Soul - Nedostatek jídla, civilní nepokoje a raketově rostoucí inflace donutily severokorejskou vládu k uvolnění státem regulovaného trhu.
Situace již byla tak vážná, že někteří obyvatelé začali napadat státní agenty, kteří mají kontrolovat obchod na černém trhu. V zemi dlouhodobě se potýkající s nedostatkem jídla jsou nelegální trhy pro mnohé jediným způsobem, jak si obstarat potřeby nezbytné k životu.
Černý trh běžným Severokorejcům zpřístupňuje zboží, které není ve státních obchodech k dostání. Kupříkladu elektrospotřebiče či dovezené ovoce.
Podle mluvčího jihokorejské Národní zpravodajské služby (NIS) byly znaky uvolňujících opatření zaznamenány na "mnoha místech".
Úřady "už zřejmě nebyly schopny nadále ignorovat požadavky lidí" sdělil AFP mluvčí.
Informace pocházejí od severokorejských uprchlíků do Číny i zdrojů přímo v KLDR.
Hon na střední vrstvu
Hlavním zdrojem nepokojů je loňská revalvace měny, kdy vláda na bankovkách škrtla dvě nuly.
Cílem opatření byl boj se střední vrstvou, která své prostředky získala právě díky černým trhům.
Revalvace proběhla tím způsobem, že se bankovky vyměňovaly v poměru sto ku jedné, a to ještě v omezeném množství. Limit 150 000 wonů měl zasáhnout právě "kapitalisty", kteří disponovali většími finančními prostředky. Navíc pro černé obchodníky představovala výměna většího množství peněz riziko odhalení.
Revalvace vedla také k obrovské inflaci a stála místo jednoho z předních severokorejských politiků, tajemníka vládní Korejské strany práce (KSP) pro finance a plánování Pak Nam-kiho.
Podle jihokorejského serveru dailynk.com vedlo snížení regulace trhu k nepatrnému zlevnění potravin.
Nedostatek jídla a odmítnutá pomoc
Rozpad Sovětského svazu a masivní záplavy byly hlavními příčinami severokorejského hladomoru v polovině devadesátých let.
Ekonomický systém totiž závisel na obchodu se Sovětským svazem a ztráta jistého odbytiště pro stát znamenala fatální problém. Nedostatek jídla stál život zhruba pět procent třiadvacetimilionové populace.
V důsledku toho se Severní Koreji dostalo značné humanitární pomoci, zejména od Číny, Jižní Koreje a Spojených států.
Administrativa současného jihokorejského prezidenta Lee Mjung Baka však pomoc podmínila ukončením severokorejského zbrojního jaderného programu, podobně i Spojené státy.
