Z nepřehledné situace a mnoha přestřelek vystoupil v neděli dronový úrok na americkou základnu Tower 22, která se nachází v pusté pouštní oblasti v Jordánsku. V místech, kde se setkávají hranice Jordánska, Sýrie a Iráku.
Při úderu zemřeli tři američtí vojáci. Jde o první oběti z řad armády USA v zahraničí od stažení z Afghánistánu v létě 2021. Americká vláda slibuje, že odpoví. A ukazuje na Írán jako viníka: dron zřejmě vyslala na základnu irácká proíránská milice zvaná Katáib Hizballáh.
Letošní rok je ve Spojených státech volební a prezident Joe Biden, který usiluje o znovuzvolení, si těžko může dovolit obvinění ze slabosti. Opoziční republikáni jej vyzvali, aby odpověď byla tvrdá. "Udeřme teď hned a přímo na Írán. Udeřme tvrdě," vyzval prezidenta vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. "Musí to být tvrdé a devastující, v samotném Íránu i v jiných zemích," uvedl Tom Cotton, republikánský senátor za stát Arkansas, který bojoval ve válkách v Iráku a Afghánistánu. Biden podle agentury Reuters prohlásil, že o odpovědi má již jasno, podrobnosti ale nesdělil.
Američané už útočí na povstalce v Jemenu, Húsíe, které Írán podporuje. Húsíové ostřelují lodě v Rudém moři a chtějí v tom pokračovat, dokud Izrael nezastaví své operace v Gaze. Biden má několik možností, jak reagovat na smrt tří vojáků na základně Tower 22.
Jak Spojené státy odpovědí
Může například bombardovat íránské Revoluční gardy v Sýrii, proíránské milice v Iráku, zasáhnout íránské lodě v Perském zálivu nebo udeřit přímo na území Íránu. Poslední varianta by ale byla bezprecedentní. Přes dlouhé nepřátelství mezi Teheránem a Washingtonem, které trvá od takzvané islámské revoluce v roce 1979, Američané nikdy na Írán neudeřili.
Dříve však utočili na íránské lodě nebo íránské spojence v jiných zemích. Na začátku roku 2020 dal tehdejší prezident Donald Trump rozkaz k likvidaci velitele íránských Revolučních gard Kásima Sulejmáního. Americká raketa ho usmrtila v Iráku.
Jediná americká akce v Íránu, kterou lze označit jako ozbrojenou, byla operace Orlí dráp. V roce 1980 se snažil výsadek osvobodit americká rukojmí, držená tehdy novým islamistickým režimem. Mise skončila neúspěchem, záchranné komando se k rukojmím nedostalo.
Mluvčí Bílého domu John Kirby naznačil, že cílem odvetného útoku zřejmě nebude přímo Írán. Televize CNN s odvoláním na svůj zdroj z Bidenovy administrativy informovala, že úder na Írán je jednou ze zvažovaných variant, ale není příliš pravděpodobný.
"Nechceme další válku a eskalaci, nechceme válku s Íránem. Ale uděláme vše pro ochranu našich vojáků a adekvátně odpovíme," uvedl Kirby a dodal, že čas ani způsob odpovědi samozřejmě nebude nikdo dopředu oznamovat. Ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že Blízký východ se nachází "v nejnebezpečnější situaci od roku 1973". V tomto roce Egypt a Sýrie zaútočily na Izrael.
Dron schovaný za jiný dron
Skupina Katáib Hizballáh, kterou Američané spojují s nedělním ostřelováním své základny a smrtí tří vojáků, je financována Íránem. Její bývalý šéf Abú Mahdí Muhandís zemřel v lednu 2020 po boku Sulejmáního při americkém náletu nařízeném Trumpem. Ozbrojenci Katáib Hizballáh bojovali v občanské válce v Sýrii na straně režimu prezidenta Bašára Asada.
Podle deníku Wall Street Journal se nedělní útok dronem odehrál zrovna v době, kdy se na základnu vracel americký bezpilotní letoun. To zmátlo vojáky odpovědné za ochranu základny, takže nepřátelský dron vypuštěný z území Iráku nesestřelili.
Amerikanista Jakub Lepš řekl Aktuálně.cz, že Joe Biden musí balancovat mezi dvěma útesy. "Taková věc samozřejmě nemůže zůstat bez reakce, na druhé straně Bílý dům určitě nechce, aby se válka, která začala jako konflikt Hamásu a Izraele, rozšířila. Někteří republikánští senátoři sice vyzývají k útoku přímo na Írán, ale z opoziční lavice se to volá snadno," podotkl Lepš.
Podle něj je patrný rozdílný postoj k Íránu mezi demokraty a republikány. "Barack Obama podepsal dohodu o kontrole íránského jaderného programu. Donald Trump od ní odstoupil, přestože ho Evropané přesvědčovali, že ji Írán v zásadě dodržuje. Biden se dosud snažil s Íránem spíše vyjednávat," dodal Lepš.
Video: Masakr, který zastínil i válku v Gaze. Analytik varuje před nejhorším scénářem (5. 1. 2024)
