K promoření máme daleko. Na kolektivní imunitu se nedá spoléhat, ukazují nové studie

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
16. 4. 2020 11:17
Jaká strategie je v boji proti pandemii koronaviru lepší? Přísné zákazy shromažďování a zavřené restaurace a školy, nebo postupné uvolňování a spoléhání se na kolektivní imunitu? To je otázka, kterou si nyní kladou skoro všechny zasažené země. První studie naznačují, že najít odpověď nebude jednoduché.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: BIOCEV

"Velmi malá menšina Francouzů byla vystavena viru, jsme daleko tomu, čemu říkáme kolektivní imunita," řekl v pondělním projevu francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj je jediným řešením pandemie vyvinutí vakcíny - nelze se spoléhat na to, že se francouzská společnost dříve promoří a vytvoří si imunitu sama. Macron proto v pondělí večer vyhlásil prodloužení karanténních opatření do 11. května.

Podobnou zprávu se o Velikonocích dozvěděli Rakušané, akorát v jejich zemi se opatření naopak uvolňují. Méně než jedno procento tamní populace je koronavirem nakaženo, i když o tom třeba neví, vyplývá z rakouské studie. Ta zkoumala reprezentativní vzorek 1500 lidí a byla navržena tak, aby se na jejím základě dokázal i přes nedostatečné testování odhadnout skutečný rozsah pandemie.

Jedno procento je ale příliš málo na to, aby ve společnosti mohla vzniknout kolektivní imunita. I v tomto případě jde však o předběžné výsledky. 

"Nezjistili jsme, kolik lidí je imunních, ale pouze to, kolik lidí v Rakousku je v současnosti nakažených," upřesnil Günther Ogris ze společnosti Sora, která výzkum vedla.

Na konci března britští vědci odhadovali, že koronavirem se nakazila nejspíš už polovina obyvatel Velké Británie. Londýn se rozhodl nechat populaci promořovat, ale pandemie se brzy stala nezvladatelnou a i premiér Boris Johnson, který nakonec sám onemocněl, přistoupil ke karanténním opatřením. Později se ukázalo, že tyto odhady vycházely ze špatných dat a matematických vzorců a ani Britové nemůžou spoléhat na kolektivní imunitu.

Podobná diskuse o tom, že se koronavirus začal ve skutečnosti šířit mnohem dříve a lidé už proti němu mají imunitu, se teď vede v Kalifornii. V západoamerickém státě zatím na nemoc covid-19 zemřel jeden člověk a je zde několikanásobně méně případů nákazy než v například velmi těžce zasaženém New Yorku. Objevily se proto názory, že Kaliforňané jsou promoření, a tak se tam epidemie tolik nešíří.

Vědci ze Stanfordské univerzity, která leží v Kalifornii, ale varují, že jde o nepodložené dohady.

Klíčové jsou testy na protilátky

"Nejsme imunní. Začínáme provádět testy na protilátky a v těch několika testech, co jsme provedli, nemáme vysokou prevalenci protilátek (podíl počtu jedinců s protilátkami vůči všem jedincům - pozn. red.)," vysvětlila v rozhovoru pro britský deník The Guardian epidemioložka ze Stanfordské univerzity Yvonne Maldonadoová.

"V příštích týdnech budeme používat vlastní testy na měření hladiny protilátek a moc vysoké hladiny zřejmě neuvidíme. S tím, jak ničivá tato pandemie je, odhadujeme, že po celém světě se skutečně nakazilo zhruba pět a méně procent lidí," dodala.

Na testy odhalující protilátky teď celé Spojené státy hodně spoléhají. Prezident Donald Trump na začátku dubna slíbil, že se Američané budou moci už brzy otestovat a zjistit, jestli koronavirus prodělali, zda mají protilátky a jestli se můžou vrátit do práce. Jenže podle zjištění americké stanice CNN nejsou testy na protilátky spolehlivé. Mohou podle vědců zaměnit koronavirus za běžnou virovou infekci, jakou je například chřipka.

Navíc pořád není stoprocentně jisté, jestli po prodělání nemoci covid-19 je člověk skutečně imunní. Němečtí vědci si myslí, že alespoň na několik let má člověk v těle protilátky. Šanghajští vědci ale zjistili, že si vyléčení pacienti často vytvoří příliš málo protilátek, a někteří z nich dokonce žádné.

Problém je v tom, že nemoc covid-19 je známá jen pár měsíců a neexistuje žádný dlouhodobý výzkum.

Německý experiment

Nejdál je v tomto směru probíhající německá studie v nejhůře zasaženém regionu Heinsberg u hranic s Nizozemskem.

Vědci tam už dva týdny provádějí experiment, během něhož testují tisícovku dobrovolníků, a první předběžné výsledky jsou pozitivní. Smrtnost - tedy počet úmrtí z celkového počtu nakažených - je pravděpodobně mnohem nižší, než se předpokládalo. Zatímco Univerzita Johnse Hopkinse, která sleduje statistiky z celého světa, uvádí smrtnost skoro dvě procenta, v Heinsbergu je menší než 0,4 procenta. 

Heinsbergu se přitom přezdívá "německý Wu-chan", podle původního ohniska epidemie v Číně, protože jde o nejhůře zasaženou oblast v Německu. Nakažených je tu podle oficiálních čísel už 1400. Vědci z Univerzity v Bonnu, kteří zde od konce března experiment provádějí, ale přišli na to, že ve skutečnosti je jich mnohem víc. Navíc si vyléčení pacienti vytvářejí protilátky, takže imunitu už má 15 procent obyvatel.

Šéf experimentu, německý virolog Hendrik Streek, ale před Velikonocemi upozornil na tiskové konferenci, že dosavadní výsledky studie nelze aplikovat na celé Německo.

Na světě se nemocí covid-19 oficiálně nakazily téměř dva miliony lidí. Pravděpodobně jich je ale mnohem víc, protože nemoc se může projevovat velmi slabými příznaky, nebo se dokonce vůbec neprojevuje.

Tento týden německý experiment pokračuje. Lékaři budou dál testovat dobrovolníky na protilátky, aby zjistili, kolik lidí si po prodělání nákazy vytvořilo vůči koronaviru imunitu. Výsledky zveřejní na začátku května.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy