Kam ten objev zařazujete? Dá se říct, že je to objev roku?
Určitě je to zajímavý objev už jen z toho důvodu, že to potvrzuje, že existují takové soustavy u malých hvězd, s velkým množstvím planet v jejich blízkosti. Z tohoto hlediska je ten objev opravdu zajímavý.
Je to první systém s planetami zemského typu, který dalekohledy zpozorovaly? Dá se chápat jako první vlaštovka?
Systémů, kde je více planet, je větší množství. Ale až dosud nebyl známý takový systém, kde je tolik planet o velikosti Země, které mají kamenný povrch.
Bylo pro vědeckou komunitu velké překvapení, že dalekohledy NASA a ESO objevily planety, na kterých by mohl být život?
To byla otázka času, protože takové malé planety byly objevené už dříve, sice jich nebylo moc, ale bylo to dané tím, že jsme trochu limitovaní metodami. Třeba pro metodu, kdy sledujeme přechody planet přes disk mateřské hvězdy, takzvaný tranzit, musí být systém natočený v konfiguraci vůči nám, abyste ten přechod viděli. A čím blíže je ta planeta k hvězdě, tím větší je pravděpodobnost, že přechod planety kolem hvězdy uvidíte. Tyto malé hvězdy, kde jsou planety pravděpodobně blízko, byly žhavými kandidáty na taková sledování a byla pouze otázka času, kdy se podobně zajímavý systém najde. Teď se začaly dělat statistiky, takových systémů bude víc a víc.
Jak moc je spolehlivé sledování dráhy planet pomocí zákrytu? Můžeme si být výsledky stoprocentně jistí?
Tyto přechody kolem hvězdy mohou být způsobené i jinou hvězdou, která obíhá kolem. Ale záleží na parametrech, u těchto planet je pokles jasnosti v řádu procent. Nejspolehlivější je zkombinovat tuto metodu s nějakou metodou spektroskopickou. Pokud obě dvě metody potvrdí, že tam ta planeta je, tak máte v podstatě vyhráno.
Proč se vědci zaměřili zrovna na tuto oblast ve vesmíru? Přeci jen možností, kam obrátit dalekohledy, bylo nespočet.
Možná je spíše otázkou, proč si vybrali tento typ hvězdy. Jde o hvězdu, která je červený trpaslík, je mnohem menší než Slunce, je studená… Pravděpodobnost, že uvidíme planety, je větší, protože se vyskytují ve větší blízkosti hvězdy. A tyto hvězdy mají také mnohem blíže obyvatelnou zónu. Když se v takové zóně planeta pohybuje, tak je pravděpodobnost, že tam může teoreticky existovat kapalná voda. To ještě neznamená, že tam je, ale předpoklady pro to jsou splněné.
Jaká je tedy pravděpodobnost že na těch planetách které se našly, je skutečně voda nebo život? Dá se to vyčíslit?
To je teď spekulace. Podle výpočtu to záření, které dopadá na planetu z hvězdy, umožňuje podmínky pro existenci tekuté vody, to znamená, že se třeba nevypaří kvůli příliš vysoké teplotě. My ale nevíme, jaký má ta planeta povrch. Tušíme, že může být kamenná, ale nemůžeme říci s jistotou, že je tam voda. Vyčíslit tu pravděpodobnost nejde, protože potřebujeme další pozorování.
Máme techniku na to, abychom určili, jaký je povrch nebo jestli tam voda je?
Ta metoda existuje, ale záleží na parametrech toho systému, protože se díváme na úplně malinké změny a ta atmosféra má jen malý vliv. V roce 2018 má startovat James Webb Space Telescope, který by teoreticky mohl být schopný podat bližší detaily. Takže metoda existuje. V roce 2025 má zase začít pozorovat nebe evropský extrémně velký dalekohled provozovaný ESO.
Dá se to tedy chápat tak, že jsme momentálně nejblíže objevu života mimo sluneční soustavu, jak jsme kdy byli?
To už je ten další krok. Kapalná voda je sice fajn, ale neznamená to, že tam bude život. Jsme blízko, ale nevíme ani, jestli tam kapalná voda je, musíme postupovat krok za krokem. Předpokládám, že si ještě počkáme. Ale jsme optimističtí.
Máte vhled do toho, jakým způsobem probíhalo to zkoumání? Jak dlouho se vědci z NASA a Evropské jižní observatoře zabývali přímo tímto trpaslíkem?
Mezinárodní tým už loni oznámil objevení tří planet okolo trpaslíka TRAPPIST-1, nejprve jej pozoroval stejnojmenný dalekohled, který systém sleduje i nadále. Pozorování několika dalekohledy začalo loni v květnu a pokračovalo do září, kdy NASA do sledování zapojila vesmírný Spitzerův dalekohled. Ten pozoroval systém dvacet dní. Nový systém byl ohlášený v srpnu.
Co to znamená? Že jej vědci označili za vhodný k výzkumu?
Ano, zpočátku byly označeny asi 4 planety. Tím, že se tam našlo tolik planet, byl ten systém zajímavý. A od té doby se na něj zaměřily další dalekohledy a udělaly kampaň, aby systém prozkoumaly.
Také čeští vědci spolupracují na výzkumech s Evropskou jižní observatoří. Jaký je podíl české práce na tomto objevu?
V tomto týmu nikdo z Česka nefiguruje, ale Evropskou jižní observatoř tuzemští vědci využívají celkem hojně. Protože ke svému výzkumu používají tamní dalekohledy. Žádáte o pozorovací čas, a když ho dostanete, můžete je využít. Jsou to téměř nejlepší z dalekohledů, takže ho využívají například k výzkumu proměnných hvězd, případně bílých trpaslíků. Zrovna já používám dalekohledy ESO pro exoplanety. Pokouším se zjistit, jestli planety mají atmosféry, případně co v těch atmosférách je. Takže my děláme ten další krok.
Jak je reálné, že k exoplanetám doputuje ze Země nějaký signál?
Kdybychom vyslali rádiový signál, tak tam doputuje za 40 let a na odpověď bychom čekali stejně dlouho. Takže to není úplně ideální. Cesta tam je naprosto nereálná, ale třeba když se podíváte na Proximu Centauri, která má ve své obyvatelné zóně taky planetu zemského typu, ta je vzdálená tři světelné roky, což už je lepší.
Kolik takových exoplanet, u nichž je pravděpodobná existence vody a případně života, momentálně známe?
Je jich v řádu desítek. Minulý rok to bylo kolem dvaceti. Je jich málo, takže v tomto kontextu jde o velký objev, protože se číslo zvedlo minimálně o tři.
