Poslední dva průzkumy veřejného mínění ukázaly, že opoziční uskupení Tisza vedené europoslancem Péterem Magyarem se přiblížilo vládnoucí Orbánově straně Fidesz na čtyři procentní body. Podle sondáže společnosti Závecz z 8. října by Orbánovu stranu volilo 39 dotázaných Maďarů a opoziční stranu Tisza 35 procent. Také agentura Median v polovině září uvedla, že v jejím průzkumu je rozdíl čtyř procentních bodů: 43 ku 39 ve prospěch Orbána.
V červnových volbách do Evropského parlamentu získala Orbánova strana skoro 45 procent hlasů a opoziční Tisza jen přes 29 procent. Parlamentní volby se mají v Maďarsku konat v roce 2026. Maďarské nejvyšší zastupitelství ale na konci září požádalo šéfku Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou o zbavení Magyárovy poslanecké imunity. Důvodem má být vyšetřování incidentu z 21. června, kdy Magyar vzal v baru mobilní telefon muži, který si ho natáčel. Později mu ho vrátil.
Orbán je ve funkci nepřetržitě od roku 2010 a vyhrál parlamentní volby už čtyřikrát za sebou. Kritici jej obviňují z porušení zásad právního státu a z vytlačování opozice z médií. Ve státní televizi nedostávají politici z jiných stran než Fidesz téměř žádný prostor. "Opozice má těžký přístup do médií, vláda má k dispozici mnohem více zdrojů, kterých využívá. Za takové situace vyhrát je a bude velmi těžké," řekl v létě Aktuálně.cz Gábor Györi z budapešťského výzkumného centra Policy Solutions.
Italský novinář žijící v Bruselu a monitorující politiku Maďarska v Evropské unii Filippo Repaci pro Aktuálně.cz uvedl, že vláda se snaží vyvíjet nátlak na ty představitele opozice, kteří uspěli v regionálních volbách. "Starostou Budapešti je opoziční kandidát Gergely Karácsony a Orbánova vláda se prostě rozhodla, že omezí peníze pro hlavní město ze státního rozpočtu. A je to," popsal Repaci.
Orbán a lidé z jeho blízkosti se opakované dostávají do slovních sporů s politiky jiných členských zemí Evropské unie kvůli postoji Budapešti vůči válce na Ukrajině. Naposledy se tak stalo před dvěma týdny, když si maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předvolal německou velvyslankyni v Budapešti Julii Grossovou. Nelíbily se mu její výroky o tom, že Maďarsko se rozchází s tradičními přáteli a že červencová předem neohlášená návštěva Viktora Orbána v Moskvě znamenala ztrátu maďarské důvěryhodnosti.
"Nepřijatelně zasahuje do maďarských vnitřních záležitostí a narušuje maďarskou suverenitu," napsal Szijjártó na Facebooku. Německo je největším obchodním partnerem Maďarska a německé automobilky BMW, Opel nebo Audi tam masivně investovaly do výstavby továren.
Lídr opoziční strany Tisza Magyar po volbách do Evropského parlamentu řekl serveru Politico, že sice podporuje Ukrajinu a její právo na obranu proti Rusku, ale že ani on není pro posílání zbraní Kyjevu. "Sdílíme s vládou názor, že si nepřejeme maďarské zbraně ani vojáky na Ukrajině," uvedl Magyar.
