Kdo v Petrohradu útočil?
Vyšetřovací výbor Ruské federace identifikoval teroristu jako dvaadvacetilého Rusa Akbaržona Džalilova. Narodil se ve městě Oš na východě Kyrgyzstánu.
Podle listu Kommersant žil Džalilov s rodiči již dlouho v Petrohradě a měl ruské občanství. Do roku 2015 pracoval v suši baru, později v opravně automobilů. Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) o něm neměla žádný záznam v souvislosti s radikálním islamismem a nesledovala ho. Na svých účtech na sociálních sítích měl videa a fotografie různých bojových sportů.
Město Oš leží ve Střední Asii ve Ferganském údolí na pomezí Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Tamní muslimové patří k nejvíce konzervativním na území bývalého Sovětského svazu a působí zde i radikální islamistické skupiny. Několik tisíc lidí odsud odešlo bojovat za Islámský stát do Iráku a Sýrie. Podle listu Kommersant bojuje v Sýrii a Iráku na dva tisíce Kyrgyzů.
Podle informace ruských vyšetřovatelů Džalilova zverbovali islamisté, když byl letos v únoru na měsíční návštěvě v rodném městě.
Není to poprvé, co je Kyrgyzstán zmiňován v souvislosti s terorismem ve velkých aglomeracích. Muže, který letos na Nový rok postřílel v istanbulském nočním klubu 39 hostů, turecká policie identifikovala jako občana Kyrgyzstánu Abdulkadira Mašaripova. K istanbulskému masakru se přihlásil Islámský stát.
Co se původně o útočníkovu psalo?
Brzy po útoku se na ruských serverech objevila nejasná fotografie. Šlo o štíhlého muže v černém kabátě s dlouhým vousem a černou pokrývkou hlavy, zjevně odkazující na vyznavače islámu.
Внимание, вот этого человека ищет Уголовный розыск по подозрению во взрывеhttps://t.co/EFk6vHDA2X pic.twitter.com/VJpxdmaP2l
— Живой голос Редакции (@Fontanka_spb) April 3, 2017
Podle agentury Interfax se ale muž ze záběru sám později přihlásil policii a její podezření ze spáchání útoku vyvrátil.
Další verze ruských médií, která se objevila v pondělí večer, mluvila o útočníkovi kazašského původu Maximu Aryševovi. Fotografie, které ho spojovaly s útokem, ale nakonec neodpovídaly jeho vzhledu.
After explosion, relatives on social media looked for Maxim Aryshev, a student from St Petersburg who logged in minutes before explosion pic.twitter.com/g25hMnmiTn
— CIT (en) (@CITeam_en) April 3, 2017
Jak útočník zabíjel?
Podle ruských médií zabíjel sebevražedný atentátník v petrohradském metru s poměrně malou a podomácku vyrobenou náloží, napěchovanou kromě výbušniny řadou ostrých předmětů, nejspíš šroubů.
Výbuchem v uzavřeném prostoru vagónu metra ale nálož získala ničivou sílu.
Jak útok proběhl?
Výbuch ve vlakové soupravě petrohradského metra se ozval v pondělí kolem 13:40 hodin středoevropského času (výpovědi svědků se rozcházejí v řádu cca 10 minut).
Stalo se tak v momentě, kdy vlak přejížděl mezi stanicemi Senné náměstí a Technologický institut, které se nacházejí v centru Petrohradu.
Řidič vlakové soupravy zareagoval duchapřítomně a s poškozenou soupravou dojel až do stanice Technologický institut.
Tam ihned začalo vyprošťování zraněných a mrtvých ze zasaženého vagónu, který byl podle dostupných informací jediným místem exploze.
Spekulace ruských médií o sérii výbuchů se nakonec nepotvrdily. Všichni mrtví a zranění z incidentu se nacházeli v jednom vagónu (v pořadí třetím za řidičem) a zasáhly je ostré předměty z vybuchlého zařízení.
Druhou, nevybuchlou nálož našli policisté na jiné stanici petrohradského metra Náměstí Povstání. Některé zdroje uvádí, že byla nefunkční.
Proč útočil atentátník v metru?
Pravděpodobně chtěl vyvolat paniku a způsobit co největší škody. K tomu si vybral ideální terč.
Podzemní dráha v Petrohradě patří k nejrušnějším na světě, denně přepraví přes dva miliony osob.
Podobně velký teroristický útok zasáhl metro v Petrohradu poprvé.
Kolik lidí při výbuchu zemřelo a kolik bylo zraněno?
Podle ruského ministerstva zdravotnictví zemřelo při výbuchu nejméně 14 lidí, zatím ale není jasné, zda úřady do tohoto počtu zahrnují i samotného atentátníka. Mezi mrtvými jsou lidé ve věku od 27 do 72 let. Deset těl se dosud podařilo identifikovat a mezi 49 zraněnými jsou občané čtyř postsovětských zemí - Lotyšska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu.
Ruské úřady nejdřív mluvily o 11 obětech útoku v metru, které pravděpodobně zemřely přímo na místě činu. Na následky těžkých zranění později zemřely v nemocnicích další tři osoby.
Ruská ministryně zdravotnicí Veronika Skvorcovová v úterý dopoledne potvrdila, že v petrohradských nemocnicích se ocitlo celkem 49 zraněných z pondělního útoku. 13 osob už podle ní lékaři propustili po ošetření domů.
Proč se od začátku mluvilo o útoku islamistů?
Rusko zažilo v minulosti řadu teroristických útoků, spojených s čečenskými separatisty a radikálními islamisty z ruského Severního Kavkazu.
Naposledy útočili v prosinci 2013 v městské hromadné dopravě ve Volgogradu, kde zabili celkem 34 lidí.
Ještě předtím zabil sebevražedný atentátník napojený na islamisty v lednu 2011 na moskevském letišti Domodědovo více než 30 lidí a dalších 130 zranil.
V březnu 2010 zasáhly útoky dokonce přímo moskevské metro. Zemřelo při nich 40 lidí.
Ke všem útokům - stejně jako k řadě předchozích - se přihlásili radikální islamisté. Současný petrohradský útok se těmto útokům v mnohém podobá.
Souvisí nějak útok s ruským zapojením do konfliktu v Sýrii?
Tuto teorii úřady zatím oficiálně nepotvrdily.
Ruský deník Kommersant ale s odvoláním na své zdroje z bezpečnostních složek tvrdí, že útok souvisí s radikálními ruskými navrátilci ze Sýrie.
Tajné služby podle Kommersantu o chytaném útoku pravděpodobně věděly, pro nedostatek informací mu ale nedokázaly včas zabránit.
Prvním úspěšným útokem džihádistů na Rusy po jejich zapojení do války v Sýrii byl atentát na dopravní letadlo letící s turisty z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch do Petrohradu v říjnu 2015.
Po výbuchu nálože na palubě zemřelo všech 217 cestujících a sedm členů posádky na palubě ruského stoje. K útoku se brzy přihlásila teroristická síť Islámský stát.
Kolik Rusů celkově bojuje na straně islamistů v Sýrii?
Odhady mluví o několika tisících ruských radikálů z převážně islámského Severního Kavkazu. Někteří z nich se nedávno vrátili z Blízkého východu domů do Ruska a mohli se podílet na přípravě teroristických útoků.
Mezi džihádisty z Islámského státu a dalších radikálních uskupení vyvolala negativní emoce ruská podpora syrského prezidenta Bašára Asada. Z Ruska se proto rychle stal terč islamistických výhrůžek násilím a atentáty.
Na internetu dokonce koluje výhružné džihádistické video s názvem Brzy, velmi brzy poteče krev jako oceán, adresované přímo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
