Washington - Jak americký prezident Donald Trump oznámil na Twitteru minulou sobotu na závěr summitu skupiny G7 v Sicilské Taormině, tento týden rozhodne, zda Spojené státy zůstanou součástí Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.
Zpravodajské agentury Axios a AP ve středu odpoledne dokonce vydaly zprávu, že Trump už se rozhodl. A Washington od dohody ustoupí. Odvolávají se přitom na své nejmenované zdroje z Bílého domu, ten ale dosud nic nepotvrdil.
I will be announcing my decision on the Paris Accord over the next few days. MAKE AMERICA GREAT AGAIN!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 31, 2017
Ve hře je hodně. Pokud by USA od smlouvy skutečně odstoupily, znamenalo by to, že ani další největší světoví producenti skleníkových plynů - především Čína a Indie - by se dohodou z Paříže nemuseli cítit vázáni.
Přestože indický premiér Narendra Modi podle zdroje agentury Reuters údajně německou kancléřku Angelu Merkelovou v Berlíně tento týden ujistil, že jeho země za dohodou stojí.
Celý globální konsensus by se přesto mohl rozpadnout.
A je zřejmé, že i Bílý dům si tyto vážné důsledky, uvědomuje. Stejně jako fakt, že v očích světa by za ně USA nesly zodpovědnost.
Generální tajemník OSN António Guterres v úterý vyzval k naplnění dohody, která je podle něj ve světě "zmítaném chaosem" naprosto nezbytná. "Tvrdím, že je naprosto nezbytné, abychom pařížskou dohodu zavedli do praxe a tuto povinnost naplnili zvýšeným úsilím," prohlásil Guterres.
Trump své rozhodnutí - pro, či proti Paříži - už několikrát odložil. Naposledy před tím, než vyrazil na svoji první zahraniční cestu. Podle původních předpokladů se měl Bílý dům jasně vyslovit právě na uplynulém jednání G7 na Sicílii.
Důvodem těchto odkladů je spor uvnitř Trumpova týmu. Prezident navíc musí vyvažovat i protichůdné tlaky zvnějšku.
Uhlí prohrává s plynem
Ekonomičtí ministři a experti v Trumpově štábu, ale i jeho dcera a poradkyně Ivanka, jsou proti tomu, aby USA smlouvu z Paříže vypověděly.
Z ekonomických analýz a výhledů vyplývá, že větší vliv na útlum těžby uhlí v USA měl pokles cen jiných energetických zdrojů než "zelená politika" předchozího prezidenta Baracka Obamy.
Uhlí prohrává v konkurenci s levnějším zemním plynem. A rovněž výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních letech výrazně zlevnila.
"Vzhledem k ceně plynu a také k poklesu cen obnovitelných zdrojů bude podíl uhlí stále menší," citoval před nedávnem deník Wall Street Journal Lynna Gooda, šéfa Duke Energy Corp., jedné z největších amerických energetických firem.
V roce 2005 produkovala firma 61 procent elektřiny z uhlí a 5 procent z plynu. V loňském roce to bylo už 34 procent z uhlí a 28 procent z plynu.
Ekonomové v Trumpově týmu tahle čísla dobře znají. "Uhlí, jako surovina, přestává mít smysl. Když si vezmete, kolik v USA vyrábíme větrné a solární energie, tak můžeme být výrobní mocností a zároveň stále šetrní k životnímu prostředí," uvedl během Trumpovy cesty po Evropě Gary Cohn. Ředitel Trumpova ekonomického poradního orgánu v Bílém domě, takzvané Národní ekonomické rady.
K prezidentovu možnému rozhodnutí ve věci Pařížské dohody Gary Cohn ovšem řekl jen to, že "z jedné i druhé strany" slyšel Trump "přesvědčivé argumenty".
"Hloupá" Obamova politika
Na vypovězení dohody z Paříže v Bílém domě trvají Trumpovi poradci Steve Bannon či Stephen Miller. Jejich postoj zapadá do základního ideového pohledu zarámovaného sloganem "Amerika na prvním místě".
V rámci této politiky "America First" se Spojené státy nemají nechat omezovat mezinárodními dohodami a k nadnárodním organizacím, jako je především OSN, by měly být skeptické.
K odstoupení od dohody prezidenta navíc tlačí skupina republikánských senátorů. Trump je sice nemusí vyslyšet, ale vzhledem k tomu, že bude potřebovat každý republikánský hlas, aby v Senátu prosadil své legislativní plány, by si nerad zákonodárce proti sobě postavil.
A za třetí jsou zde voliči, kterým Donald Trump v loňské kampani jasně slíbil, že v rámci svého tažení proti celé "hloupé" ekologické politice Baracka Obamy "zruší" i dohodu z Paříže.
Demontování zelené politiky
Už jako prezident pak Trump skutečně přijal sérii rozhodnutí, kterými začal Obamovu zelenou agendu demontovat.
Odvolal nařízení, která omezovala těžbu fosilních paliv. Především ale znovu povolil výstavbu ropovodu Keystone XL, který má vést ropu z ložisek v Kanadě na jih USA, do rafinérií v Mexickém zálivu.
Na konci března také podepsal výnos, který má zrušit ústřední součást předchozí Obamovy snahy o omezení emisí skleníkových plynů v USA.
Obamovo nařízení, takzvaný "Clean Power Plan", předpokládalo, že emise z amerických uhelných elektráren by se do roku 2030 snížily o třetinu.
"Moje vláda skoncuje válku s uhlím. Je konec s drtivým útokem proti americkému průmyslu," uvedl Trump u příležitosti podpisu výnosu, kterým Obamův plán zastavil.
Návod od papeže
Finální krok k úplnému popření Obamovy klimatické agendy, vypovězení dohody z Paříže, ale zatím oficiálně nepotvrdil.
V evidentním návodu, jak by se měl americký prezident rozhodnout, mu papež František minulou středu během jejich setkání ve Vatikánu věnoval podepsanou kopii své encykliky "Laudato Si", ve které hlava katolické církve diskutuje problematiku životní prostředí.
Kromě jiného v ní papež vyzývá ke spolupráci vědy a náboženství "v boji proti lidstvem podníceným klimatickým změnám".
Komentář italského listu La Repubblica k tomu konstatoval, že Trump dostal od papeže "výmluvný politický dar". Encyklikou se podle listu "církev jasně přihlásila k Pařížské dohodě o klimatu".
Prezident Trump po setkání s papežem Františkem uvedl, že si vše, co od něj dostal, přečte. A přímo papežovi pak řekl: "Nezapomenu, co jste mi řekl."
Tento týden by se tedy měl svět dozvědět, zda si Donald Trump vzal papežova slova k srdci.
Nebo zda spíše věří svému poradci Stevu Bannonovi, který ještě jako šéfredaktor webu Breitbart News napsal do titulku svého článku k Pařížské dohodě: "Dohoda o klimatu ohrožuje suverenitu USA."
