Vědci objevili soustavu planet, na nichž může být voda i život. Obíhají kolem červeného trpaslíka

Adéla Skoupá Zahraničí Adéla Skoupá, David Busta, Zahraničí
Aktualizováno 22. 2. 2017 21:28
Zdroj foto: NASA Zdroj foto: NASA
Astronomové objevili novou planetární soustavu ležící jen 40 světelných let od Slunce. Na objevu se podílela Evropská jižní observatoř a americká NASA. U hvězdy s označením TRAPPIST-1 objevili sedm planet podobně velkých jako Země. Tři z nich navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by na některé z nich mohl být i život. Článek oznamující objev publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
Vědci objevili soustavu planet, na nichž může být voda i život | Video: NASA

Cape Canaveral - Astronomové objevili novou soustavu planet, na nichž by mohl být život. Je čtyřicet světelných let vzdálená od Slunce a obíhá kolem drobné chladné hvězdy v souhvězdí Vodnáře. Právě k ní obrátili v druhé půli loňského roku vědci z NASA a z Evropské jižní observatoře své dalekohledy s nadějí, že zaznamenají planety, na nichž by mohli později najít i život.

Nyní přišli s převratným objevem: kolem zmíněné mateřské hvězdy, mimořádně chladného červeného trpaslíka s označením TRAPPIST - 1 o asi desetině hmotnosti našeho Slunce, obíhá minimálně sedm planet. Z toho tři leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že by se na jejich povrchu mohly rozkládat oceány, čímž roste šance, že se na některé z nich může objevit život.

"Je to úžasný planetární systém - nejen tím, kolik planet jsme v něm našli, ale hlavně proto, že jsou všechny překvapivě podobné Zemi," uvedl Michaël Gillon, který o objevu s týmem vědců informoval.

Podobných planet mimo Sluneční soustavu (takzvaných exoplanet) mají nyní vědci v hledáčku jen kolem dvacítky, přestože celkově už exoplanet objevili téměř tři a půl tisíce.

Přinejmenším šest z nově objevených planet má navíc srovnatelnou velikost a teplotu na povrchu jako Země. Jde tak o systém s dosud nejvyšším počtem planet takto podobných Zemi. Za určitých okolností by se navíc podle vědců, kteří publikovali své výsledky v prestižním časopisu Nature, mohla na povrchu všech sedmi planet vyskytovat tekutá voda.

Klimatické modely naznačují, že tři vnitřní planety jsou pravděpodobně příliš horké, takže by se kapalná voda mohla vyskytovat jen na části jejich povrchu. U sedmé planety se zase předpokládá, že se pohybuje příliš daleko od hvězdy. Nejnadějnější jsou však planety označené jako TRAPPIST-1e, TRAPPIST-1f a TRAPPIST-1g. Hlavně na ně se teď budou věci soustředit. 

Vědci nicméně upozorňují, že musejí ještě pečlivě studovat atmosféry planet, než budou s to určit, zda na nich existují podmínky pro podporu života. "Pokud se tam bude životu dařit a bude produkovat plyny, jaké jsou i na Zemi, budeme to vědět," poznamenal v této souvislosti spoluautor studie Amaury Triaud.

Podle Gillona by chemické analýzy naznačily přítomnost života s jistotou 99 procent. Nicméně hned dodal, že "stoprocentně jistí si nikdy nebudeme", dokud tam nepoletíme.

Tak či onak, "učinili jsme důležitý krok ke zjištění, zda tam venku (ve vesmíru) je život", zdůraznil Triaud.

Nejnovější objev se vědcům podařilo zaznamenat díky teleskopu Spitzer, který má NASA umístěný ve vesmíru, využívali také špičkové pozemské dalekohledy TRAPPIST-South nebo ESO/VLT umístěné v Chile.

S jejich pomocí sledovali poklesy jasnosti mateřské hvězdy, způsobené právě přechody planet. Umožnilo jim to získat informace o jejich dráze nebo velikosti a odhadnout jejich složení. "Z odhadované hustoty vyplývá, že přinejmenším šest vnitřních planet jsou kamenná tělesa," uvádí NASA ve svých závěrech.

"S příští generací přístrojů, například pomocí Evropského extrémně velkého dalekohledu nebo Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, budeme schopni již brzy pátrat po vodě a dokonce důkazech existence života na těchto planetách," nastiňuje budoucí naděje vědců  Emmanuël Jehin, člen týmu, který s objevem přišel. Zmíněný teleskop Jamese Webba má NASA spustit už příští rok. 

"Systémů planet je objevených více. Ale soustava tolika planet o velikosti Země, navíc s kamenným povrchem, dosud nebyla známá. Myslím, že objevení takového systému byla otázka času a zřejmě se ukáže, že podobných soustav je spousta," předesílá Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, který se výzkumem exoplanet zabývá.

Vzhledem k tomu, že je nově objevená soustava vzdálená 40 světelných let od Slunce, není možné, že by k ní mohli lidé doletět. Kdyby směrem k ní člověk poslal rádiový signál, na případnou odpověď by čekal celý život. 

Počet nově objevených exoplanet neustále roste. V prvním týdnu v únoru bylo celkem 3449 potvrzených planet. Život by podle vědců ale mohl být jen na asi dvacítce z nich.

Celkem NASA eviduje 4696 kandidátů na exoplanety, které postupně ověřuje. Seznam všech kandidátů a jejich stav je k nahlédnutí v databázi NASA.

Průlom s misí Kepler

Kvůli složitému procesu se podařilo objevit první exoplanetu až v roce 1993. Byla podobná Jupiteru.

Doba velkých objevů ale přišla až s přelomem milénia. V roce 2006 odstartovala francouzská mise CoRoT, která objevila nebo potvrdila desítky exoplanet. Největší průlom pak přinesla mise Kepler, která začala v roce 2009.

Mezi první úlovky patřily vůbec největší exoplanety velikosti Jupiteru. Někteří z těchto plynných obrů rotují dokonce v menší vzdálenosti od své mateřské hvězdy než Merkur od Slunce, a proto je jejich teplota často v řádech tisíců stupňů.

Ve chvíli, kdy překonají přibližně desetkrát hmotnost Jupiteru, jde už o takzvané hnědé trpaslíky - "nepovedené hvězdy". Kdyby taková planeta dosáhla ještě o něco vyšší hmotnosti, zažehla by se v ní termojaderná fúze a stala by se hvězdou.

Další sortou exoplanet jsou příbuzní Uranu a Neptunu. Jsou sice stejně jako Jupiter plynnými obry, ale obsahují těžší prvky. U ledových obrů je častěji k nalezení dusík, kyslík a uhlík.

Nejzajímavějšími planetami jsou ale ty zemského typu, protože existuje možnost, že by na nich mohl být život. Občas jejich velikost dosahuje až několikanásobku Země. Na některých jsou pravděpodobně i oceány s vodou.

Nejbližší exoplaneta se třemi slunci

Největší naděje vzbudil objev exoplanety Proxima b v srpnu loňského roku. Nachází se v blízkosti trojhvězdy Alfa Centauri, která je ze všech hvězdných systémů nejblíže naší sluneční soustavě. Objevená exoplaneta je navíc v obyvatelné zóně, měly by na ní být teploty podobné těm na Zemi a je možné, že má i atmosféru s kyslíkem.

Nad exoplanetou září tři slunce. Problémem je jedno z nich, Proxima Centauri. Ta je totiž červeným trpaslíkem, který občas směrem k planetě vyšle nebezpečné záření. Podle NASA to výrazně komplikuje naděje, že by se na exoplanetě mohl vyskytovat život.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy