Klimatickou dohodu málem zhatilo jediné slovo. V poslední chvíli ji zachránil papež František

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 12. 2015 13:48
Všech 195 zemí se o víkendu na klimatické konferenci OSN v Paříži shodlo na finální podobě nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Cesta k ní však nebyla snadná. Veškerou snahu málem zhatilo nešťastně zvolené slovíčko. Podle diplomatických zdrojů nakonec vše na poslední chvíli zachránil papež František.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun (druhý zleva), francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius a prezident Francois Hollande po schválení dohody na klimatické konferenci.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun (druhý zleva), francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius a prezident Francois Hollande po schválení dohody na klimatické konferenci. | Foto: Reuters

Paříž - O klimatické dohodě, která byla o víkendu přijata v hlavním městě Francie, se hovoří jako o diplomatickém úspěchu, který nemá obdoby.

Text konečného návrhu muselo během zasedání odsouhlasit všech 195 zúčastněných zemí. Zavázaly se k ukončení éry fosilních paliv, snížení emisí skleníkových plynů a udržení globálního růstu teplot.

"Co bylo kdysi nemyslitelné, stalo se nyní nezastavitelným," napsal na svém twitterovém účtu generální tajemník OSN Pan Ki-Mun.

Historicky významná dohoda však málem ztroskotala. A to na překladu finálního návrhu do všech šesti úředních jazyků OSN. Mohlo za to jedno jediné slůvko.

Emise snížené být "nemusí", ale "měly by"

Ve čtvrtém článku - týkajícím se závazku na snížení produkce skleníkových plynů - se hovoří o tom, že rozvinuté země "musí" převzít vedoucí úlohu při snižování emisí. A právě slovo "muset", které je právně závazné, dělalo těžkou hlavu například Spojeným státům. Jejich právníci se obávali, že by se kvůli němu dohoda nikdy nedostala přes Kongres.

Jenže úspěch celé klimatické konference se odvíjel právě od vzájemné dohody nejrozvinutějších zemí, které jsou zároveň největšími znečišťovateli životního prostředí.

Administrativa prezidenta Baracka Obamy, která předložila konkrétní plán slibující snížení emisí až o 28 procent do roku 2025, přesto neměla v úmyslu dohodu brzdit. Cílem bylo shodnout se na takovém textu, který byl zavazující i pro všechny budoucí vlády.

Na poslední chvíli tak budoucnost Země závisela na úspěšném nahrazení výrazu "musí" lépe přijatelným "měly by".

Tato banální chyba, která by se dala svést na pouhý špatný překlad, ale znamenala příležitost i pro ostatní země najít v textu další chyby, a prosadit si tak drobné změny.

Zasáhl papež

Asi největším potížistou byla Nikaragua. Tato středoamerická země upozornila na problém, který pociťovaly i další národy, jež jsou klimatickými změnami bezprostředně ohrožené. Text dohody obsahuje rozpor v tom, co je k ochraně klimatu zapotřebí udělat a jaká opatření na druhou stranu navrhuje implementovat.

Rozhodnutí podle řady ohrožených zemí nemůže být přijato na dobrovolné bázi. Nikdo jiný se však v poslední den summitu neodvážil smést konečný návrh ze stolu.

Nikaragua svoji námitku vznesla ve chvíli, kdy měl být návrh dohody schválen předsednictvem summitu. Bylo proto nutné rozjet citlivou diplomatickou hru. V některých médiích prosákla informace o zapojení samotného papeže. František měl údajně osobně promluvit s představiteli silně katolické Nikaraguy, aby dohodu zachránil.

Protest Turků

Dalším zádrhelem bylo Turecko, které se v době schvalování Kjótského protokolu nacházelo v kategorii transformujících se ekonomik. Nyní - už jakožto rozvinutá země - mělo přijmout opatření, které podle Ankary ale nebude schopné plnit.

Spor o udržení si zvláštního postavení musel být opět diplomaticky odložen na pozdější jednání.

Svět tak nakonec může slavit úspěch. Po více než dvaceti letech neschopnosti sestavit novou globální klimatickou dohodu se pro jednou všechny země sjednotily. Pan Ki-Mun označil dohodu mezi 195 zeměmi světa za "vrchol multilateralismu".

Jedenatřicetistránkový text, který může znamenat čistší a bezpečnější budoucnost pro příští generace, nakonec podepsali všichni.

Chci být optimistou, chci věřit tomu, že na klimatické konferenci dojde k nějaké shodě, říká vedoucí centra CzechGlobe Michal Marek. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

O funkci předsedy ČSSD se budou ucházet Jukl, Krejčík, Maláčová, Turoňová či Šmarda. Sjezd bude 10. prosince

O funkci předsedy ČSSD se plánují na prosincovém sjezdu opětovně ucházet ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Kandiduje i pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman. Již dříve kandidaturu oznámili ministryně práce v demisi Jana Maláčová, někdejší místopředseda ČSSD Michal Šmarda a členka odborné právní komise sociální demokracie Jana Turoňová.

Mimořádný sjezd ČSSD se uskuteční 10. prosince on-line poté, co koncem října rezignoval předseda strany Jan Hamáček. Ke dni sjezdu skončí i zbytek užšího vedení. Rezignace jsou reakcí na volební výsledek ČSSD, která v říjnových volbách do Sněmovny se ziskem 4,65 procenta hlasů nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici a do dolní komory se nedostala poprvé za dobu samostatné ČR

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Nový majitel Aera už ve Vodochodech neplánuje mezinárodní letiště

Nový majitel výrobce letecké techniky Aero Vodochody nepočítá s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu. Letiště bude sloužit hlavně pro firemní potřeby. Uvedl to mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík. Vytvořit ve Vodochodech mezinárodní letiště, které by mohlo konkurovat Ruzyni, plánoval předchozí majitel Aera, investiční skupina Penta.

Majitelem Aera Vodochody je od září společnosi HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Szalay-Bobrovniczky. Menší podíl vlastní česká skupina Omnipol. "Po změně majitelů Aera Vodochody se s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu už nepočítá. Noví vlastníci společnosti jsou přesvědčení, že letiště ve Vodochodech má sloužit zejména potřebám Aera," uvedl Tvrdík.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Obrat e-shopů během Black Friday byl podle Heureka.cz o 12 procent nižší proti loňsku

Obrat e-shopů na slevovou akci Black Friday, která letos připadla na pátek 26. listopadu, byl podle nákupního rádce Heureka.cz o zhruba 12 procent nižší oproti loňsku, ale asi o 30 procent vyšší ve srovnání s předpandemickým rokem 2019. V letošním roce se zatím jednalo o nejsilnější nákupní den. Mezi nejprodávanější zboží patřily notebooky, mobilní telefony a dále třeba investiční zlato. Vyplývá to z dat portálu Heureka.cz.

Pro internetové prodejce byl loňský rok podle ředitele nákupního rádce Heureka.cz Jana Mayera rekordní. V době konání akce Black Friday neboli černého pátku musela být většina obchodů kvůli šíření nákazy koronaviru zavřená. Lidé tak nákupy přesunuli na internet, letos měli možnost nakupovat i fyzicky v kamenných obchodech. Experti ze společnosti vshosting~ a Shopsys jako další důvod meziročně horších výsledků e-shopů uvádějí vysokou míru inflace, v důsledku které Češi začali šetřit.

E-shopy na portálu Heureka.cz v pátek při letošní akci Black Friday nabízely podle Mayera 430 000 produktů s přibližně desetiprocentní slevou oproti běžné ceně na internetu. Taková výše slevy odpovídá podle dat Heureky standardu, mírně se zvýšil počet zlevněných produktů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy