Vědci objevili soustavu planet, na nichž může být voda i život. Obíhají kolem červeného trpaslíka

Adéla Skoupá Zahraničí Adéla Skoupá, David Busta, Zahraničí
Aktualizováno 22. 2. 2017 21:28
Astronomové objevili novou planetární soustavu ležící jen 40 světelných let od Slunce. Na objevu se podílela Evropská jižní observatoř a americká NASA. U hvězdy s označením TRAPPIST-1 objevili sedm planet podobně velkých jako Země. Tři z nich navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by na některé z nich mohl být i život. Článek oznamující objev publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
Vědci objevili soustavu planet, na nichž může být voda i život | Video: NASA

Cape Canaveral - Astronomové objevili novou soustavu planet, na nichž by mohl být život. Je čtyřicet světelných let vzdálená od Slunce a obíhá kolem drobné chladné hvězdy v souhvězdí Vodnáře. Právě k ní obrátili v druhé půli loňského roku vědci z NASA a z Evropské jižní observatoře své dalekohledy s nadějí, že zaznamenají planety, na nichž by mohli později najít i život.

Nyní přišli s převratným objevem: kolem zmíněné mateřské hvězdy, mimořádně chladného červeného trpaslíka s označením TRAPPIST - 1 o asi desetině hmotnosti našeho Slunce, obíhá minimálně sedm planet. Z toho tři leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že by se na jejich povrchu mohly rozkládat oceány, čímž roste šance, že se na některé z nich může objevit život.

"Je to úžasný planetární systém - nejen tím, kolik planet jsme v něm našli, ale hlavně proto, že jsou všechny překvapivě podobné Zemi," uvedl Michaël Gillon, který o objevu s týmem vědců informoval.

Podobných planet mimo Sluneční soustavu (takzvaných exoplanet) mají nyní vědci v hledáčku jen kolem dvacítky, přestože celkově už exoplanet objevili téměř tři a půl tisíce.

Přinejmenším šest z nově objevených planet má navíc srovnatelnou velikost a teplotu na povrchu jako Země. Jde tak o systém s dosud nejvyšším počtem planet takto podobných Zemi. Za určitých okolností by se navíc podle vědců, kteří publikovali své výsledky v prestižním časopisu Nature, mohla na povrchu všech sedmi planet vyskytovat tekutá voda.

Klimatické modely naznačují, že tři vnitřní planety jsou pravděpodobně příliš horké, takže by se kapalná voda mohla vyskytovat jen na části jejich povrchu. U sedmé planety se zase předpokládá, že se pohybuje příliš daleko od hvězdy. Nejnadějnější jsou však planety označené jako TRAPPIST-1e, TRAPPIST-1f a TRAPPIST-1g. Hlavně na ně se teď budou věci soustředit. 

Vědci nicméně upozorňují, že musejí ještě pečlivě studovat atmosféry planet, než budou s to určit, zda na nich existují podmínky pro podporu života. "Pokud se tam bude životu dařit a bude produkovat plyny, jaké jsou i na Zemi, budeme to vědět," poznamenal v této souvislosti spoluautor studie Amaury Triaud.

Podle Gillona by chemické analýzy naznačily přítomnost života s jistotou 99 procent. Nicméně hned dodal, že "stoprocentně jistí si nikdy nebudeme", dokud tam nepoletíme.

Tak či onak, "učinili jsme důležitý krok ke zjištění, zda tam venku (ve vesmíru) je život", zdůraznil Triaud.

Nejnovější objev se vědcům podařilo zaznamenat díky teleskopu Spitzer, který má NASA umístěný ve vesmíru, využívali také špičkové pozemské dalekohledy TRAPPIST-South nebo ESO/VLT umístěné v Chile.

S jejich pomocí sledovali poklesy jasnosti mateřské hvězdy, způsobené právě přechody planet. Umožnilo jim to získat informace o jejich dráze nebo velikosti a odhadnout jejich složení. "Z odhadované hustoty vyplývá, že přinejmenším šest vnitřních planet jsou kamenná tělesa," uvádí NASA ve svých závěrech.

"S příští generací přístrojů, například pomocí Evropského extrémně velkého dalekohledu nebo Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, budeme schopni již brzy pátrat po vodě a dokonce důkazech existence života na těchto planetách," nastiňuje budoucí naděje vědců  Emmanuël Jehin, člen týmu, který s objevem přišel. Zmíněný teleskop Jamese Webba má NASA spustit už příští rok. 

"Systémů planet je objevených více. Ale soustava tolika planet o velikosti Země, navíc s kamenným povrchem, dosud nebyla známá. Myslím, že objevení takového systému byla otázka času a zřejmě se ukáže, že podobných soustav je spousta," předesílá Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, který se výzkumem exoplanet zabývá.

Vzhledem k tomu, že je nově objevená soustava vzdálená 40 světelných let od Slunce, není možné, že by k ní mohli lidé doletět. Kdyby směrem k ní člověk poslal rádiový signál, na případnou odpověď by čekal celý život. 

Počet nově objevených exoplanet neustále roste. V prvním týdnu v únoru bylo celkem 3449 potvrzených planet. Život by podle vědců ale mohl být jen na asi dvacítce z nich.

Celkem NASA eviduje 4696 kandidátů na exoplanety, které postupně ověřuje. Seznam všech kandidátů a jejich stav je k nahlédnutí v databázi NASA.

Průlom s misí Kepler

Kvůli složitému procesu se podařilo objevit první exoplanetu až v roce 1993. Byla podobná Jupiteru.

Doba velkých objevů ale přišla až s přelomem milénia. V roce 2006 odstartovala francouzská mise CoRoT, která objevila nebo potvrdila desítky exoplanet. Největší průlom pak přinesla mise Kepler, která začala v roce 2009.

Mezi první úlovky patřily vůbec největší exoplanety velikosti Jupiteru. Někteří z těchto plynných obrů rotují dokonce v menší vzdálenosti od své mateřské hvězdy než Merkur od Slunce, a proto je jejich teplota často v řádech tisíců stupňů.

Ve chvíli, kdy překonají přibližně desetkrát hmotnost Jupiteru, jde už o takzvané hnědé trpaslíky - "nepovedené hvězdy". Kdyby taková planeta dosáhla ještě o něco vyšší hmotnosti, zažehla by se v ní termojaderná fúze a stala by se hvězdou.

Další sortou exoplanet jsou příbuzní Uranu a Neptunu. Jsou sice stejně jako Jupiter plynnými obry, ale obsahují těžší prvky. U ledových obrů je častěji k nalezení dusík, kyslík a uhlík.

Nejzajímavějšími planetami jsou ale ty zemského typu, protože existuje možnost, že by na nich mohl být život. Občas jejich velikost dosahuje až několikanásobku Země. Na některých jsou pravděpodobně i oceány s vodou.

Nejbližší exoplaneta se třemi slunci

Největší naděje vzbudil objev exoplanety Proxima b v srpnu loňského roku. Nachází se v blízkosti trojhvězdy Alfa Centauri, která je ze všech hvězdných systémů nejblíže naší sluneční soustavě. Objevená exoplaneta je navíc v obyvatelné zóně, měly by na ní být teploty podobné těm na Zemi a je možné, že má i atmosféru s kyslíkem.

Nad exoplanetou září tři slunce. Problémem je jedno z nich, Proxima Centauri. Ta je totiž červeným trpaslíkem, který občas směrem k planetě vyšle nebezpečné záření. Podle NASA to výrazně komplikuje naděje, že by se na exoplanetě mohl vyskytovat život.

 

Právě se děje

Další zprávy