Dodržování rozestupů až dva roky. Studie Harvardu počítá s tím, že se vir bude vracet

Helena Truchlá Helena Truchlá
17. 4. 2020 13:56
Kdy skončí opatření kvůli koronaviru? "Po nejtěžší, pandemické fázi se budou opakovat zimní propuknutí SARS-CoV-2," předvídají vědci ve studii publikované v prestižním vědeckém časopisu Science. V závislosti na kapacitách zdravotnických zařízení proto může být potřeba udržovat odstup od ostatních i několik let po nynější pandemii. Jeden ze scénářů odhaduje, že v USA to může být až do roku 2022.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Závěry, ke kterým imunologové a epidemiologové z prestižní americké Harvardovy univerzity došli, jsou založené na tom, co už víme o šíření jiných nemocí. 

"Použili jsme odhady sezonnosti, imunity a křížové imunity pro betakoronaviry OC43 a HKU1," píše se v nově zveřejněné studii. Znamená to, že vědci vyšli z šíření virů způsobujících nachlazení, chřipku nebo zápal plic, a to konkrétně ve Spojených státech. Na základě toho pak vytvořili model pro šíření nového koronaviru SARS-CoV-2. 

Vědci zkoumali několik možných scénářů toho, jestli se nákaza může vracet. Tím nejoptimističtějším bylo, že se virus zachová jako jeho nejbližší příbuzný - SARS. Ten způsobuje nemoc nazvanou syndrom náhlého selhání dýchání a poprvé se objevil v Číně před 18 lety. Do poloviny roku 2003 se ale podařilo jeho šíření zastavit poté, co se jím nakazilo přes osm tisíc lidí a 774 zemřelo. Česku se SARS vyhnul. 

"Zdravotnické úřady stále více považují tento scénář za nepravděpodobný," hodnotí první variantu vědci. Podle čísel z konce března, ze kterých ve své předpovědi vycházejí, bylo novým koronavirem nakaženo půl milionu lidí. Nyní je to již 2,1 milionu, skoro 150 tisíc z nich nemoci podlehlo. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přitom pandemie "zcela jistě" ještě nedosáhla vrcholu.

Důvodem je podle vědců mnohem vyšší nakažlivost nového koronaviru, zejména v době, kdy člověk nemá téměř žádné příznaky onemocnění. "Je proto mnohem těžší ho kontrolovat pomocí intenzivního testování, izolování a sledování jednotlivých případů," píší autoři studie. 

Virus může i úplně zmizet

Další možností je, že se z nového koronaviru stane sezonní nemoc, jakou je například chřipka. V odhalení toho, jak často a s jakou silou se bude vracet, hraje klíčovou roli to, na jak dlouho a do jaké míry jsou lidé, kteří se koronavirem nakazili, imunní. To ale zatím není jasné. 

Podle odborníků může nákaza propukat v kteroukoliv roční dobu, ačkoliv podzimní a zimní epidemie by byly silnější. Zkušenost s imunitou u ostatních koronavirů pak naznačuje, že by se nemoc covid-19 mohla vracet vždy jednou za rok, dva či několik let. 

Ukazují to i grafy níže.

Varianty šíření: a) roční, b) dvouleté, c) nepravidelné i silnější, d) dlouhodobá imunita vede k vyhlazení viru, e) ale do roku 2024 hrozí návrat epidemie.
Varianty šíření: a) roční, b) dvouleté, c) nepravidelné i silnější, d) dlouhodobá imunita vede k vyhlazení viru, e) ale do roku 2024 hrozí návrat epidemie. | Foto: Science, 14 Apr 2020

Nejoptimističtější varianta vychází z předpokladu, že virus vytváří dlouhodobou imunitu nebo že tělu pomáhají bránit se i protilátky získané proděláním chřipky. To by znamenalo, že virus by mohl zcela zmizet. Až do roku 2024 ale podle vědců není možné vyloučit, že znovu udeří. 

Více lůžek, méně izolace

Za zcela zásadní měřítko, kterým by se měly hlavy států řídit, je podle imunologů dostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. Úspěšnost opatření přijímaných proti šíření koronaviru totiž hodnotí podle toho, jak se ve společnosti vytváří takzvaná kolektivní imunita. Ta předpokládá, že proti nákaze je odolných dost lidí na to, že se nemůže šířit nekontrolovaně.

"Až do roku 2022 mohou být potřeba přerušovaná období odstupu od ostatních, pokud se podstatně nezvýší kapacita péče nebo pokud nebude k dispozici lék či vakcína," varují vědci.

Vychází přitom ze stávajících kapacit jednotek intenzivní péče ve Spojených státech. Ty měly před začátkem pandemie asi 2,4 takových lůžek na 1000 obyvatel, podobně jako Španělsko nebo Itálie. Česko bylo nad evropským průměrem s 4,1 lůžka. 

Úřady by v těchto obdobích musely nařizovat izolaci na asi čtvrtinu času. A to v tom nejlepším případě. Naopak nejčernější předpovědi odhadují tři čtvrtiny času. Tuto dobu ovlivňuje právě skutečnost, zda přibudou lůžka na jednotkách intenzivní péče nebo se objeví lék či vakcína.

V souvislosti s karanténami, izolacemi nebo dalšími metodami omezování mezilidských kontaktů, které státy zavedly během pandemie, nicméně vědci varují, že pokud budou příliš dlouhé a přísné, dostatečná kolektivní imunita se tvořit nezačne. Za extrémní případ považují 20 týdnů, během kterých se hodnota R0, tedy počet osob, které nakazí jeden nakažený člověk, sníží o 60 procent.

V momentě, kdy by byla podobně striktní opatření zmírněna, může nákaza propuknout "téměř se stejnou intenzitou, jako nekontrolovaná epidemie", míní epidemiologové. A to by zdravotnická zařízení nezvládla. Ideálním případem je prý jen tak přísná společenská izolace, která umožní rovnoměrně rozdělit počet případů mezi jednotlivá propuknutí nákazy. 

Video: V New Yorku kolabuje všechno, je tragické to vidět

Protože jsou nemocnice přetížené, musí řidiči sanitek rozhodovat, koho má ještě smysl převážet do nemocnice, říká Zuzana Boehmová, která v USA žije. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy