Ramalláh - Již dlouho nebyly podmínky pro to, aby Izrael uzavřel s Palestinci trvalý mír tak dobré jako nyní. Tuhle větu slyšeli obyvatelé Judeje a Samaří již tolikrát, že jí už takřka žádný z nich nevěří.
Okolnosti, za nichž ve čtvrtek zasedne ve Washingtonu k jednacímu stolu izraelský premiér Benjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, ale přesto zavdávají příčinu k optimismu.
Již půldruhého roku nebyl na území Izraele spáchán sebevražedný atentát. Armáda židovského státu si nemůže vynachválit spolupráci s palestinskými bezpečnostními složkami. Egyptským úřadům se podařilo z velké části zarazit pašování zbraní do pásma Gazy.
A hlavně: ekonomika Západního břehu zaznamenala podle Mezinárodního měnové fondu v prvním čtvrtletí letošního roku jedenáctiprocentní růst a Palestinci vidí, že mírové soužití s Izraelci nese své ovoce.
"Už rok se celá oblast vyznačuje stabilitou," řekl agentuře AP vysoký činitel izraelské armády, který si nepřál být jmenován. "Je to důsledkem ekonomického růst i mimořádně uspokojivé bezpečnostní situace."
Izraelská armáda zasahuje jen v noci
Všeobecné podmínky se zlepšily především na palestinských územích.
Vláda premiéra Saláma Fajáda plánuje, že ve srovnání s loňským rokem zvýší vlastní příjmy do státní pokladny o dvacet procent. Poprvé tak přesáhnou dvě miliardy dolarů. Rozpočtový deficit hodlá Fajád snížit z loňských 1,45 miliard na 1,21 miliard dolarů.
I nadále bude ale podstatnou část rozpočtových příjmů představovat zahraniční pomoc.
Pět praporů palestinské policie speciálně vycvičených americkými instruktory se na druhé straně postaralo o to, že počet ozbrojených incidentů klesl na územích pod jejich kontrolou ve srovnání s loňskem na polovinu.
Deset tisíc příslušníků izraelské armády rozmístěných na Západním břehu teď přenechává odpovědnost za bezpečnostní situaci přes den na Palestincích a zasahuje jen v noci.
K jednacímu stolu přivedly opětovně Izraelce i Palestince nejenom vzájemné ústupky, ale také vytrvalý tlak ze strany tzv. blízkovýchodní čtyřky, vyjednavačů Evropské unie, OSN, Spojených států a Ruska.
370 000 stromů
K tomu, že obě znepřátelené strany začnou znovu jednat, ale nejvíce přispěl právě ekonomický boom, který zažívá Západní břeh. Fajádova vláda dala v uplynulém roce Palestincům do užívání 44 bytových komplexů, otevřela 34 nových škol a zasadila 370 tisíc nových stromů.
V roce 2008 jí pomohlo zalepit díry v rozpočtu 1,8 miliardy USD zahraniční pomoci. Letos by tato částka měla vzhledem k úspěšně se rozvíjející ekonomice a dvacetiprocentnímu navýšení daňových příjmů klesnout na jednu miliardu.
"Od chvíle, kdy byla ustavena palestinská samospráva jsme zažili jedenáct vlád a od žádné jsme nic nedostali," tvrdí vůdce jedné z frakcí v uprchlickém táboře poblíž Nábulusu Ahmád Dukán. "Lidé v táboře se na Saláma dívají jako na člověka, který pro ně udělal více než všichni před ním."
Sporné otázky zůstávájí
Mírové rozhovory ve Washingtonu ale mohou skončit neslaným nemastným příslibem dalších jednání či dokonce fiaskem, jak tomu bylo v minulosti již mnohokrát.
Palestinci i nadále trvají na prodloužení moratoria na výstavbu nových izraelských osad, které skončí 26. září. Tak jako již dlouhé roky požadují, aby se do svých domovů mohli vrátit všichni uprchlíci, kteří kdysi opustili území pod izraelskou kontrolou.
A svůj budoucí stát si nedovedou představit bez toho, že by alespoň v části Východního Jeruzaléma nebylo ustaveno jejich příští hlavní město.
To všechno je pro vládu premiéra Benjamina Netanjahua, zejména pro její ortodoxní a nacionalistické složky, naprosto nepřijatelné.
V jednom se však izraelští a palestinští vyjednavači, jak se zdá, shodli. Budoucí palestinský stát vznikne na devadesáti procentech rozlohy Západního břehu Jordánu a Palestinci získají dodatečná území nedaleko pásma Gazy a egyptských hranic.
