Budoucí český prezident dva dny po svém zvolení absolvoval telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, což čínská diplomacie vzápětí odsoudila. Pavel poté prohlásil, že Čína není přátelskou zemí a že by se po nástupu do funkce byl ochoten setkat s tibetským dalajlamou. Tchaj-wan i Tibet považuje Čína za své nedílné součásti a kontakty s jejich vůdci označuje za vměšování.
"Je to další příklad širšího posunu ve vnímání Číny nejen jako ekonomické příležitosti, ale také jako politické odpovědnosti," řekla ČTK o Pavlových aktivitách Alicja Bachulská z think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR).
Podle ní je pochopitelné, že v kontextu války na Ukrajině zvolil Pavel právě Tchaj-wan jako zemi, s níž chce posílit vztahy. Stejně jako Ukrajina se i Tchaj-wan musí vyrovnávat se stínem mnohem větší autoritářské velmoci a může být další na řadě pokud jde o možný vojenský konflikt. "Evropa se pomalu posouvá k přehodnocení své pozice k Číně a posilování vazeb na Tchaj-wan je významným prvkem tohoto přeformování," soudí Bachulská.
Stejně jako ona je i Grzegorz Stec z institutu čínských studií MERICS přesvědčen, že se čínské vedení v současnosti pokouší vylepšit vztahy s Evropou a žádná podstatnější reakce na Pavlem udaný směr se nedá očekávat.
"Peking má zkušenosti s evropskými lídry, kteří v úřadu zmírnili tón, a může doufat, že se tento postup bude opakovat i v Pavlově případě," myslí si Stec. Pokud by však Pavel po březnovém nástupu do funkce například plánoval návštěvu Tchaj-wanu, Peking podle analytika bezpochyby přikročí k většímu nátlaku.
Unijní diplomaté mají na paměti nedávný příklad Litvy, která umožnila Tchaj-wanu otevřít obchodní zastoupení ve Vilniusu. Peking v reakci zablokoval dovoz zboží z pobaltské země, kvůli čemuž se EU loni obrátila na Světovou obchodní organizaci.
Podle analytiků není pravděpodobné, že by se situace v brzké době opakovala, Čína se bude snažit co nejdéle zabránit přesahu potenciálního diplomatického sporu na unijní úroveň.
Změna v signálech vysílaných od českého zvoleného prezidenta "představuje jednu z nejdramatičtějších proměn v rétorice vůči Číně, k níž došlo v Evropě v posledních letech", soudí Stec o rozdílu mezi Pavlem a končícím prezidentem Zemanem. Nastupující hlava státu podle Stece více vystihuje proměnu současných vztahů zemí střední a východní Evropy k Pekingu.
"Ty oslabují kvůli vypočítavé čínské podpoře Ruska a nenaplněným ekonomickým očekáváním," uvedl Stec s odkazem na nesplněné sliby čínských investic do Česka a dalších států. Země z regionu blízkého Rusku kladou podle něj od začátku války větší důraz na bezpečnost, která je provázána s USA považujícími Čínu za zásadního rivala.
