bývalý pracovník Trumpovy administrativy vyslovil pro The New York Times pod podmínkou zachování anonymity domněnku, že Rusko se mstí za události ze Sýrie z února 2018. Tehdy americké letectvo bombardovalo pozice syrské armády u města Dajr az-Zaúr a mezi stovkami obětí byli i ruští žoldnéři. 

Video: Při útoku na americký konvoj v Afghánistánu zemřeli čtyři lidé

Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy