Kyjev - S překupníkem zbraní, bývalým ukrajinským vojákem, se setkáváme v Kyjevě.
Pistoli Makarov nabízí za 160 dolarů (asi 3900 Kč), ale po smlouvání cena klesá na 120. Tvrdí, že prodává také kalašnikovy, a to za méně než 400 dolarů (necelých 10 000 Kč). Při troše trpělivosti sežene i těžší zbraně, třeba raketomet.
Ukrajinu, kde dříve vlastnictví pistolí bývalo vzácné, nyní experti označují za "supermarket" s nelegálními zbraněmi, píše agentura AP. Válka na východě země vedla k nekontrolovanému rozmachu nelegálního obchodu se zbraněmi. Dnes jsou jich údajně na prodej miliony.
Od začátku konfliktu v roce 2014 se více než zdvojnásobil počet zločinů s použitím zbraní. Další zbraně se pašují z Ukrajiny do krizových oblastí na Blízkém východě a do Evropy, kde zvyšují obavy z teroristických útoků.
Pistole za 500 korun
Překupník Andrij více než rok bojoval proti separatistům v dobrovolnickém praporu ukrajinských nacionalistů z Pravého sektoru. O černém trhu se zbraněmi byl ochoten mluvit jen pod křestním jménem. Za nelegální prodej zbraní by mohl strávit až pět let ve vězení.
V době, kdy nejtěžší boje na východě Ukrajiny již polevily, se tam podle Andrije dá použitá pistole koupit v přepočtu za necelých 500 Kč. "Ale cesta z východu je dlouhá a nebezpečná," říká, čímž vysvětluje nemalou přirážku za nákup v hlavním městě.
O rozsahu černého trhu nelze mnoho soudit, protože veškeré údaje o nelegálním obchodu se zbraněmi podléhají utajení. Avšak ukrajinští celníci pravidelně hlásí pokusy o nezákonný vývoz zbraní ze země. V květnu byl při jednom takovémto pokusu zadržen Francouz s celým arzenálem zahrnujícím i dva granátomety.
Podle ukrajinské tajné služby SBU plánoval sérii teroristických útoků během fotbalového Eura. Při jiném incidentu na slovenských hranicích se pašeráci dali na útěk poté, co postřelili celníka, který ukryté zbraně nalezl.
Tajné služby a policie každý týden odhalují nelegální skrýše plné kalašnikovů původem z bojových oblastí na východě. Policie téměř denně ve vlacích zadržuje osoby se zbraněmi v zavazadlech. Většinou jde o příslušníky armády a dobrovolnických praporů.
Legálně jen lovecké pušky
Šéf ukrajinské asociace majitelů zbraní Heorhij Učajkin říká, že zbraně putují po dávno používaných trasách pašeráků cigaret, za podílu celníků. Také odhadl, že Ukrajinci nyní nezákonně vlastní až pět milionů střelných zbraní. Zasazuje se za změnu zákonů, aby umožnily vlastnit pistole a kalašnikovy, což by podle něj zprůhlednilo situaci na trhu i pomohlo čelit růstu zločinnosti.
Na Ukrajině si nyní lze legálně pořídit pouze lovecké pušky, a to za přísných podmínek.
Některé ze zabavených zbraní patřily separatistickým bojovníkům a údajně pocházejí z Ruska. Ukrajinské bezpečnostní složky v červnu zkonfiskovaly přes 200 granátometů, 3000 granátů a dva plamenomety Šmel, všechno zbraně nezařazené do ukrajinské výzbroje. Přesto většinu zbraní pro černý trh obstarávají příslušníci ukrajinské armády a zhruba čtyřicítky dobrovolnických praporů, které většinou nepodléhají armádnímu velení.
Snahy úřadů přimět občany k dobrovolnému odevzdání zbraní měly jen malou odezvu. Po březnové výzvě se vrátilo 4500 střelných zbraní, přes 300 dělostřeleckých granátů, zhruba 250 ručních granátů a jeden granátomet. Policejní plukovník Konstantin Žuk to označil za veliké zklamání a "pouhou kapku v moři".
Savčenková viní zkorumpované armádní velitele
Nadija Savčenková, ukrajinská důstojnice, která bojovala jako dobrovolnice a po uvěznění v Rusku se stala národní hrdinkou, obviňuje z rozkvětu černého trhu zkorumpované armádní velitele, kteří odklonili zbraně určené vojákům.
"Pamatuji si, jak to všechno začalo. Lidé byli zmobilizováni, ale nedostali automatické pušky, i když věděli, že jen ty jim mohou zachránit život, a tak je platili zlatem," řekla.
Voják Dmytro, který ze strachu před stíháním hovořil pod podmínkou anonymity, vylíčil, že při mobilizaci v roce 2014 dostal jen najíst: "Každý, kdo byl povolán, si z domu přinesl alespoň dvě či tři zbraně."
V šesti mobilizačních vlnách bylo do boje během dvou let povoláno asi 250 000 Ukrajinců. Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna 2014 vyžádal nejméně 9500 mrtvých.
V roce 2015 bylo na Ukrajině zaznamenáno 1526 trestných činů s použitím střelných zbraní oproti 784 z roku 2013. Loňské číslo ale nezahrnuje údaje z oblasti bojů na východě a z anektovaného Krymu, odkud podle policie pocházelo 70 procent použitých zbraní.
